Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 36/2012 - 6

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 9

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové rozhodl o návrhu Krajského soudu v Ostravě na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Olomouci, a dalších účastníků sporu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. : žalobce PhDr. M. S., a žalovaného J. D.,

t a k t o :

I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. j e soud v občanském soudním řízení.

II. Usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 3. 2011, čj. - 21,

s e z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným dne 3. 5. 2012 zvláštnímu senátu zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, se Krajský soud v Ostravě domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle , který vznikl mezi ním jako soudem ve správním soudnictví a Okresním soudem v Olomouci jako soudem v občanském soudním řízení ve věci žaloby o určení neplatnosti sjezdu Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa a určení, že tato akce proběhla v rozporu se stanovami strany a jí přijatá usnesení jsou taktéž v rozporu se stanovami.

Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:

Součástí spisu je usnesení Městského soudu v Brně jako soudu v občanském soudním řízení ze dne 24. 9. 2010, čj. - 12, kterým městský soud v řízení o žalobě žalobce proti žalovanému vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění uvedl, že soud, u něhož byla žaloba podána, není soudem místně příslušným, neboť v projednávané věci má a v době zahájení řízení měl žalovaný bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci.

Součástí spisu je dále usnesení Okresního soudu v Olomouci jako soudu v občanském soudním řízení ze dne 7. 3. 2011, čj. - 21, kterým okresní soud v řízení o žalobě žalobce proti žalovanému vyslovil svou věcnou nepříslušnost a věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě jako soudu ve správním soudnictví. V odůvodnění uvedl, že domáhá-li se žalobce rozhodnutí ve věcech politických stran a politických hnutí, jak je to presumováno v ustanovení a ustanovení , pak věcně příslušným k projednání této věci je krajský soud.

Krajský soud v Ostravě se závěry okresního soudu o příslušnosti soudů ve správním soudnictví nesouhlasil a návrhem ze dne 29. 9. 2011 podaným zvláštnímu senátu se proto domáhal řešení kompetenčního sporu.

Zvláštní senát vrátil Krajskému soudu v Ostravě spis bez rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že návrh nesplňuje zákonem stanovené náležitosti a že tedy pro rozhodnutí nejsou splněny zákonné předpoklady.

Krajský soud v Ostravě dne 3. 5. 2012 předložil věc znovu zvláštnímu senátu k rozhodnutí kompetenčního sporu. Navrhovatel poukázal na to, že podle jeho názoru se žalobce svou žalobou domáhá soudní ochrany podle ust. , neboť dle žalobního tvrzení (bod I. žaloby) se mimořádný sjezd usnesl na změně statutárního orgánu a statutární orgán je ve smyslu ust. skutečností vyznačovanou v rejstříku stran a hnutí. K rozhodování je tedy příslušný soud v občanském soudním řízení, nikoliv soud ve správním soudnictví.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem správním se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Kladným (pozitivním) kompetenčním sporem je podle zákona spor, ve kterém si jedna strana osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí; záporným (negativním) sporem je podle téhož ustanovení spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků.

Okresní soud v Olomouci v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc věc rozhodnout a rovněž navrhovatel popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla věc postoupena; zvláštní senát proto shledal, že se v posuzované věci jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním soudem a obecným soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Podle , (dále též jen „“), „ve správním soudnictví soudy rozhodují ve věcech politických stran a politických hnutí“.

Podle „jsou z rozhodování soudů ve správním soudnictví vyloučeny věci, o nichž to stanoví tento nebo zvláštní zákon“.

Podle „návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat a) určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky, b) rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti“. Podle k řízení o takovém návrhu „je příslušný Nejvyšší správní soud“.

Podle , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, „dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí (), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami“. Podle odstavce třetího tohoto ustanovení „soud v řízení postupuje podle “.

