Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 Af 37/2012 - 24

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

2

pokračování

U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců JUDr. Jany Daňkové a Mgr. Miroslavy Kašpírkové v právní věci žalobce KAGAMA Plus, s.r.o., IČ 63509563, se sídlem Praha – Barrandov, Štěpařská 20, zastoupeného JUDr. Markem Görgesem, advokátem se sídlem Plzeň, Žižkova 52, proti žalovanému Obecnímu úřadu Chlumčany, se sídlem Chlumčany, Družstevní 332, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2012, č.j. 344/2012,

t a k t o:

I.

Žaloba s e o d m í t á.

II.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15.5.2012, č.j. 344/2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým nebylo „podle , daňový řád, vyhověno žádosti žalobce podané dne 11.4.2012 ve věci vrácení přeplatku na správním poplatku ve výši 90.000 Kč“.

Podle , , ve spojení s , (dále jen ), kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Nestanoví-li jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně ( ).

V souladu s ustanovením zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo. Z citovaného ustanovení vyplývá, že domáhat se zrušení rozhodnutí nižšího stupně je možné pouze ve spojení s rozhodnutím druhoinstančním, resp. rozhodnutím vydaným v posledním stupni.

V dané věci je mezi účastníky řízení nesporné, že žalobce podal proti napadenému rozhodnutí odvolání, a to podle poučení žalovaného uvedeného v závěru napadeného rozhodnutí. Skutečnost, že žalobce podal proti napadenému rozhodnutí soud odvolání, ověřil soud i u Krajského úřadu Plzeňského kraje, který podání odvolání žalobcem potvrdil včetně skutečnosti, že o odvolání dosud nebylo rozhodnuto.

V řízení ve věcech správních poplatků se postupuje podle daňového řádu. Vyplývá tak z ustanovení § 1 odst. 1 daňového řádu, podle kterého tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Daní se přitom ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 písm. a) téhož zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako poplatek. Správní poplatek je označen za poplatek.

Podle § 109 odst. 1 daňového řádu se příjemce rozhodnutí může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak. Daňový řád tak vychází z principu, že odvolání je přípustné proti každému rozhodnutí vydanému podle daňového řádu, nestanoví-li zákon jinak.

Napadené rozhodnutí je rozhodnutím vydaným podle daňového řádu, a proto je proti němu přípustné odvolání, neboť zákon nestanoví jinak. V ustanovení , o správních poplatcích, je sice stanoveno, že proti rozhodnutí o vrácení poplatku a rozhodnutí o vrácení přeplatku na poplatku podle odstavců 1 a 2 není přípustný opravný prostředek, avšak toto ustanovení nemění nic na tom, že proti napadenému rozhodnutí odvolání přípustné je.

Ustanovení § 7 odst. 3 zákona o správních poplatcích dopadá toliko na rozhodnutí, jimiž bylo žadateli zcela vyhověno. Zákon totiž používá pojmy „rozhodnutí o vrácení poplatku“ a „rozhodnutí o vrácení přeplatku na poplatku“ nikoli pojem „rozhodnutí ve věci vrácení poplatku či ve věci vrácení přeplatku na poplatku“. Použitými pojmy zákonodárce jednoznačně dává najevo, že odvolání nemá být připuštěno pouze u kladných rozhodnutí správního orgánu. Zde je vyloučení odvolání pochopitelné, když by bylo nadbytečné vést odvolací řízení o opravném prostředku směřujícímu proti rozhodnutí, kterým došlo k úplnému uspokojení žadatele.

Napadené rozhodnutí je sice rozhodnutí ve věci vrácení přeplatku na poplatku, není však rozhodnutí o vrácení přeplatku na poplatku. Je totiž „rozhodnutím o nevrácení přeplatku na poplatku“. S ohledem na skutečnost, že není naplněna dispozice ustanovení § 7 odst. 3 zákona o správních poplatcích, nebrání v dané věci toto ustanovení podání odvolání.

Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu dříve, než bylo příslušným správním orgánem rozhodnuto o jeho odvolání, tj. dříve, než se žalobou mohl ve spojení s rozhodnutím v posledním stupni domáhat eventuálně i zrušení napadeného, resp. rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, podal žalobu předčasně. Soud ji proto v souladu s ustanovením odmítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle , jelikož byla žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud ( , , a 4 ).

V Plzni dne 24. října 2012

Mgr. Alexandr Krysl,v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Lenka Kovandová