Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 Ad 24/2012 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobkyně G. T., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 2.5.2012, o invalidní důchod,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodnutím ze dne 2.5.2012 č.j. X rozhodla, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 2.2.2012 č.j. X se zamítají a toto rozhodnutí se potvrzuje.

Proti tomuto rozhodnutí ze dne 2.5.2012 podala žalobkyně včas žalobu, v níž nesouhlasila se závěry žalované, přičemž zdůrazňovala, že nebyl správně a úplně posouzen její zdravotní stav. Poukazovala na vývoj svých zdravotních obtíží s prognózou nezbytného intervenčního zákroku a také na rozpory mezi jednotlivými posudky, když dle jejího přesvědčení od přiznání invalidního důchodu v r. 2010 se její zdravotní stav nejenže nezměnil, ale prokazatelně zhoršil, což svědčí o progradaci postižení. Navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Žalobkyně udělila dne 5.6.2012 plnou moc advokátovi JUDr. Milanu Ostřížkovi.

Krajský soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 2.2.2012 odňala žalobkyni dle ust. invalidní důchod od 12.3.2012. V odůvodnění mimo jiné uvedla, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě ze dne 10.1.2012 již žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 30 %.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odkazem na závěr posudku posudkové komise MPSV ČR Ostrava, který byl v průběhu řízení vypracován.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 2.5.2012, dále rozhodnutím ze dne 2.2.2012, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) v Ostravě ze dne 22.8.2012, obsahem dávkového spisu, posudkovým spisem žalobkyně vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě. Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z výše citovaného posudku posudkové komise MPSV ČR, jakož i připojeného posudkového a dávkového spisu žalobkyně, vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že v průběhu řízení na Okresní správě sociálního zabezpečení v Opavě proběhlo dne 10.1.2012 jednání, u něhož byla žalobkyně posouzena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, avšak pokles její pracovní schopnosti byl ohodnocen pouze 30%. Na základě tohoto pak vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 2.2.2012, jímž žalobkyni invalidní důchod odňala od 12.3.2012.

V podaných námitkách potom žalobkyně zejména poukazovala na stejné skutečnosti, jaké pak uváděla v žalobě a zdůrazňovala, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu, a to zejména pokud jde stav její bederní páteře.

Dle posudku o invaliditě ze dne 27.3.2012 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službou, pracoviště pro námitkové řízení, byla žalobkyně posouzena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, tedy se zdravotním postižením uvedeným v kapitole XIII, odd. E, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl. č. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 30%.

Žalovaná její námitky zamítla nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 2.5.2012.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jednalo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava. Z posudku této komise ze dne 22.8.2012 krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobkyně, a dále ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře MUDr. R. Měla taktéž k dispozici nálezy chirurgické, ortopedické, endokrinologické, neurologické, jakož i propouštěcí zprávy z hospitalizací žalobkyně a z úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ v Opavě. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, pol. 1, písm. c/ - chronický vertebrogenní bolestivý syndrom krční a bederní páteře na podkladě degenerativních změn prokázaných v obou úsecích páteře se závažnou dysfunkcí bederního úseku páteře s často recidivujícími projevy kořenového dráždění v oblasti L5/S1, kdy z rozmezí 30-40% stanovila dolní hranici 30 %. Komise konstatovala, že posouzení zdravotního stavu žalobkyně dne 17.9.2010 na OSSZ v Opavě bylo posudkovým omylem, protože nelze horní hranici 40 % odůvodnit plánovanou operací v etáži C5-6, mělo být tedy hodnoceno nejvýše 30 %, když žalobkyně byla i tehdy schopna práce prodavačky či uklízečky s omezeními běžnými pro osoby s onemocněním páteře. Žalobkyně nebyla schopna práce se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, těžké fyzické práce a práce ve vynucených polohách.

Krajský soud v souladu s ust. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, tedy k datu 2.5.2012.

Dle ust. § 38 zák. č. 155/95 Sb. v platném znění pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se

a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Dle ust. § 39 téhož zákona odst. 1 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Dle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných,

smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost,

b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován,

d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud

vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Dle odst. 5 se za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odst. 7 je pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Podle odst. 8 procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, to je k 2.5.2012 nebyla invalidní dle ve znění , nešlo u ní o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu alespoň o 35%. Podmínky pro ponechání invalidního důchodu žalobkyně neplnila, když dle posudku o invaliditě vypracovaného Okresní správou sociálního zabezpečení v Opavě dne 10.1.2012, jakož i dle posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne 27.3.2012 a zejména dle posudku PK MPSV ČR v Ostravě dne 22.8.2012 již nebyla invalidní, když pokles jejího pracovního potenciálu činil pouze 30%. Tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise MPSV ČR posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení posudkového lékaře a odborné lékařky – neuroložky, tedy lékařky z oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně, přičemž rovněž přihlédla k námitkám vzneseným zástupcem žalobkyně, jakož i ke zprávám o hospitalizacích žalobkyně. Rozhodující příčinou poklesu pracovního potenciálu u žalobkyně byl chronický vertebrogenní bolestivý syndrom krční a bederní páteře a šlo o středně těžké funkční postižení.

Krajský soud shodně se závěrem posudku PK MPSV ČR v Ostravě uzavírá, že k datu vydání rozhodnutí, to je k 2.5.2012 již nebyla žalobkyně invalidní dle , ve znění a nešlo u ní o invaliditu dle téhož zákona, když pokles pracovní schopnosti dosahoval 30 %.

Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. ).

Pokud zástupce žalobkyně u ústního jednání soudu dne 29.10.2012 zdůrazňoval, že u ní postupuje zhoršování zdravotního stavu na dalších úsecích páteře a bude muset následovat intervenční zákrok - operace, soud k tomu poukazuje na ust. , podle něhož je povinen posuzovat skutkový i právní stav ke dni vydání rozhodnutí, tedy k 2.5.2012.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná ČSSZ toto právo ze zákona nemá (ust. a ust. d/ v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 29. října 2012

JUDr. Miroslava Ježoviczová

samosoudkyně