Jak je zřejmé z citovaných ustanovení, ve věcech politických stran a hnutí je pravomoc soudů rozdělena mezi soudy rozhodující ve správním soudnictví a mezi soudy rozhodující v občanskoprávním řízení. Ve správním soudnictví se jedná o samostatnou právní úpravu obsaženou v dílu 5 , která je vztažena k otázkám spojeným s návrhem na registraci strany nebo hnutí, popřípadě návrhem na registraci změny stanov, s rozpuštěním politické strany nebo politického hnutí, pozastavením nebo znovuobnovením jejich činnosti. V občanském soudním řízení je člen politické strany nebo politického hnutí legitimován k vyvolání soudního sporu o určení, zda rozhodnutí orgánu politické strany nebo politického hnutí – týkající se skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí podle – je v souladu se zákonem a stanovami. Je tedy nutné vždy rozlišovat, zda soud rozhoduje o otázkách svěřených správnímu soudnictví nebo občanskému soudnímu řízení.

V posuzovaném případě proto musel zvláštní senát zjistit, o jakých otázkách okresní soud rozhodoval. Ze žaloby podané žalobcem dne 20. 5. 2010 u Městského soudu v Brně a postoupené tímto soudem Okresnímu soudu v Olomouci vyplývá, že žalobce se domáhá určení neplatnosti mimořádného sjezdu Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (dále též jen „SPR-RSČ“) konaného dne 28. 11. 2009 v Olomouci a všech přijatých usnesení, a to z důvodu rozporu se stanovami strany. Rozpor se stanovami strany žalobce spatřuje zejména ve složení účastníků, způsobu svolání a přijetí usnesení mimořádného sjezdu SPR-RSČ, kterým podle žalobních tvrzení došlo ke změně statutárního orgánu strany.

Při posuzování charakteru soudu předestřených otázek lze uzavřít, že žalobní návrh v projednávané věci nesplňuje náležitosti návrhu podle a tudíž není projednatelný ve správním soudnictví. Žalobou napadené rozhodnutí mimořádného sjezdu SPR-RSČ o změně statutárního orgánu strany – podle čl. V. písm. b) stanov SPR-RSČ mimořádný sjezd jako „ústřední orgán strany“ mj. schvaluje volbu předsedy strany – je rozhodnutím ve smyslu , neboť se týká skutečností vyznačovaných podle tohoto zákona v rejstříku stran, tj. údajů o osobách, které jsou statutárním orgánem strany. O tom, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami, je proto podle příslušný rozhodovat soud v občanském soudním řízení.

V neposlední řadě i z dostupné judikatury plyne, že se určením souladu usnesení orgánu politické strany se stanovami a zákonem a neplatnosti usnesení zabývá Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) v občanském soudním řízení (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. , kterým byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2010, sp. zn. s odůvodněním, že pokud obecné soudy nerozpoznaly protiústavnost existující mezery v právní úpravě a nepokusily se ji ústavně konformně vyplnit a naopak zvolily přístup, akcentující právě a pouze doslovný text ust. zákona o politických stranách, kdy se pro nedostatek aktivní legitimace odmítly meritorně zabývat návrhem žalobců, neboť předmětem přezkumu civilními soudy vytyčeným ust. a zákona o politických stranách “je (ne)soulad rozhodnutí orgánu politické strany se zákonem či stanovami, a to takového rozhodnutí, které se týká skutečností vyznačovaných v rejstříku stran a hnutí, a jen v takto vymezeném rámci lze přezkoumávat rozhodnutí orgánu politické strany civilními soudy“, nelze takový přístup ústavně aprobovat). I z toho lze dospět k závěru, že příslušným rozhodnout ve věci určení souladu usnesení orgánu politické strany se stanovami je soud v občanském soudním řízení.

Zvláštní senát proto rozhodl, že příslušným rozhodnout je soud v občanském soudním řízení ( ). Zvláštní senát podle současně s rozhodnutím sporu zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 3. 2011, čj. - 21.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. Dále tedy bude Okresní soud v Olomouci pokračovat v řízení o podané žalobě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. října 2012

JUDr. Michal Mazanec

předseda zvláštního senátu