Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 A 55/2012 - 5

-5

U s n e s e n í

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudkyň Mgr. Moniky Chaloupkové a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., ve věci navrhovatele M. C., za účasti Krajského úřadu Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Pardubického kraje konaných ve dnech 12.-13. října 2012,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů soudního řízení.

O d ů v o d n ě n í

Návrhem podaným u nadepsaného soudu dne 23.10.2012 se žalobce domáhal neplatnosti voleb do zastupitelstva Pardubického kraje konaných ve dnech 12.-13. října 2012, když důvod neplatnosti voleb spatřoval v tom, že mu bylo „omezeno právo volit svého zástupce tak, jak mi ukládá základních práv a svobod“.

K návrhu žalobce připojil kopii otevřeného dopisu ze dne 4.10.2012 adresovaného prezidentovi ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR Skupinou občanů, propagující myšlenky Skutečné demokracie (SKDE), kdy obsahem dopisu jsou výzva k zahájení jednání o společenských změnách s odůvodněním, že občan je postaven do role přihlížejícího diváka, který „nemá kromě předem připravených voleb jednou za čtyři roky žádnou jinou možnost zasáhnout do rozhodování o své budoucnosti“, dále výzva k odstoupení vlády a vymezení čtyř podmínek, jejichž splnění se požaduje, mezi jinými zajištění toho, aby si „občan mohl volit svého zástupce přímo“, tedy ne pouze kandidáty politických stran, a aby mohl být volen „bez prostřednictví stranických kandidátek“

Podle , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “): „Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen " "). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí.“

Podle téhož zákona: „Návrh na neplatnost voleb může podat , má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.“

Podle , o soudním řízení správním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “): „Za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.“

pokračování -2-

Z citované právní úpravy vyplývá, že podává-li návrh na neplatnost voleb, musí uvádět konkrétní skutečnosti, z nichž dovozuje porušení ustanovení zákona o krajských volbách způsobem, který mohl výsledky voleb ovlivnit. Jinými slovy řečeno, žalobní tvrzení musí být takového charakteru, že z nich bude zřejmé přesvědčení navrhovatele o tom, že byl porušen, a to způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Právě pravděpodobnost ovlivnění výsledků voleb v důsledku porušení některého ustanovení zákona o krajských volbách je klíčová pro případnou úspěšnost návrhu, když ne každé porušení zákona musí automaticky znamenat neplatnost voleb. Při soudním přezkumu voleb je vždy třeba mít na paměti, že porušení zákona o krajských volbách může vést k neplatnosti voleb jen tehdy, mělo-li za následek nerespektování skutečné a svobodné vůle voličů projevené ve volbách na základě jejich aktivního volebního práva, a to ve vztahu ke zvoleným kandidátům do zastupitelstva kraje. Volby do krajských zastupitelstev jsou výsledkem uplatnění aktivního volebního práva jednotlivými voliči (článek 21 d), proto musí být prioritním hlediskem při přezkoumávání návrhu na neplatnost voleb soudem dodržení práva svobodné volby těch voličů, kteří toto právo uplatnili platným způsobem v řádných volbách. Cílem soudního přezkumu krajských voleb tedy je zjištění, zda porušení zákona o krajských volbách nabylo takové intenzity, že mělo za následek buď přímé ovlivnění svobodné vůle voličů, anebo vznik rozporu mezi skutečně projevenou vůlí voličů ve volbách a skutečně zjištěnými a vyhlášenými výsledky voleb. V případě, že soud zjistí porušení zákona o krajských volbách zmíněné intenzity, pak je oprávněn k nápravě aplikovat jen tyto právní prostředky – neplatnost voleb, neplatnost hlasování, neplatnost volby kandidáta, přičemž zároveň platí, že není vázán navrhovatelovým návrhem. Podstatná jsou totiž skutková a právní tvrzení navrhovatele, tedy vlastní obsah návrhu, nikoliv volba prostředku nápravy. Aby soud mohl odpovědět na otázku, zda je tvrzené porušení zákona natolik intenzívní, že mohlo ovlivnit volební výsledek, musí podat zcela srozumitelný, jasný, nepochybný a kvalifikovaný návrh, z něhož bude zcela zřejmé, v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje porušení konkrétních ustanovení zákona o krajských volbách. Soud totiž není dalším volebním orgánem či státním orgánem pověřeným k všeobecnému dozoru nad volbami a není povinen z úřední povinnosti, nad rámec skutkových a právních tvrzení v návrhu, vyhledávat jednotlivá porušení zákona o krajských volbách a zjednávat nápravu. I v případě soudního přezkumu voleb platí zásada dispoziční, podle které je procesní iniciativa dána do rukou účastníků, nikoliv soudu. Je proto vždy v zájmu navrhovatele, aby již v návrhu uvedl dostatek skutkových a právních tvrzení, která jsou sama o sobě schopna vyvolat úvahu soudu o možném závažném porušení zákona zmíněné intenzity, tedy k úspěšnosti návrhu nestačí uvést pouhá podezření či pochybnosti. K tomu je nutné připomenout, že ve volebních věcech platí zásada koncentrace řízení, kdy lhůta k podání návrhu se vztahuje i na uvedení všech skutkových nebo právních důvodů týkajících se porušení zákona o krajských volbách (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu v Brně – dále jen „NSS“ – ze dne 13.12.2004, sp. zn. ). Při volbě prostředků nápravy musí soud postupovat tak, aby byla zachována zásada minimalizace zásahů veřejné moci do procesu svobodného vytváření vůle voličů a do jejich skutečně projevené vůle ve volbách. Aplikace prostředků nápravy by měla být z tohoto důvodu zcela výjimečná, jen ve zcela mimořádných a prokázaných případech závažného porušení zákona o krajských volbách, jež dosahují výše zmíněné intenzity a která nelze napravit jinými právními prostředky. NSS pro takové závažné porušení přiřadil pojem „zatemnění“ volebních výsledků, přičemž pro posuzování důvodnosti návrhů ve věcech volebních zformuloval NSS ve své judikatuře „algoritmus posuzování volebních stížností“, kdy při posuzování důvodnosti

