Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 38/2012 - 165

- 166

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele P. Č., proti žalovanému: Česká advokátní komora, Národní 16, Praha 1, o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. Městský soud v Praze j e p o v i n e n ve věci vedené u něj pod sp. zn. nařídit ústní jednání tak, aby se uskutečnilo nejpozději ve lhůtě do 15. 1. 2013.

II. Navrhovateli s e náhrada nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel podal u Městského soudu v Praze dne 9. 3. 2009 žalobu na ochranu proti nečinnosti ve věci poskytnutí informací žalovaným na základě žádosti ze dne 4. 12. 2008. Do doby podání návrhu na určení lhůty, který navrhovatel podal u jmenovaného soudu dne 8. 11. 2012 nebylo o žalobě rozhodnuto.

K návrhu se vyjádřila předsedkyně senátu ve věci rozhodujícího s tím, že ačkoli je věc připravena po procesní stránce k vyřízení a dle pořadí nápadu předchází uvedené žalobě tři nevyřízené věci, soud jednání dosud nenařídil, neboť rozhodující senát v současné době rozhoduje o žalobách podaných v druhé polovině roku 2008.

Nejvyšší správní soud shledal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu městským soudem důvodný.

Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

Důležitým hlediskem při posuzování průtahů v řízení je skutečnost, zda jsou průtahy způsobeny pouze státní mocí (soudem) nebo jsou zapříčiněny i samotným jednáním účastníků řízení či stěžovatele. Takové hledisko je respektováno i judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, neboť v jeho rozhodnutích jsou rozlišovány důvody zapříčiněné postupem státu na jedné straně a postupem účastníků řízení na straně druhé. Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li v soudním procesu postupem soudu k neodůvodněně pomalému vyřizování věci.

Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla podána v březnu 2009 a lhůta, v níž není rozhodnuto činí více než 3 roky. Taková lhůta není lhůtou v dané věci přiměřenou, a to i s ohledem na předmět řízení., kdy se jedná toliko o posouzení otázky právní stran povinnosti poskytnutí informací dle , ve znění pozdějších předpisů.

Nejvyšší správní soud rovněž poukazuje na ust. , podle kterého je soud povinen rozhodnout mimo jiné rovněž o žalobách proti nečinnosti správního orgánu přednostně.

Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že vyjádření, které městský soud předestřel, totiž že senát vyřizuje věci podle pořadí nápadu, a že v současné době jsou dokončovány spisy napadlé v době, která předcházela dni podání předmětné žaloby, dokonce v roce 2008, neobstojí. K tomuto tvrzení městského soudu Nejvyšší správní soud uvádí, že citované důvody nezpochybňuje, avšak přesto nemohou vést k vysvětlení průtahů v předmětném řízení. Odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které by mohly být interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru nemohou jít k tíži navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené vě a Úmluvě, byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález sp. zn. , nález sp. zn. , nález sp. zn. , nález sp. zn. a další).

Nejvyšší správní soud s ohledem na složitost věci, postup účastníků řízení, kteří se žádným způsobem negativně nepodíleli na délce řízení (žalovaná se k věci vyjádřila již dne 13. 12. 2010, navrhovateli bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků dne 31. 5. 2011, přitom jsou splněny další nezbytné procesní úkony ve věci), a na dosavadní postup soudu, dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy.

Návrh byl uznán jako oprávněný, ve smyslu poslední věty ust. § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Vzhledem k tomu, že vznik takovýchto nákladů z obsahu spisu nevyplývá a navrhovatel ani žádné náklady, které by mu v tomto řízení vznikly, neuplatnil, soud rozhodl tak, že se navrhovateli náhrada nákladů řízení nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (ust. § 174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 26. listopadu 2012

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu