Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 79/2012 - 121

- 121

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: M. R., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o námitce podjatosti soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Evy Lukotkové, vznesené žalobcem v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 4. 5. 2011, č. j. MMB/0172398/2011, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal dne 14. 7. 2011 žalobu, kterou se domáhal přezkumu rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 4. 5. 2011, č. j. MMB/0172398/2011, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části města Brna, Brno - Černovice, ze dne 27. 1. 2011, č. j. 480/2011/BBE, o odejmutí příspěvku na živobytí 1. 9. 2010.

[2] Během jednání soudu nařízeného na 11. 10. 2012 žalobce podal námitku podjatosti směřující vůči všem soudcům Krajského soudu v Brně, neboť je žalobce podezřívá „z nezávislosti a zaujatosti.“

[3] Věc byla v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), předložena k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

[4] Soudci Krajského soudu v Brně rozhodující věci správního soudnictví se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že se necítí být podjatí a není jim známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.

[5] Námitka podjatosti je zčásti nepřípustná, a zčásti nedůvodná.

[6] Nejvyšší správní soud upozorňuje, že se nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující proti ostatním soudcům Krajského soudu v Brně, jež rozhodují věci správního soudnictví podle , jelikož se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. . Institut podjatosti slouží totiž „k naplnění jednoho ze základních funkčních principů soudnictví v moderním demokratickém právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali jenom takoví soudci, kteří nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou rozhodovat zcela nestranně. Soudnictví je ovšem vždy pojmově spjato s rozhodováním konkrétních pří, tj. nemá povahu akademického řešení obecných právních otázek, které nemají význam pro účastníky řízení; proto i uvedený základní funkční princip nestrannosti je nutno vztahovat toliko ke konkrétní rozhodované věci“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2008, č. j. - 35). Žalobce proto může namítat podjatost pouze u těch soudců, kteří mají v jeho věci rozhodovat. Pokud namítá podjatost soudců jiných, včetně těch, kteří nerozhodují věci náležející do pravomoci správního soudnictví jde o nepřípustný návrh ve smyslu ustanovení a je třeba jej odmítnout.

[7] Námitkou podjatosti soudkyně JUDr. Evy Lukotkové, která má věc projednávat a rozhodovat, se pak Nejvyšší správní soud zabýval věcně.

[8] Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[9] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení d a v ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát (ustanovení y).

[10] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. -16).

[11] Žalobce námitku podjatosti soudkyně JUDr. Evy Lukotkové založil na skutečnosti, že ji podezřívá z „nezávislosti a zaujatosti, protože kooperuje s ostatními soudci, kteří posílají žalobci obsílky podobné jako vejce vejci.“

[12] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobce skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Evy Lukotkové zabýval. Subjektivní náhled jmenovaných soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.

[13] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení , věta třetí, podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Uvedená námitka žalobce proto nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu a rozhodování této soudkyně Krajského soudu v Brně v podobě údajného zasílání shodných zásilek, což žalobce dovozuje z postupu této soudkyně v dalších kauzách žalobce, případně jiných soudců téhož soudu rozhodujících obdobné věci žalobce, nemohou být důvodem pro její vyloučení. Jak Nejvyšší správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. - 162, „dřívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Z těchto důvodů nemůže tvrzení žalobce, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková mu zasílá obdobné zásilky, což žalobce dovozuje z postupu této soudkyně v dalších kauzách žalobce, případně jiných soudců téhož soudu rozhodujících obdobné věci žalobce, založit jakékoliv pochybnosti o její nepodjatosti. Z ustanovení věta třetí totiž vyplývá, že okolnosti spočívající v procesním postupu jmenované soudkyně v dané věci nebo v jiných věcech žalobce nemohou být důvodem pro její vyloučení.

[14] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenované soudkyně k projednávané věci. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[15] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn. Nelze dovodit, že by soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková žalobce jakýmkoliv způsobem znevýhodňovala či poškozovala. Ani sama soudkyně si není vědoma přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejího vyjádření k námitce podjatosti. Výše jmenovaná se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.

[16] Vzhledem k tomu, že žalobcem uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu ustanovení důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Eva Lukotková není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2012

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu