Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 21/2012 - 56

- 56

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: D. P., zastoupeného opatrovníkem Organizací pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 349/LE - BE02 - PA03 - 2011 ze dne 1. 2. 2012, ve věci udělení mezinárodní ochrany, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. - 24 ze dne 15. 3. 2012,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 1. 2. 2012, č. j. OAM - 349/LE - BE02 - PA03 - 2011, žalovaný rozhodl, že se žalobci mezinárodní ochrana podle , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů neuděluje.

Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou ke Krajskému soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 15. 3. 2012, č. j. - 24, zamítl. Uvedený rozsudek krajského soudu pak žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností, v níž zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. Dále stěžovatel v kasační stížnosti mimo jiné sdělil, že t. č. pobývá v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová, Bělá pod Bezdězem.

Nejvyšší správní soud stěžovateli na uvedenou adresu, kam mu byl rovněž doručen rozsudek krajského soudu, zaslal informaci o probíhajícím řízení, včetně poučení ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Písemnost se ovšem doručit nepodařilo a jako nedoručená byla vrácena soudu.

Nejvyšší správní soud dne 20. 6. 2012 z elektronické databáze Ministerstva vnitra zjistil, že poslední záznam o pohybu stěžovatele je ze dne 16. 5. 2012, kdy je v evidenci vyznačen jeho odchod ze Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.

Následně se Nejvyšší správní soud dne 25. 6. 2012 obrátil s dotazy ohledně posledního známého místa pobytu stěžovatele na žalovaného a na Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie. Žalovaný odpověděl přípisem ze dne 28. 6. 2012 tak, že dle jeho evidence byl stěžovatel propuštěn ze Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová dne 16. 5. 2012 a jeho aktuální adresa pobytu v České republice není žalovanému známa. Shodně odpověděla i Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie v přípisu ze dne 29. 6. 2012, a to s dodatkem, že dne 22. 5. 2012 bylo stěžovateli žalovaným vydáno vízum za účelem strpění platné do 17. 11. 2012 a že ona nemá jiné informace o stěžovateli než žalovaný. Nejvyšší správní soud rovněž nezjistil, že by se stěžovatel nacházel ve výkonu vazby či trestu odnětí svobody.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 10. 2012, č. j. - 52, stěžovateli ustanovil opatrovníka, a to z důvodu jeho neznámého pobytu.

Podle ve spojení s odst. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší správní soud vyvinul veškeré možné úsilí a využil všechny jemu dostupné možnosti, aby zjistil místo pobytu stěžovatele, avšak jeho pátrání bylo bezvýsledné a pobyt stěžovatele zůstal zcela neznámý (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2005, č. j. - 58, publ. pod č. 707/2005 Sb. NSS). S ohledem na naplnění podmínek zákona o azylu tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než řízení o kasační stížnosti zastavit podle ve spojení s

Výrok o nákladech řízení se opírá o ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. října 2012

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu