Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 A 18/2012 - 22

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]50 A 18/2012 - 22

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a

soudců JUDr. Dalily Marečkové a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci navrhovatele:

Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci B.-O., zastoupeného zmocněncem ,

proti odpůrci: obec B.-O., o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá

nedostatky,

t a k t o :

I. Návrh na konání místního referenda v obci B.-O. ze dne 19. 8. 2012 nemá

nedostatky.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Navrhovatel se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 5. 9. 2012 domáhá

určení, že jeho návrh ze dne 19. 8. 2012 na konání místního referenda nemá nedostatky. Jak

uvádí, podal podle , o místním referendu, návrh na konání místního

referenda a v návaznosti na to dne 4. 9. 2012 obdržel výzvu odpůrce k odstranění nedostatků

návrhu spočívajících v neaktuálnosti znění referendové otázky. Podle názoru navrhovatele

odpůrce jednal v rozporu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona o místním referendu, neboť

obecní úřad není oprávněn přezkoumávat znění referendové otázky. Posouzení toho, zda

otázka navržená přípravným výborem je či není jednoznačně položena, přísluší výlučně

zastupitelstvu obce poté, co je mu bezvadný návrh přípravného výboru předložen

k projednání. Navrhovatel má za to, že výzva odpůrce je nedůvodná, neboť se neopírá o

žádný ze zákonem stanovených důvodů, pro které lze k odstranění nedostatků vyzvat. Úřadem

tvrzený nedostatek návrhu (neaktuálnost znění otázky) nemůže být důvodem pro výzvu

k odstranění nedostatků návrhu. Nad rámec uvedeného pak navrhovatel dodává, že podle jeho

názoru předmětná otázka není neaktuální, neboť schvalování nového územního plánu stále

probíhá (zastupitelstvo dosud nerozhodlo o jeho vydání); dokonce není ani zpracován návrh

územního plánu a jediným schváleným dokumentem je zadání územního plánu.

Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu předně uvedl, že postupoval zcela v souladu se

zákonem o místním referendu. Situace týkající se navrhovatelem uváděných lokalit (v návrhu

na konání místního referenda) se podstatně změnila; před doručením návrhu na konání

místního referenda odpůrce obdržel v rámci zákonného postupu při schvalování územního

plánu posouzení nových rozvojových lokalit dotčenými orgány, ze kterého vyplynuly zásadní

a podstatné změny ohledně zastavitelnosti předmětných lokalit. Jak odpůrce dále uvádí, návrh

na konání místního referenda byl navrhovateli vrácen podle § 12 odst. 2 zákona o místním

referendu, neboť obsahuje nesprávné a neúplné údaje. Ještě před podáním návrhu na konání

místního referenda se po posouzení dotčenými orgány podstatnou měrou zmenšily plochy

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]2

rozvojových lokalit. Tato skutečnost by měla nepochybně zásadní vliv jak na názor občanů,

kteří svými podpisy podpořili návrh na konání místního referenda, tak patrně i na názor

přípravného výboru. K tomu odpůrce dodává, že řada občanů, jejichž podpisy jsou na

podpisových listinách k návrhu na konání místního referenda uvedeny, se následně obracela

na obecní úřad s tím, že jim předkladatelé těchto listin vůbec neozřejmili, k jakému návrhu

své podpisy připojují. Odpůrce se nebrání konání místního referenda, nicméně bude-li se

hlasovat o otázce navržené přípravným výborem, pak budou občané obce klamáni, neboť

budou hlasovat o něčem jiném, než jim prezentoval navrhovatel. Nad rámec toho ještě

odpůrce uvádí, že označení navrhovaných lokalit pouze čísly (a nikoliv místním názvoslovím)

způsobí nevědomost občanů, o čem vlastně hlasují, a neumožní jim ani prezentovat odchylný

názor týkající se jednotlivých lokalit. Po konzultaci se zastupiteli se současně odpůrce snažil

předejít vrácení návrhu na konání místního referenda ze strany zastupitelů, neboť dle

individuálně zjištěných názorů zastupitelů není navrhovaná otázka položena jednoznačně.

V replice k vyjádření odpůrce navrhovatel předně konstatuje, že odpůrce především

neuvádí, co mělo být nesprávným či neúplným údajem, přičemž navrhovatel zdůrazňuje, že

návrh má všechny zákonné náležitosti podle § 10 a § 11 zákona o místním referendu.

Podstatná změna rozvojových lokalit, jak o ní odpůrce hovoří, je důvodem neopodstatněným

a nepravdivým. Jediným schváleným a platným dokumentem je zadání územního plánu ze

dne 31. 5. 2012 a dotčené orgány se teprve budou k návrhu územního plánu vyjadřovat

(stanoviska mohou uplatňovat až do 20. 10. 2012). Jak navrhovatel dále upozorňuje, návrh na

konání místního referenda podal dne 20. 8. 2012 a teprve poté odpůrce uveřejnil mapku s

úpravou ploch rozvojových lokalit. Tato mapka nemá jedinou formální náležitost, neobsahuje

hlavičku, datum ani razítko, a navíc podle navrhovatele vykazuje v grafické i textové části

chyby, a proto její uveřejnění považuje za účelové. Občané byli přípravným výborem před

podáním návrhu na konání místního referenda dostatečně informováni. Byť komentovat znění

navrhované otázky odpůrci nepřísluší, označení lokalit vychází ze zadání územního plánu

schváleného zastupitelstvem, přičemž všichni občané jsou o uvedených lokalitách dostatečně

informováni; otázka je tedy podle navrhovatele položena jednoznačně a lze o ní referendum

konat.

Z předloženého spisového materiálu v dané věci soud předně zjistil, že navrhovatel

dne 20. 8. 2012 doručil odpůrci návrh na konání místního referenda s návrhem na rozhodnutí

o otázce ve znění: „Souhlasíte s tím, aby v rámci schvalování nového územního plánu

vznikaly v navrhovaných lokalitách (č. 1 až č. 5) nové zastavitelné plochy?“

Z dopisu starosty odpůrce ze dne 30. 8. 2012, zn. , který byl zmocněnci

navrhovatele doručen dne 4. 9. 2012, vyplývá, že „Obecní úřad (…) Návrh přezkoumal a

zjistil, že po formální stránce je Návrh v pořádku, tedy nebyly v Návrhu přípravného výboru

shledány nedostatky, po věcné stránce však musím konstatovat, že Návrh má nedostatky

spočívající v neaktuálnosti znění věty (otázky), kterou navrhovatelé předkládají k místnímu

referendu. Již před obdržením Návrhu na konání místního referenda došlo k zásadním

změnám nových rozvojových lokalit, které vyplynuly z odborného posouzení (…). Ze shora

uvedeného důvodu … Návrh na konání místního referenda v příloze vracím (v souladu s ust. §

12 odst. 2 zákona o místním referendu) a vyzývám Vás k odstranění nedostatků ve lhůtě 14

dnů.“

V projednávané věci se navrhovatel (přípravný výbor) domáhá soudní ochrany podle

ustanovení § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, podle něhož má přípravný výbor

právo domáhat se ochrany u soudu, nesouhlasí-li s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]3

statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Z tohoto

ustanovení se podává, že nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a

§ 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad neprodleně písmeně vyzve

zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.

Z ustanovení , ,

ve znění pozdějších předpisů ), pak vyplývá, že se lze u soudu za podmínek

stanovených zvláštním zákonem (zákon o místním referendu), domáhat určení, že návrh na

konání místního referenda nemá nedostatky, přičemž podle ustanovení § 57 odst. 2 písm. a)

zákona o místním referendu je třeba návrh podat nejpozději do 10 dnů od doručení písemné

výzvy k odstranění vad.

V projednávané věci má Krajský soud v Praze za to, že návrh byl podán včas a

subjektem k tomu oprávněným, přičemž dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

Návrh na vyhlášení místního referenda podaný přípravným výborem musí obsahovat

náležitosti stanovené v ustanovení § 10 odst. 1 zákona o místním referendu a dále jako přílohu

podpisovou u s očíslovanými podpisovými archy s podpisy požadovaného počtu

oprávněných osob v místním referendu hlasovat (§ 11 téhož zákona). Návrh přípravného

výboru se podává obecnímu úřadu, který ve lhůtě do 15 dnů od jeho podání posoudí

předložený návrh přípravného výboru, tj. přezkoumá, zda návrh splňuje zákonem stanovené

formální náležitosti podle ustanovení § 10 a § 11 zákona o místním referendu (tj. náležitosti

návrhu a podpisových listin). Pokud návrh stanovené náležitosti nesplňuje, nebo pokud návrh

obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, pak obecní úřad podle ustanovení § 12 odst. 2

zákona o místním referendu neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve

stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil.

V projednávané věci ze shora reprodukovaných spisových podkladů plyne, že mezi

účastníky je nesporné, že návrh přípravného výboru na konání místního referenda formální

náležitosti stanovené v § 10 a § 11 zákona o místním referendu splňuje. Sporným naopak

zůstává to, zda „změna v posouzení nových rozvojových lokalit“, jichž se navrhovaná otázka

týká, po podání návrhu na konání místního referenda, může představovat „nesprávný nebo

neúplný údaj“ ve smyslu výše citovaného ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním

referendu. V tomto ohledu má zdejší soud za to, že posuzovanou „neúplnost“ či „nesprávnost“

návrhu na konání místního referenda nelze v žádném případě vztahovat ke znění navrhované

otázky. K tomuto závěru lze jednoznačně dospět jak z hlediska prostého jazykového výkladu

daného ustanovení, tak i z hlediska systematického výkladu příslušných částí zákona o

místním referendu. Nelze totiž především v této souvislosti přehlédnout, že podle ustanovení

§ 10 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu je znění otázky jednou z obligatorních

náležitostí návrhu na konání místního referenda; jakékoliv další formální či obsahové

požadavky na znění otázky však již uvedené ustanovení neklade. O tom, zda lze o navržené

otázce místní referendum konat, však rozhoduje podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o

místním referendu až zastupitelstvo obce. Jak již ostatně v tomto ohledu zdejší soud

konstatoval ve svém rozhodnutí ze dne 22. 6. 2009, čj. -33, č. 1921/2009 Sb.

NSS „zákon neumožňuje obecnímu úřadu přezkoumávat, zda referendum o navržené otázce

lze či nelze konat. Posouzení této otázky přísluší podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) zákon

o místním referendu zastupitelstvu obce v rámci rozhodování o vyhlášení místního referenda.

Zastupitelstvo obce při rozhodování o vyhlášení místního referenda podle citovaného

ustanovení posuzuje nejen to, zda je či není v dané věci konání místního referenda vyloučeno

podle ustanovení § 7 zákona o místním referendu, ale též to, zda otázka splňuje požadavek

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]4

podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona o místním referendu, tedy zda je otázka jednoznačně

položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět „ano“ nebo „ne“, jakož i případné nedostatky

návrhu, které obecní úřad neodhalil.“

Ze samotné formulace ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu je navíc

zřejmé, že se týká toliko nesprávných nebo neúplných „údajů“. Podle názoru zdejšího soudu

přitom rozhodně není ani smyslem předmětného ustanovení, aby obecní úřad v dané fázi

procesu posuzování návrhu na konání místního referenda jakkoliv hodnotil úplnost a

správnost položené otázky (či údajů v ní se vyskytujících), tedy aby vedle formálních

náležitostí hodnotil návrh též věcně. Jak již bylo ostatně výše naznačeno, kategorii „úplnosti“

či „správnosti“ položené otázky dokonce neposuzuje ani zastupitelstvo obce při rozhodování

o (ne)vyhlášení místního referenda, neboť to pouze hodnotí, zda lze o navržené otázce

referendum konat, a to z hlediska nepřípustnosti konání (§ 7), případně z hlediska

jednoznačnosti položené otázky (§ 8 odst. 3). Krajský soud v Praze má za to, že nesprávnost

či neúplnost údajů podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu se vztahuje na zjevné chyby

či různá opomenutí toliko ve formálních náležitostech návrhu na konání místního referenda,

jakými mohou být např. nesrovnalosti v osobních údajích členů přípravného výboru, chyba

v označení území, na němž se má místní referendum konat apod.

Při aplikaci shora uvedených úvah na projednávanou věc je zřejmé, že případné změny

ploch rozvojových lokalit v dané obci (aniž by soud hodnotil opodstatněnost, důvodnost či

reálnost takových změn), jichž se otázka navrhovaná pro místní referendum týká, nemůže

představovat „nesprávnost nebo neúplnost údajů“ uvedených v návrhu na konání místního

referenda jak je zákon o místním referendu předpokládá. Obecní úřad tedy v dané věci

nesprávně aplikoval ustanovení § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, když zmocněnci

navrhovatele v rozporu se zákonem předvídanými důvody vrátil předložený návrh na konání

místního referenda. S ohledem na výše uvedené proto soud přisvědčil navrhovateli a jeho

návrh shledal důvodným. Vzhledem k tomu, že jiné nedostatky, než kterými se soud v tomto

rozhodnutí zabývá, nebyly návrhu na konání místního referenda vytýkány, nastala situace

předvídaná v ustanovení § 12 odst. 3 zákona o místním referendu, tedy že se návrh na konání

místního referenda stal po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne podání návrhu bezvadným. O návrhu

přípravného výboru tak bude třeba rozhodnout podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o

místním referendu.

Nad rámec výše uvedeného pak Krajský soud v Praze v obecné rovině připomíná, že

„možnost občanů vyjádřit se formou místního referenda k otázkám rozvoje své obce způsobem

upraveným v zákoně č. , o místním referendu, představuje jejich ústavně zaručené

základní politické právo a vztahuje se na ně v plném rozsahu y, podle něhož

výklad a používání zákonné úpravy musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž

politických sil v demokratické společnosti. Z toho plyne, že otázky přípustnosti konání a

posuzování platnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu je třeba v pochybnostech

hodnotit ve prospěch konání místního referenda a vyslovení jeho neplatnosti připadá do

úvahy jen tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že referendum bylo provedeno

protizákonným způsobem, resp. je zjevné, že nemělo být vůbec vyhlášeno“ (rozsudek

Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2012, čj. Ars 1/2012-26, www.nssoud.cz).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , podle něhož

v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů

řízení.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]5

Usnesení bude doručeno účastníkům řízení a současně bude vyvěšeno na úřední desce

soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení ( ).

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti

rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení

rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je

posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k

podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti

němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a

údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo

jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních

zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní

symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu

lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 1. října 2012

Olga Stránská,v.r. předsedkyně senátu

Za správnost: Nešporová