Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
3 Ads 76/2012 - 26.pdf
PDF · 0 B
No categories available
3 Ads 76/2012 - 26
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2012 č. j. 3 Ads 76/2012 – 11 byl stěžovatel vyzván k odstranění nedostatků své kasační stížnosti a k uvedení jejích důvodů podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Zároveň byl poučen o následcích nesplnění výzvy.
V doplňku kasační stížnosti pak stěžovatel uvedl, že namítá nedostatek ústavněprávního základu nároku žalované. K tomu dále upřesnil, že dle jeho názoru je základním principem právního státu zásada, podle níž právo nevzniká z bezpráví. Je-li dáno důvodné podezření, že orgány státní správy České republiky vymáhají na komkoliv nároky státu, komu stát obtížnou vymahatelností práva znemožňuje jeho závazky plnit, není dán ústavněprávní základ nároku státu, a není tak v souladu s osvědčenými principy právního státu dán ani ústavněprávní základ k použití zákonné úpravy, včetně ústavně právním stavem dotčených ustanovení soudního řádu správního. Zákon Ústavě odporovat nesmí. Stěžovatel tvrdí, že Česká republika je pro beztrestnost úplatkářství veřejných činitelů zapsána v tzv. seznamu bezpečných zemí v rozporu s mezinárodním právem a tato skutečnost ústavně právní základ nároku státu vůči stěžovateli vylučuje. Stěžovatel proto požadoval, aby Nejvyšší správní soud po provedení označených důkazů k prokázání výše uvedené skutečnosti vyšel z téhož názoru a aby na jeho základě deklaroval, že tato skutečnost vylučuje též nároky státu vůči stěžovateli obsažené v napadeném správním rozhodnutí.
K věci samé Nejvyšší správní soud předesílá, že kasační stížnost proti jakémukoliv pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví je možno podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 s. ř. s. Kasační stížnost podaná stěžovatelem takovéto důvody neobsahovala, proto byl také k jejich uvedení stěžovatel usnesením vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy. Po zhodnocení obsahu doplňku kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ani nyní kasační stížnost přípustné důvody neobsahuje.
Stěžovatelem uváděný důvod, že „Česká republika již před vydáním rozhodnutí žalovaného byla pro beztrestnost úplatkářství veřejných činitelů zapsána v tzv. seznamu bezpečných zemí v rozporu s mezinárodním právem a tato skutečnost vylučuje ústavně právní základ nároku státu“ totiž není podřaditelný žádnému ze zde uvedených důvodů (stěžovatel sám se o takové zařazení ve svém podání ani nepokusil) a Nejvyššímu správnímu soudu ostatně není ani jasné, jakou souvislost by měla mít stěžovatelem uváděná zkorumpovanost veřejných činitelů či zápis České republiky v seznamu bezpečných zemí s jeho povinností platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění za své zaměstnance, která pro něj vyplývá ze zákona. Pokud snad chtěl stěžovatel svou kasační stížnosti dosáhnout toho, aby od Nejvyššího správního soudu obdržel judikatorně jakousi personální výjimku z působnosti právního řádu České republiky a aby soud deklaroval, že právě jen vůči němu nejsou příslušné zákony (zde zákon č. 592/1992 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) účinné, pak k tomu Nejvyšší správní soud jen ve stručnosti dodává, že takovouto pravomoc nemá a že ústavně právní základ by naopak postrádalo, kdyby způsobem, který požaduje stěžovatel, postupoval (viz čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny v návaznosti na čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny).
Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že kasační stížnost podaná stěžovatelem se opírá jen o jiné důvody než uvedené v § 103 odst. 1 s. ř. s. a je tedy s ohledem na ustanovení § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Jako takovou ji proto podle § 46 odst. 1 písmeno d) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 13. září 2012
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu