Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
15 Af 44/2010 - 22.pdf
PDF · 0 B
No categories available
15 Af 44/2010 - 22
RO ZSUDEK
JM ÉNEM REPUBLI KY
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní
věci žalobce: Ing. P. B., „X“, zastoupeného Ing. Petrem Rosenkranzem, daňovým poradcem
se sídlem ulice 5. května 213, Bílina, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad
Labem, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební 61, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 16.4.2010, 4117/10-1500-505267,
t a k t o :
I. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 16.4.2010, 4117/10-1500-
505267, se pro vady řízení z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 800,-Kč
do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se v žalobě podané v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 16.4.2010, č.j. 4117/10-1500-505267, kterým bylo změněno rozhodnutí
Finančního úřadu v Ústí nad Labem o uložení pokuty za porušení zákona č. 254/2004 Sb. , o
omezení plateb v hotovosti, v rozhodném znění (dále jen „zákon o omezení plateb
v hotovosti“), ze dne 30.10.2009, č.j. 220130/09/214040506724, tak, že částky pokut
uložených prvostupňovým rozhodnutím ve výrocích I. až VIII. se snižují na polovinu, celkem
na částku 252 750,- Kč.
Žalobce v žalobě uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 31.12.2004 pět plateb
v hotovosti v celkové výši 6 130 652,50 Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s. (toho času
v konkursu – poznámka soudu), ale že v tento den byly pouze vystaveny příslušné pokladní
doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky uskutečněny dne 7.12.2004 (425 000,-
Kč), dne 8.12.2004 (425 000,- Kč), dne 9.12.2004 (425 000,- Kč), dne 10.12.2004 (425 000,-
Kč), dne 13.12.2004 (400 000,- Kč), dne 14.12.2004 (420 000,- Kč), dne 15.12.2004
(400 000,- Kč), dne 16.12.2004 (360 000,- Kč), dne 17.12.2004 (200 000,- Kč), dne
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 2 15Af 44/2010
20.12.2004 (22481,- Kč), dne 21.12.2004 (144 413,- Kč), dne 22.12.2004 (425 000,- Kč), dne
23.12.2004 (425 000,- Kč), dne 27.12.2004 (420 000,- Kč), dne 28.12.2004 (420 000,- Kč),
dne 29.12.2004 (425 000,- Kč) a dne 31.12.2004 (368 758,50 Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 26.4.2005 platbu v hotovosti
ve výši 2 000 000,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 14.4.2005 (400 000,- Kč), dne 15.4.2005 (400 000,- Kč), dne 18.4.2005
(400 000,- Kč), dne 19.4.2005 (400 000,- Kč) a dne 20.4.2005 (400 000,- Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 13.5.2005 platbu v hotovosti
ve výši 3 340 000,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 3.5.2005 (400 000,- Kč), dne 4.5.2005 (400 000,- Kč), dne 5.5.2005
(400 000,- Kč), dne 6.5.2005 (400 000,- Kč), dne 9.5.2005 (400 000,- Kč), dne 10.5.2005
(400 000,- Kč), dne 11.5.2005 (400 000,- Kč), dne 12.5.2005 (300 000,- Kč) a dne 13.5.2005
(240 000,- Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 16.6.2005 platbu v hotovosti
ve výši 1 190 000,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 14.6.2005 (400 000,- Kč), dne 15.6.2005 (400 000,- Kč) a dne 16.6.2005
(390 000,- Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 31.8.2005 platbu v hotovosti
ve výši 1 653 249,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 22.8.2005 (420 000,- Kč), dne 23.8.2005 (420 000,- Kč), dne 29.8.2005
(400 000,- Kč) a dne 31.8.2005 (413 249,- Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 5.9.2005 platbu v hotovosti
ve výši 1 238 000,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 1.9.2005 (420 000,- Kč), dne 2.9.2005 (420 000,- Kč) a dne 5.9.2005
(398 000,- Kč).
Dále uvádí, že trvá na skutečnosti, že neprovedl dne 5.10.2005 platbu v hotovosti
ve výši 1 300 000,- Kč příjemci BETONSTAV TEPLICE a.s., ale že v tento den byly pouze
vystaveny příslušné pokladní doklady. Jednotlivé platby byly dle žalobce fakticky
uskutečněny dne 30.9.2005 (300 000,- Kč), dne 3.10.2005 (300 000,- Kč), dne 4.10.2005
(300 000,- Kč) a dne 5.10.2005 (400 000,- Kč).
Žalobce ve vztahu ke všem výše uvedeným skutečnostem zdůrazňuje, že z textu
žalobou napadeného rozhodnutí i z textu prvostupňového rozhodnutí vyplývá, že žalobcem
uvedený způsob postupného fyzického předávání plateb a následného vyúčtování několika
plateb najednou potvrdil i příjemce plateb – společnost BETONSTAV TEPLICE a.s.
