Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 81/2010 - 94

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobkyně: Česká televize, Kavčí hory, Praha 4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Škrétova 44/6, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5000,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované č.j. FOL/58/2010 ze dne 15. prosince 2009, kterým jí byla uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč za porušení ust. , ve znění pozdějších předpisů, neboť označením sponzora Fortuna (sponzor pořadu, mutace 90), který vyzývá diváky ke konzumaci služeb sponzora na internetových stránkách, s premiérou dne 7. června 2009 v 16:59:36 hod na programu ČT4 Sport, porušila povinnost zajistit, aby reklamy a teleshopping byly rozeznatelné, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná popsala obsah předmětného spotu („Basketbalový míč se otáčí na jasně žlutém pozadí, střídají jej tři krátké pohyblivé záběry z basketbalového zápasu, v závěru je na žlutém pozadí logo Fortuna sázková kancelář a odkaz www.ifortuna.cz.Ve zvuku rytmická hudba a slova: Vzrušující okamžiky při sledování přenosu a širokou nabídku sázeknyní i na internetu vám přináší Fortuna - sponzor pořadu“), ocitovala vyjádření žalobkyně jako účastníka řízení, a dále uvedla své úvahy, vycházející z ustanovení norem zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a judikatury Nejvyššího správního soudu se závěrem, že předmětný sponzorský vzkaz má prvky reklamy a že tedy žalobkyně jeho odvysíláním porušila svou povinnost podle ust. zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Výše pokuty pak byla v závislosti na kritériích podle ust. a odst. 2 a 3 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanovena na 50 000,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí směřovala žaloba, v níž žalobkyně namítla, že celkové vyznění spotu svědčí názoru, že se jedná o sponzorský vzkaz, neboť obsahuje jen zcela obecné informace, a pro který sponzor zvolil standardní způsob prezentace vlastní existence, bez přímé výzvy k využití předmětné služby.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě odmítla žalobní námitky s tím, že vydáním napadeného rozhodnutí nebyl porušen zákon.

Při jednání dne 18. 1 2010 setrvali účastníci na svých skutkových i právních závěrech. Zástupkyně žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, zástupkyně žalované navrhla žalobu zamítnout.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v rozsahu uplatněných žalobních námitek, a rozsudkem ze dne 18. 1. 2011, č.j. -36, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Na základě kasační stížnosti žalobkyně ve věci rozhodoval Nejvyšší správní soud, který rozsudkem č.j. -62 ze dne 24. 11. 2011 zrušil shora označený rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud s odkazem na závěry, k nimiž dospěl ve svém rozsudku ze dne 9. 11. 2006, č.j. -79, konstatoval, že v projednávané věci je zřejmé, že předmětné obchodní sdělení z mezí sponzorského vzkazu nevybočilo. Skutečnost, že jím je propagována služba sponzora na internetu, sama o sobě o jeho charakteru nic neříká. Vytváří povědomí o činnosti sponzora a odkazuje obecně na jeho webové stránky. Spíše nepřímé upozornění na dostupnost služeb sponzora přes internet lze považovat za součást upozornění na relevantní vlastnost sponzora a jako takové součástí sponzorského vzkazu být může. Hlavním smyslem předmětného obchodního sdělení je upozornit na novou dimenzi služeb sponzora, a sice to, že jsou nyní dostupné i přes internetové rozhraní. Dynamika obchodního sdělení v daném případě nemění jeho základní charakter, neboť pouze dokresluje hlavní pole působnosti sponzora, jímž jsou sázky na výsledky sportovních utkání. Sport nepochybně může být zobrazen jako dramatická a dynamická aktivita nepostrádající různá překvapení. Skutečnost, že v závěru obchodního sdělení je uvedena internetová adresa sponzora spolu se jménem a charakteristikou jeho činnosti, nemá sama o sobě ani spolu s jinými vlastnostmi obchodního sdělení charakter jasné a přímé pobídky ke konzumaci sponzorových služeb. Celkové vyznění obchodního sdělení je takové, že upozorňuje na existenci sponzora, charakterizuje jeho základní obor činnosti a prezentuje nový komunikační kanál diváka ke sponzorovi, jímž je internet. Takový obsah obchodního sdělení se pohybuje v intencích obvyklého účelu sponzorského vzkazu, tedy prezentovat sponzora divácké veřejnosti a posílit její povědomí o jeho existenci a činnosti. Obchodní sdělení má stopáž několik sekund, jedná se tedy ještě o adekvátně krátké reklamní sdělení, a je zřetelně označeno jako sponzorský vzkaz výrazným a dobře srozumitelným hlasovým sdělením, že sponzorem pořadu je Fortuna. Ze všech uvedených aspektů posuzovaného obchodního sdělení, hodnocené ve svém celku, tedy nasvědčují tomu, že se jedná o sponzorský vzkaz propagující určitou entitu poskytující určitou službu. Jeho dynamika, ani způsob a obsah informace o sponzorem poskytovaných službách nevybočuje z obvyklých mezí sponzorských vzkazů. S ohledem na svůj obsah má povahu zvláštního, zákonem povoleného, typu reklamního sdělení. Hranice mezi vzkazem a dalšími částmi programu je zřetelně vytýčena sdělením, že se jedná o sponzorský vzkaz.

Městský soud v Praze byl v dalším řízení podle ust. vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku Nejvyššího správního soudu, a proto konstatoval, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání posoudila nesprávně právní otázku, zda předmětné obchodní sdělení bylo neoddělenou reklamou ve smyslu zákona o vysílání, neboť ve věci se jednalo o sponzorský vzkaz. Rada tedy postupovala v rozporu se zákonem, jestliže žalobkyni uložila pokutu za porušení ust. zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neboť jednání žalobkyně nebylo způsobilé tuto normu porušit. V podrobnostech Městský soud v Praze odkazuje na odůvodnění výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž byl ve svém rozhodování vázán.

Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když oba účastníci s takovým postupem výslovně souhlasili.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když žalobkyně měla ve věci úspěch a její náklady řízení spočívají v zaplacených soudních poplatcích jednak z podané žaloby ve výši 2000,- Kč a jednak z podané kasační stížnosti ve výši 3000,- Kč.

P o u č e n í: proti tomuto rozsudku není kasační stížnost přípustná [ust. § 104 odst. 3

písm. a) ]

V Praze dne 10. září 2012

JUDr. Slavomír Novák

předseda senátu