Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 12/2012 - 72

- 73

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: S. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2011, čj. OAM-181/ZA-ZA06-ZA12-2011, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2011, čj. - 25,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

1. Rozhodnutím ze dne 28. 6. 2011, čj. OAM-181/ZA-ZA06-ZA12-2011, žalovaný zamítl žádost žalobce o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji rozsudkem ze dne 28. 11. 2011, čj. - 25, zamítl.

3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. Zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti podle Uvedl, že napadený rozsudek byl doručen na jeho předchozí adresu, kde se již nezdržoval. Novou adresu nahlásil ještě před vydáním předmětného rozsudku v Pobytovém středisku, nevěděl však, že musí nahlásit novou adresu také zvlášť krajskému soudu. Stěžovatel si fyzicky převzal opis rozsudku až dne 8. 2. 2012 u krajského soudu.

4. Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve přípustností kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána opožděně.

5. Z doručenky založené ve spisu krajského soudu na č. listu 29 vyplývá, že rozsudek krajského soudu byl stěžovateli doručen fikcí dne 6. 1. 2012. Písemnost obsahující napadený rozsudek byla předána k poštovní přepravě dne 23. 12. 2011 a zaslána na adresu, kterou krajský soud zjistil z evidence žalovaného (M. 403, Č.,). Protože adresát nebyl zastižen, byla písemnost uložena na poště a připravena k vyzvednutí od 27. 12. 2011 do 9. 1. 2012. Podle údajů na doručence byla adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. V souladu s za použití nastala fikce doručení 10. den lhůty, kdy byla písemnost uložena na poště, tedy dne 6. 1. 2012. Podle zmiňovaného ustanovení se písemnost považuje za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

6. Lhůta pro podání kasační stížnosti uplynula v pátek dne 20. 1. 2012 ( za použití ). Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě dne 14. 2. 2012 je tedy opožděná.

7. Žádosti stěžovatele o prominutí zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nemohl vyhovět, protože podle zmeškání této lhůty nelze prominout (srov. rozsudek ze dne 23. 5. 2012, čj. - 41, či usnesení ze dne 27. 8. 2003, čj. - 37, č. NSS).

8. Tvrzení stěžovatele, že v době vydání napadeného rozsudku měl u žalovaného řádně hlášenou jinou adresu, neodpovídá skutečnosti. Nejvyšší správní soud ověřil z evidence žalovaného, že stěžovatel měl od 12. 7. 2011 do 4. 1. 2012 hlášenu adresu M. 403, Č.,. Teprve od 4. 1. 2012 měl nahlášenou adresu M. 1644, P., (viz č. listu 22 ve spisu Nejvyššího správního soudu).

9. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl [ za použití ].

10. S ohledem na opožděnost kasační stížnosti Nejvyšší správní soud neodstraňoval její vady, ani nerozhodoval o žádosti o ustanovení zástupce. Takový postup by totiž byl s ohledem na nutné odmítnutí kasační stížnosti pro její opožděnost ryze formální a rozporný se zásadou procesní ekonomie.

11. O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s za použití , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 29. října 2012

JUDr. Jan Passer

předseda senátu