Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 63/2012 - 40

- 41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: M. Č., zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem Botičská 2, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2010, č. j. KUOK/14977/2010, sp. zn. KÚOK/111926/2009/OSR/336, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu Ostravě ze dne 5. 9. 2012, č. j. - 61,

takto:

Kasační stížnosti žalobkyně ze dne 18. 10. 2012 proti rozsudku Krajského soudu Ostravě ze dne 5. 9. 2012, č. j. - 61, se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) byla zamítnuta žaloba žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo stěžovatelce a dalšímu účastníkovi správního řízení nařízeno odstranění stavby opěrné zdi.

Proti tomuto rozsudku krajského soudu brojí stěžovatelka kasační stížností a zároveň v podání ze dne 19. 10. 2012 navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka uvedla, že o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žádá ze stejných důvodů, pro které žádala o přiznání odkladného účinku ve správní žalobě. Stěžovatelka zdůrazňuje, že krajský soud jejímu návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověl.

Stěžovatelka uvádí, že zamítnutím správní žaloby nastala situace, kdy rozhodnutí o odstranění stavby může, resp. musí, být realizováno. Případný úspěch kasační stížnosti tak v případě, že stavba bude odstraněna, nebude mít pro stěžovatelku žádný význam. Stěžovatelka dále uvedla, že nemůže rozhodnutí stavebního úřadu realizovat, neboť je proti ní vedena exekuce pro vymožení pohledávky stavebního úřadu. V důsledku této exekuce nemůže stěžovatelka jakkoliv nakládat nejen s domem, ale i se vším, co k němu patří. Stěžovatelka má tedy za to, že jsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Svá tvrzení dokládá stěžovatelka kopií exekučního příkazu ze dne 30. 9. 2010, č. j. 103 Ex 30593/10 - 24.

Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil podáním ze dne 5. 11. 2012. Žalovaný v tomto podání uvedl, že nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka v požadovaném termínu nesplnila požadavky dané , stavební zákon (dále jen „ “) a nepožádala o dodatečné povolení stavby podle ust. , proto nemohl stavební úřad postupovat jinak než nařídit její odstranění. Stěžovatelka od počátku trvala na tom, že stavba byla řádné ohlášena, a proto nepotřebovala stavební povolení. Stěžovatelka však ohlásila stavbu „zpevnění zeminového terénu betonáží o rozměrech 3,5 x 4 x 0,4 m“ ale provedla stavbu železobetonové zdi o tloušťce 0,22 m, výšce 1,09 m (při hranici s pozemkem parc. č. X v katastrálním území R. u P.) a výšky 1,00 m (při hranici s pozemkem parc. č. X v katastrálním území R. u P.), ohraničující prostor přibližně obdélníkového půdorysu, délky 9,76 m, šířky 3,82 m (při hranici s pozemkem parc. č. X v katastrálním území R. u P., respektive šířky 3,90 m (při hranici s pozemkem parcelní číslo X v katastrálním území R. u P., těsně přiléhající k novostavbě rodinného domu L. Č.

Žalovaný dále uvádí, že v kasační stížnosti není uvedeno, jakou nenahraditelnou újmu by stěžovatelka utrpěla. Odstranění nepovolené stavby je nahraditelné, neboť je lze nahradit v penězích.

Podle , , (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se přitom užije přiměřeně. Podle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

V projednávané věci Nejvyšší správní soud shledal, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne újma třetím osobám. Zároveň je zjevné, že pro stěžovatelku by ztratilo smysl vést řízení o kasační stížnosti v případě, že by stavba byla odstraněna. Po novele s účinností od 1. 1. 2012 byly podmínky pro přiznání odkladného účinku zmírněny, neboť zákon nevyžaduje existenci nenahraditelné újmy, ale pouze nepoměrně větší újmy, než jakou by přiznání odkladného účinku mohlo způsobit jiným osobám. Jak již bylo řečeno výše, Nejvyšší správní soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo přinést jakoukoliv újmu třetím osobám. Nejvyšší správní soud ani neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud je také toho názoru, že pokud krajský soud přiznal usnesením ze dne 27. 5. 2010, č. j. - 18, žalobě odkladný účinek ze stejných důvodů za tehdy platné přísnější úpravy podmínek pro přiznání odkladného účinku, není důvod, aby za nyní platných mírnějších podmínek nepřiznal Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti stěžovatelky odkladný účinek podle až 5 ve spojení s Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti bude z hlediska právních účinků napadeného rozsudku krajského soudu obnoven stav, který zde byl před právní mocí rozsudku krajského soudu, a to až do právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2012

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu