Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 220/2011 - 48

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra

Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci

žalobkyně: CET 21 spol. s r. o., se sídlem Praha 5, Kříženeckého náměstí 1078/5,

zastoupena JUDr. Vladimírem Kroupou, advokátem se sídlem Zavadilova 1925/15,

Praha 6, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 2, Škrétova

44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalované č.j. LOJ/2221/2010 ze dne 8. 6. 2010,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání č.j. LOJ/2221/2010 ze dne

8. 6. 2010, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 640,-

Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. Vladimíra Kroupy, advokáta.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]O d ů v o d n ě n í

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované, kterým jí

byla uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč za porušení ust. § 48 odst. 4 písm. a) zákona č.

, odvysíláním obchodního sdělení RIMMEL, produkt Volume Flash Mousse

(označení sponzora, mutace 1), dne 6. září 2008 v 08:50:56 hodina na programu Nova,

které naplňuje definiční znaky reklamy a nebylo zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-

obrazově oddělené od ostatních částí vysílání. V odůvodnění napadeného rozhodnutí

žalovaná popis předmětného spotu, konstatovala, že předchozí rozhodnutí žalované

v této věci bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze a s odkazem na judikaturu

Nejvyššího správního soudu uvedla, že vzhledem k dynamickému charakteru spotu a ke

spojení obrazu krásné ženy, právě využívající řasenku RIMMEL London, vytváří dojem

jedinečnosti použití, dále přívlastky jako „nová divoká řasenka“ jsou zejména pro mladé

spotřebitelky velmi působivé. Rovněž tak slogan „divoká karta od Rimmel London –

nová řasenka Volume Flash Mousse – get a London look“ je jednoznačně sloganem

reklamním. Na základě vyhodnocení kritérií pro stanovení výše pokuty pak žalovaná

uložila žalobkyni pokutu ve výši 50 000,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně namítla, že napadené

rozhodnutí je nezákonné z důvodu podstatného porušení ustanovení o řízení před

správním orgánem, dále že je nezákonné v důsledku nesprávného hodnocení věci a

právního posouzení, dále že žalovaná při stanovení výše pokuty nepostupovala

v souladu se zákonem a překročila meze správního uvážení a konečně že pokuta byla

uložena po uplynutí jednoleté subjektivní prekluzívní lhůty a nebylo vydáno na základě

spolehlivě zjištěného skutkového stavu.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě všechny žalobní námitky odmítla.

Při jednání dne 27. 10. 2011 setrvali účastníci na svých skutkových i právních

stanoviscích. Zástupkyně žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc

vrátil žalované k dalšímu řízení, žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho

vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a dospěl k závěru, že

žaloba je důvodná.

Soud se především zabýval otázkou tvrzené prekluze lhůty pro uložení pokuty.

Podle ust. § 61 odst. 1 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

pokutu Rada uloží do jednoho roku ode dne, kdy se dozvěděla o porušení povinnosti,

nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení

pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen záznam

vyžádaný podle § 32 odst. 1 písm. l). Při ukládání pokut se postupuje podle správního

řádu.

Pro počátek běhu jednoroční subjektivní lhůty je nutno stanovit okamžik, kdy se

Rada dověděla o porušení povinnosti.

Soud dále vzal v úvahu nález Ústavního soudu ze dne 17. 3. 2010, sp.zn. I. ÚS

947/09, v němž ústavní soud dospěl k závěru, že počátek lhůty pro uložení pokuty je

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]nutno počítat nikoliv od okamžiku, kdy se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání začal

poprvé zabývat skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že byl porušen zákon, ale již od

okamžiku, kdy se do dispozice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, resp. jejího

Úřadu poprvé dostala informace o takových skutečnostech. Byť se tento nález týká

výkladu a aplikace zákona o regulaci reklamy, jeho závěry aplikovat i pro výklad

ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neboť jde o

totožnou problematiku. Jestliže tedy Ústavní soud uzavřel, že počátek běhu prekluzivní

subjektivní lhůty ve smyslu ustanovení § 8 odst. 5 zákona o regulaci reklamy je dán

okamžikem vědomosti o skutkových okolnostech v takovém rozsahu, který umožní

předběžné právní zhodnocení, že došlo k porušení zákona jako takového, pak je na místě

tuto zásadu použít i pro výklad a aplikaci ust. § 60 odst. 1 zákona o provozování

rozhlasového a televizního vysílání.

V projednávané věci je tedy pro stanovení počátku běhu prekluzivní lhůty

jednoho roku podstatné nikoliv to, kdy bylo zahájeno řízení o možném porušení zákona

o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ani kdy se na tom Rada usnesla, a ani

to, kdy byla zpracována první analýza posuzovaného obchodního sdělení, ale kdy se do

dispozice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dostala informace o odvysílaném

obchodním sdělení.

Z obsahu správního spisu soud zjistil, že prvním dokumentem, jenž se zabývá

předmětným obchodním sdělením, je písemnost vypracovaná analytickým odborem pro

zasedání Rady 2/poř.č. 27 ve dnech 20. a 21. ledna 2009, jejíž autorkou je paní Alena

Skálová. Tato písemnost však není datována a ani z jejího obsahu nelze zjistit, ani kdy

byla vypracována, ani kdy se informace o obchodním sdělení RIMMEL, produkt Volume

Flash Mousse (sponzor pořadu, mutace 1) s premiérou 6. září 2008 v 08:50:56 hodin na

programu Nova, dostal do dispozice Rady. Soud tedy v této věci vyšel ze skutečnosti, že

předmětné sdělení bylo poprvé odvysíláno dne 6. září 2008, a Rada tedy mohla poprvé

získat vědomost o něm dne 8. září 2008, tedy nebližší pracovní den. Nebude-li zjištěn

jiný údaj, bude nutno počítat běh prekluzivní lhůty právě od tohoto data, takže poslední

den lhůty by pak připadl na 8. září 2009. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že původní

rozhodnutí žalované v této věci bylo vydáno dne 2. června 2009, přičemž z evidenčních

pomůcek Městského soudu v Praze soud zjistil, že žaloba proti němu byla podána dne 9.

září 2009. Tímto okamžikem by došlo ke stavění předmětné lhůty podle ust. § 41

, avšak k tomu v projednávané věci nemohlo dojít, neboť běh

lhůty o dne dříve skončil; podání žaloby tedy již nemělo žádný vliv na běh lhůty. Jestliže

Městský soud v Praze rozsudkem č.j. -41 ze dne 28. 1. 2010 toto původní

rozhodnutí zrušil, stalo se tak již po uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty a nové

rozhodnutí ve věci již nebylo možno vydat.

Pokud proto za tohoto stavu věci žalovaná vydal dne 8. 6. 2010 nové rozhodnutí,

č.j. LOJ/2221/2010, stalo se tak již po uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty 1 roku

podle ust. § 60 odst. 1 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a tedy

v rozporu se zákonem.

Městský soud v Praze proto napadené rozhodnutí zrušil podle ust. § 78 odst. 1

a věc podle ust. vrátil

žalované k dalšímu řízení, v němž žalovaná správní řízení zastaví.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK] Vzhledem k důvodu, pro který soud napadené rozhodnutí zrušil, se pak již

nezabýval dalšími žalobními námitkami, neboť by to bylo nadbytečné.

Výrok o nákladech je odůvodněn ust. , když

žalobkyně měla ve věci úspěch a její náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného

soudního poplatku z podané žaloby ve výši 2000,- Kč jednak z odměny advokátovi za tři

úkony právní služby po 2100,- Kč a ze související náhrady hotových výdajů po 300,- Kč

podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za

poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, zvýšených o sazbu daně

z přidané hodnoty; náhradu v celkové výši 10640,- Kč je žalovaná povinna zaplatit

žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně JUDr.

Vladimíra Kroupy, advokáta.

P o u č e n í: proti tomuto rozsudku je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat

k Městskému soudu v Praze ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení

rozsudku.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V Praze dne 27. října 2011

JUDr. Slavomír Novák

předseda senátu