V průběhu různých správních řízení tedy oba účastníci sporných hotovostních transakcí
uvedli v oddělených vyjádřeních shodné skutečnosti o uskutečňování plateb v hotovosti.
Žalobce namítá, že v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zcela absentuje správní
úvaha žalovaného, z jakého důvodu nehodnotil vyjádření společnosti BETONSTAV
TEPLICE a.s. z jiného správního řízení, svědčící ve prospěch žalobce, jako důkazní
prostředek a pokud jej hodnotil, pak absentuje úvaha o tom, jak jej hodnotil. Žalovaný tedy
při vydání žalobou napadeného rozhodnutí dle žalobce opomenul hodnotit podstatný důkazní
prostředek, který měl v době vydání rozhodnutí k dispozici. Vlastní odvolací řízení je
v takovém případě zatíženo takovou vadou dokazování, že následné rozhodnutí, vydané
v tomto řízení je dle názoru žalobce rozhodnutím nezákonným.
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 3 15Af 44/2010
Žalovaný ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhl její zamítnutí v plném rozsahu.
Ve svém vyjádření žalovaný shrnul žalobcovy námitky a průběh správního řízení.
Dále uvedl, že ve svém vyjádření k oznámení o zahájení řízení žalobce nepředložil žádné
důkazní prostředky k prokázání svého tvrzení, že faktickému poskytnutí nadlimitních plateb
nedošlo. Sdělením ze dne 14.8.2009, č.j. 172626/09/214932506624, byla v souladu
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád (dále jen „správní řád správní řád “),
žalobci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Této možnosti žalobce nevyužil a
k podkladům rozhodnutí se nevyjádřil. Proto přistoupil správce daně k hodnocení listinných
důkazních prostředků, osvědčujících porušení zákona o omezení plateb v hotovosti, kterými
byly příjmové pokladní doklady společnosti BETONSTAV TEPLICE a.s.
Žalovaný uvedl, že plně souhlasí s vyhodnocením důkazních prostředků provedeným
prvostupňovým orgánem. Žalovaný ověřil, že příjmové doklady, vystavené společností
BETONSTAV TEPLICE a.s., prokazují provedení nadlimitních plateb. Žalobce dle
žalovaného neuvedl přesvědčivé důvody ani listinné důkazy pro jím tvrzený postup, že byly
platby prováděné postupně v souladu se zákonem, a že příjmové doklady byly vystaveny
v rozporu se skutečností. Z tohoto důvodu považuje žalovaný skutkovou podstatu správního
deliktu za prokázanou a pokutu uloženou napadeným rozhodnutím za oprávněnou.
Dále uvedl, že ze správního spisu bylo ověřeno, že správní orgán k důvodům
svědčícím ve prospěch žalobce přihlédl již při stanovení výše pokut. Žalovaný pak nad rámec
odvolacích námitek zohlednil skutečnost, že k sankcionovaným správním deliktům došlo
v jednom případě v roce 2004 a v dalších případech v roce 2005, to znamená v prvním a
druhém roce účinnosti zákona o omezení plateb v hotovosti, kdy povinnost provádět platby ve
výši nad 15 000 EUR bezhotovostně stále ještě nebyla dostatečně zakotvena v právním
vědomí podnikatelských subjektů.
Žalovaný rovněž nesouhlasí s tvrzením, že v žalobou napadeném rozhodnutí absentuje
správní úvaha žalovaného, z jakého důvodu nehodnotil vyjádření společnosti BETONSTAV
TEPLICE a.s. z jiného správního řízení, svědčící ve prospěch žalobce, jako důkazní
prostředek. Pokud v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je uvedeno, že „odvolatel
neuvedl přesvědčivé důvody ani listinné důkazy pro jím tvrzený postup, že byly platby přijaté
postupně v souladu se zákonem, a že výdajové doklady byly vystaveny v rozporu se
skutečností“, správní úvahu v tomto smyslu provedl.
Dále žalovaný konstatoval, že podle zápisu v obchodním rejstříku byl žalobce zapsán
jako předseda představenstva společnosti BETONSTAV TEPLICE a.s. Tato skutečnost dle
žalovaného zakládá nepřesvědčivost navrhovaného důkazního prostředku, neboť se jedná
pouze o tvrzení, nepodložené listinnými důkazy ani svědeckou výpovědí, to znamená, že jde
o návrh, kterým není odvolací správní orgán v souladu s ustanovením § 52 správního řádu
vázán.
O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. ,
soudní řád správní (dále jen „s.ř.s. “), bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem
výslovně souhlasili.
Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v řízení vedeném podle části třetí prvního dílu
hlavy druhé s.ř.s. , která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ust. § 71 odst. 1 písm. c) ,
písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s. Z této zásady vyplývá, že
soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu, a to pouze v rozsahu, který
žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí
dle § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo
jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 4 15Af 44/2010
žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je
nutno přihlížet bez návrhu včetně prekluze, nebo které vyvolávají nicotnost napadeného
rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s.ř.s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly
zjištěny.
Jedinou žalobcovou námitkou v daném případě je námitka, že v žalobou napadeném
rozhodnutí absentuje správní úvaha žalovaného týkající se hodnocení vyjádření společnosti
BETONSTAV TEPLICE a.s. k provádění předmětných plateb. Žalobce zdůrazňuje, že
v žalobou napadeném rozhodnutí není uvedeno, proč žalovaný toto vyjádření nehodnotil jako
důkaz, případně pokud jej hodnotil, jakým způsobem jej hodnotil.
Pro posouzení uvedené námitky je zásadní stanovit, podle jaké procesní normy měl
žalovaný v daném řízení postupovat.
Na řízení týkající se ukládání pokut za porušení povinnosti provádět platby přesahující
zákonný limit bezhotovostně se do dne 18.8.2008 vztahoval v souladu s tehdy platným
ustanovením § 5 odst. 2 zákona o omezení plateb v hotovosti zák. č. 337/1992 Sb. , o správě
daní a poplatků (dále jen „daňový řád“). Ovšem od novely zákona o omezení plateb v
hotovosti provedené zák. č. 303/2008 Sb. , kterým se mění zákon č. 254/2004 Sb. , o omezení
plateb v hotovosti, se na předmětné řízení o uložení pokuty za porušení povinnosti provádět
platby přesahující zákonem stanovený limit bezhotovostně vztahuje jako procesní norma
Důkazní břemeno je v řízení dle daňového řádu rozvrženo nerovnoměrně ve prospěch
správce daně, neboť ten je povinen prokazovat toliko skutečnosti uvedené v § 13 odst. 8
daňového řádu. Podle písmene c) tohoto zákonného ustanovení má tedy také povinnost
dokázat existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost
účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem, přičemž
pokud zjistí některou okolnost zpochybňující údaje vedené v těchto dokumentech, přechází
důkazní břemeno podle § 31 odst. 9 daňového řádu na daňový subjekt. Ten pak musí prokázat
všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v přiznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž
průkazu byl správcem daně v průběhu daňového řízení vyzván. V takovém případě musí
daňový subjekt prokázat svá tvrzení a za tímto účelem předložit důkazní prostředky či
navrhnout jejich provedení. Pokud takové důkazy prokazují jeho tvrzení, přechází důkazní
břemeno podle zmiňovaného ustanovení § 31 odst. 8 písm. c) daňového řádu zpět na správce
daně, v opačném případě platí, že daňový subjekt důkazní břemeno neunesl a správce daně
tak může vydat v jeho neprospěch rozhodnutí. Toto nerovnoměrné rozvržení důkazního
břemene mezi daňový subjekt a správce daně přitom vychází z toho, že prioritním účelem
daňového řízení je ochrana zájmu státu na řádném plnění daňových povinností ze strany
daňových subjektů při zachování jejich práv a právem chráněných zájmů, jak vyplývá z ust. §
1 odst. 2 věty první a § 2 odst. 1 daňového řádu.
V řízení vedeném dle správního řádu je tomu však jinak. Správní řízení a obzvláště
pak řízení v oblasti správního trestání je ovládáno zásadou formální pravdy, která je
formulována v ustanovení § 3 správního řádu , kde je mimo jiné uvedeno, že správní orgán
postupuje tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. V ustanovení §
52 správního řádu je uvedeno, že účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých
tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou
potřebné ke zjištění stavu věci. Správní řízení je ovládáno zásadou vyhledávací (vyšetřovací),
kdy podklady pro rozhodnutí opatřuje zásadně správní orgán. Zejména v řízeních
zahajovaných z úřední povinnosti je na správním orgánu, aby se v rámci řízení vypořádal se
všemi důkazy, které je nutno provést ke zjištění stavu věci, o němž nebudou důvodné
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 5 15Af 44/2010
pochybnosti, a to i takové důkazy, které svědčí ve prospěch účastníka řízení. Pokud některé
důkazy správní orgán neprovede, musí se s takovou skutečností vypořádat v odůvodnění
svého rozhodnutí.
Podle ust. § 68 odst. 3 správního řádu je správní orgán povinen uvést v odůvodnění
rozhodnutí všechny skutečnosti, které byly podkladem rozhodnutí, jakož i úvahy, kterými byl
veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů. Jinými slovy to znamená, že
z odůvodnění rozhodnutí musí být patrné, proč správní orgán považoval námitky účastníka za
liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč
považoval skutečnosti předestřené účastníkem za nerozhodné, nesprávné či jinými řádně
provedenými důkazy za vyvrácené, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Je třeba si
uvědomit, že smyslem odůvodnění správního rozhodnutí je doložit správnost čímž i
zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného správního rozhodnutí, neboť podle
ust. § 2 odst. 1 správního řádu má správní orgán postupovat v souladu se zákony a ostatními
právními předpisy.
V daném konkrétním případě bylo v neveřejné části správního spisu prvoinstančního
orgánu založeno vyjádření příjemce plateb, společnosti BETONSTAV TEPLICE a.s., ze dne
11.5.2009, ve kterém se tento příjemce plateb o způsobu jejich provedení vyslovil zcela
totožně jako žalobce. Za uvedenou společnost toto vyjádření podepsal žalobce jako předseda
představenstva a P. H. jako člen představenstva. Prvoinstanční správní orgán se s tímto
vyjádřením ve svém rozhodnutí vypořádal tak že uvedl, že „tvrzení účastníka řízení a
příjemce, že platby byly prováděny postupně v různé dny, aniž o tom byly vystavovány
doklady, posoudil správní orgán jako účelové, protože tento postup nebyl ničím doložen ani
věrohodně odůvodněn.“ Takové vyjádření shledává soud ve smyslu výše uvedených právních
předpisů v daném případě jako zcela dostačující.
Žalobce ve svém odvolání prakticky jako jedinou námitku uvedl, že „pokud oba
účastníci sporných hotovostních transakcí uvádějí v oddělených vyjádřeních i správních
řízeních shodné skutečnosti, je pak zřejmé, že skutkově probíhaly předmětné platby
v hotovosti tak, jak je oba účastníci popsali.“ Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že
žalobce v odvolání napadal hodnocení vyjádření příjemce plateb provedené prvoinstančním
orgánem.
V žalobou napadeném rozhodnutí se však žalovaný vyjádřením příjemce plateb vůbec
nezabýval. Svoji argumentaci omezil pouze na tvrzení, že žalobce neuvedl přesvědčivé
důvody ani listinné důkazy pro jím tvrzený postup provedení plateb. To je sice pravda, neboť
žalobce v rámci správního řízení zůstal pasivní a žádné důkazy k prokázání svých tvrzení
nenavrhoval, ovšem výše uvedená argumentace žalovaného nemůže v rámci správního řízení
obstát. Taková argumentace by byla na místě v případě, že by se na dané řízení vztahoval
daňový řád, kde důkazní břemeno je rozvrženo nerovnoměrně a tíží kontrolovaný subjekt.
Ovšem ve správním řízení a obzvláště v řízeních zahajovaných z úřední povinnosti vystupuje
do popředí skutečnost, že správní řízení je ovládáno zásadou vyhledávací. Proto žalovaný,
který měl v rámci správního spisu k dispozici vyjádření příjemce plateb, na které žalobce
v odvolání poukazoval, měl přistoupit ke zhodnocení tohoto dokladu v rámci odůvodnění
žalobou napadeného rozhodnutí, což neučinil. Nenaplnil tak požadavek ustanovení § 68 odst.
3 správního řádu a žalobou napadené rozhodnutí je tak dle soudu zatíženo vadou řízení ve
smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
K argumentům uvedeným ve vyjádření k žalobě již soud nemůže přihlížet. Rozhodnutí
správního orgánu musí být řádně odůvodněno již v samotném rozhodnutí.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil
pro vady řízení [§ 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ]. V dalším řízení bude pak správní orgán podle
§ 78 odst. 5 s.ř.s. vázán právním názorem, který byl vysloven v tomto zrušujícím rozsudku. O
(K.ř.č. 1 - rozsudek)
[OBRÁZEK][OBRÁZEK]Pokračování 6 15Af 44/2010
prvostupňovém rozhodnutí nebylo rozhodováno, neboť v daném případě předmětnou vadou
bylo zatíženo právě rozhodnutí žalovaného.
Jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch, soud proto podle ust. § 60 odst. 1 věty první
s.ř.s. uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku
náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení o předmětné žalobě v celkové výši 6 800,-Kč,
která se skládá z částky 2 000,-Kč za zaplacený soudní poplatek, z částky 4 200,-Kč za dva
úkony právní služby zástupce žalobce Ing. Petra Rosenkranze po 2 100,-Kč podle ust. § 7,
ust. § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách
advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění po 1. 9. 2006
[převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d)],
a z částky 600,-Kč za dva s tím související režijní paušály po 300,-Kč podle ust. § 13 odst. 1,
odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění po 1. 9. 2006.
Po u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode
dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u
Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení
rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k
podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a
kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a
údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to
neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní
symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu
lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 12. listopadu 2012
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Markéta Kubová
(K.ř.č. 1 - rozsudek)