pokračování -3-

návrhů je postupováno ve třech krocích. Tento algoritmus se přímo nevztahuje na volby do zastupitelstev krajů, protože NSS řeší jiné případy volebních stížností, avšak vzhledem ke své obecnosti jej lze aplikovat i při soudním přezkumu voleb do krajských zastupitelstev. Tyto tři podmínky vyhovění návrhu jsou následující:

1. Protizákonnost – tj. porušení některých ustanovení volebního zákona anebo porušení jiných právních předpisů, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces, které z hlediska závažnosti dosahuje ústavní intenzity, případně se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva. Uvedení všech případů protizákonnosti je otázkou interpretace a aplikace práva, tj. není možné taxativně všechny případy uvést.

2. Existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka vylučuje všechny případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky.

3. Zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledek. Tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možnost se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, dopadly by volby odlišně. Jinými slovy, tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění (srovnej usnesení NSS ze dne 4.7.2006, č.j. -105).

Při respektování výše uvedených východisek pro posouzení daného návrhu soud v projednávané věci dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:

se podaným návrhem domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Pardubického kraje konaných ve dnech 12.-13. října 2012, když jako důvod uváděl porušení svého práva volit své zástupce. Takto obecně formulovaný důvod nijak dále nerozvedl, neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž dovodil tvrzené porušení jeho aktivního volebního práva (práva volit své zástupce). V návrhu tak zcela absentují konkrétní tvrzení o porušení zákona o krajských volbách, případně jiného právního předpisu upravujícího volební proces, tedy již první podmínka pro úspěšnost návrhu (vyslovení neplatnosti voleb) nebyla splněna. Jak již bylo shora uvedeno, soud není oprávněn za žalobce domýšlet a hledat konkrétní skutečnosti, svědčící o porušení zákona o krajských volbách, případně jiných právních předpisů, a to navíc takové intenzity, která způsobuje výrazné zpochybnění výsledků voleb. Případné doplnění návrhu navrhovatelem pak nepřipadá v úvahu, neboť návrh byl na soud podán předposlední den zákonem stanovené desetidenní lhůty ( zákona o krajských volbách ve spojení se Sdělením Státní volební komise, o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 12. a 13. října 2012, uveřejněným dne 15.10.2012 pod č. 337/2012 Sbírky zákonů). Ani z přílohy návrhu nelze žádné konkrétní skutečnosti svědčící o porušení zákona o krajských volbách, resp. jiných právních předpisů, s možností vlivu na volební výsledek dovodit, když z této přílohy vyplývá pouze snaha určité skupiny občanů o změnu volebního systému.

Vzhledem k tomu, že neuvedl v podaném návrhu žádná konkrétní tvrzení o porušení zákona o krajských volbách, případně jiného právního předpisu upravujícího volební proces, které mohlo ovlivnit výsledek voleb, nezbylo soudu než žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

pokračování -4- 52A 55/2012

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , dle kterého na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.

Podle soud usnesení doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu, přičemž usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná ( ).

V Pardubicích dne 29.10.2012 JUDr. Jan Dvořák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Vladimíra Píchová