Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 69/2012 - 31

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra

Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce:

T. E. M., nar. xxx, státní příslušnost Konžská demokratická republika, nynější pobyt XXX,

proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, P.O. Box

21/OAM, Praha 7, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci žádosti

žalobce o udělení mezinárodní ochrany,

t a k t o :

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku vydat

rozhodnutí o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 11. 11. 2006.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]O d ů v o d n ě n í

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného

Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, s tím, že dne 11. 11. 2006

požádal o udělení mezinárodní ochrany. V prosinci 2011 s ním byly provedeny pohovory

a dne 3. 12. 2010 mu bylo doručeno rozhodnutí, kterým mu mezinárodní ochrana

udělena nebyla. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem č.j. -108 ze dne

25. 7. 2011 to to rozhodnutí zrušil a věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení. Do dnešního

dne nebylo nové rozhodnutí vydáno. Žalobce podal dne 19. 4. 2012 podnět k opatření

proti nečinnosti, nicméně dosud na tento podnět žádnou odpověď nedostal. Ode dne

zrušení rozhodnutí ministerstva soudem již uplynulo 10 měsíců, ačkoliv ust. § 27 zákona

o azylu stanoví lhůty pro vydání rozhodnutí. Tyto lhůty je třeba dodržet i po zrušení

prvního rozhodnutí soudem. Žalobce byl opakovaně vyrozuměn o prodloužení lhůty, ale

bez konkrétních informací o tom, co brání vydání rozhodnutí. Složitost dokazování ve

věcech mezinárodní ochrany je reflektována již samotnou zákonnou lhůtou 90 dnů,

která je delší než v běžném správním řízení. V případě žalobce nejsou dány žádné

nadstandardní skutečnosti, avšak žalovaný posuzuje jeho případ již více než 5 let.

V současné době by mělo probíhat pouze objasnění soudem vytýkaných skutečností,

nikoliv posuzování celého příběhu žalobce od začátku. Bezmála 67 měsíců trvající řízení

není v souladu se § 27 zákona o azylu. Od zrušení prvního rozhodnutí ve věci nebyly za

posledních 10 měsíců provedeny žádné další kroky za účelem objasnění případu

žalobce. Během této doby se žalobce mohl těžko integrovat do české společnosti, neboť

nemá žádnou představu o své budoucnosti a postavení v ČR. Vzhledem k tomu, že nemá

a nemůže mít žádný doklad ani stálý pobyt, nemůže pracovat ani jinak být výdělečně

činný. Je naprosto odkázán na výsledek řízení o udělení mezinárodní ochrany a

protahování řízení zásadně ovlivňuje jeho život. Navrhl proto, aby soud žalovanému

uložil, aby ve věci jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany vydal rozhodnutí, a to ve

lhůtě 1 měsíce od právní moci rozsudku.

V doplnění žaloby ze dne 22. 6. 2012 žalobce předložil kopii rozhodnutí ministra

vnitra č.j. OAM-1286/VL-10-P12-ON2-2011 ze dne 31. 5. 2012, jímž nebylo vyhověno

jeho podnětu pro učinění opatření proti nečinnosti.

Žalovaný se dne 26. 6. 2012 vyjádřil k žalobě s tím, že v době po zrušení

původního rozhodnutí Krajským soudem v Hradci králové byl ve věci činný, když dne

15. 8. 2011 podal proti rozsudku tohoto soudu kasační stížnost. Nejvyšší správní soud o

ní rozhodl dne 14. 12. 2011, načež žalovaný doplňoval důkazní materiál o nejnovější

zprávy o zemi původu žalobce a o další podklady, přičemž postupoval podle ust. § 27

odst. 1 zákona o azylu, tedy přiměřeně prodloužil lhůtu pro vydání rozhodnutí a žalobce

o tom bez odkladu vyrozuměl. V jeho jednání tedy nejde o nečinnost. Navíc žalovaný

poukázal na to, že žalobce podal svou žalobu ještě předtím, než byl vyřízen jeho podnět

k opatření proti nečinnosti podle , na čemž nic nemění ani skutečnost, že

o tomto podnětu bylo rozhodnuto den před podáním žaloby – o tomto vyřízení tak

žalobce nemohl vědět. S odkazem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud

žalobu odmítl, resp. zamítl.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Městský soud v Praze přezkoumal postup žalovaného v rozsahu uplatněných

žalobních námitek, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Soud především konstatoval, že ve věci není dán důvod k odmítnutí žaloby pro

její předčasnost. Podmínkou pro uplatnění žaloby na ochranu proti nečinnosti podle ust.

je bezvýsledné vyčerpání prostředků, které

procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně účastníka

řízení proti nečinnosti správního orgánu. Žalobce podal dne 25. 4. 2012 k ministrovi

vnitra podnět podle ust. , jímž brojil proti nečinnosti

žalovaného. O tomto podnětu mělo být rozhodnuto ve lhůtě 30 dnů ve smyslu ust. § 71

odst. 3 , avšak usnesení ministra vnitra č.j. OAM-1286/VL-10-P12-ON2-

2011 bylo vydáno až dne 31. 5. 2012, tedy po uplynutí této lhůty. Tato skutečnost pak

ovšem žalobce opravňovala k tomu, aby se ochrany svých práv domáhal žalobou podle

ust. .

Ve věci samé pak soud z obsahu správního spisu zjistil, že žalobce podal žádost o

udělení mezinárodní ochrany dne 11. 11. 2006. O této žádosti bylo Ministerstvem vnitra

rozhodnuto dne 3. 12. 2010 s tím, že mezinárodní ochrana nebyla udělena. Toto

rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 7.

2011, č.j. -108, proti němuž žalovaný podal kasační stížnost. Nejvyšší

správní soud tuto kasační stížnost usnesením č.j. -142 ze dne 14. 12. 2011

odmítl a jeho rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 1. 2012.

Od posledně uvedeného data tedy byl žalovaný povinen pokračovat v řízení a

v intencích rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové doplnit podklad pro rozhodnutí.

Z obsahu správního spisu tak, jak byl žalovaným předložen, však nelze spolehlivě

poznat, jaké úkony, směřující k vydání rozhodnutí, žalovaný provedl, jaké důkazní

prostředky opatřil nebo jaká opatření k jejich získání učinil. Kromě toho ani z vyjádření

žalovaného k žalobě ze dne 26. 6. 2012, resp. z vyjádření k doplnění žaloby ze dne 20. 7.

2012, není zřejmé, jaké konkrétní důkazní prostředky žalovaný v době od 10. 1. 2012

získal či jaké získat hodlá. Obě vyjádření jsou v tomto smyslu velmi obecná a

nekonkrétní – s výjimkou sdělení, že žalovaný musí opatřit nejnovější zprávy o zemi

původu žalobce - takže lze jen obtížně dospět k závěru, že žalovaný poté, co mu byla věc

vrácena k dalšímu řízení, koná vše potřebné pro ukončení řízení. Na tom nic nemění ani

skutečnost, že podle ust. věta druhá a třetí , ve znění

pozdějších předpisů, (zákona o azylu) platí, že nelze-li vzhledem k povaze věci

rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty

účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí. Žalovaný dosud neuvedl

žádné skutečnosti, z nichž by bylo zřejmé, že existují objektivní důvody, z nichž by

vyplývala taková povaha věci (j. žalobcovy žádosti o udělení mezinárodní ochrany), která

by odůvodňovala prodloužení lhůty k rozhodnutí. Za tohoto stavu věci pak nemohl soud

než konstatovat, že v jednání žalovaného došlo – a stále dochází – k průtahům, jež

fakticky znamenají jeho nečinnost.

Městský soud v Praze proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému, aby ve lhůtě 1

měsíce od právní moci tohoto rozsudku vydal rozhodnutí o žádosti žalobce o udělení

mezinárodní ochrany.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 soudního řádu

správního, když žalobce sice měl ve věci úspěch, avšak žádné náklady řízení mu

nevznikly.

Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 51 odst. 1 soudního řádu

správního.

P o u č e n í:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje

Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže

následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro

zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 15. listopadu 2012

JUDr. Slavomír Novák

předseda senátu