Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Az 11/2012 - 21

-21

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobců: a) K. O. a b) K. O., proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.3. 2012, č.j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou, doručenou dne 9.5. 2012 krajskému soudu, se žalobkyně jménem svým a svého nezl. syna domáhala přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného (které nabylo právní moci dne 2.5. 2012), kterým jim nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“).

Žaloba obsahuje pouze obecné formální náležitosti podání. Pokud jde o žalobní body, žalobkyně ocitovala pouze část ustanovení , a , , v platném znění, které měl žalovaný v předchozím správním řízení porušit. Vyslovila přesvědčení, že splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle zákona o azylu. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Pokračování 32Az 11/2012

-2-

Usnesením ze dne 17.5. 2012, č.j. -12 soud žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů ode dne doručení usnesení doplnila a upřesnila svoji žalobu v souladu s ustanovením , e) , , v platném znění ( dále jen ). V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná žaloba nemá zákonem požadované náležitosti a postrádá zejména nezbytné náležitosti žaloby dle , e) , tedy neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné a dále pak jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést. Krajský soud současně uvedl, že na takto podanou žalobu pohlíží jako na žalobu, která není způsobilá k projednání a poučil žalobkyni, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne ( ).

Soud žalobkyni doručoval výše uvedené usnesení doporučeně do vlastních rukou na adresu jejího hlášeného pobytu, tj. do Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Zásilka se soudu vrátila zpět s prohlášením doručujícího orgánu: „protože adresát nebyl zastižen, byla písemnost uložena a připravena k vyzvednutí dne 25.5. 2012 a adresátu byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.“

Podle ustanovení , , v platném znění (dále jen ) platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

Písemnost byla dne 5.6. 2012 vrácena soudu s poznámkou, že písemnost nebylo možné vložit do schránky adresáta, protože adresát schránku nemá. Soud následně v souladu s ustanovením za použití vyvěsil sdělení o vrácení zásilky na úřední desce soudu po dobu 30 dnů. Výše uvedené usnesení k doplnění žaloby ze dne 17.5. 2012 bylo doručeno fikcí v souladu s výše citovanými ustanoveními a nabylo právní moci dne 5.8. 2012.

Soud ještě nad rámec doručování do pobytového střediska výše uvedené usnesení žalobkyni doručil na adresu, kterou v pobytovém středisku nahlásila jako adresu při tzv. dlouhodobém opuštění, a to na adresu Šafaříkova 557/10, 118 00 Praha 1. I v tomto případě se písemnost vrátila soudu zpět s tím, že adresát nebyl zastižen, písemnost byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 25.6. 2012 a adresátu byla zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl.

Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta k doplnění žaloby uplynula marně, žalobkyně žalobu do dnešního dne nedoplnila.

Podle ustanovení musí žaloba kromě obecných náležitostí

Pokračování 32Az 11/2012

-3-

podání ( a 3 ) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby. Dle ustanovení zákona o azylu lze žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle a 3 , ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v až f)

Z obsahu podané žaloby vyplývá, že kromě obecného konstatování, že žalobkyně byla v předcházejícím řízení o udělení azylu v České republice zkrácena na svých právech a parafráze některých ustanovení neobsahuje žádné odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči ní správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobkyně rovněž neuvedla z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobkyni o vadách jí podané žaloby, usnesením ji vyzval k doplnění žaloby, stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu a současně ji poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, soud žalobu odmítne ( ).

Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala a v řízení není možné pro tento nedostatek pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení , podle kterého předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 27. 10. 2004, čj. -52, www.nssoud.cz, kde se uvádí, že „žalobní body ( ) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu“.

Pokračování 32Az 11/2012

-4-

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 1. října 2012 JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.

samosoudkyně