Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Af 19/2011 - 116

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Br ně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudc ů Mgr. Petra Šebka a JUDr. J any Kubeno vé v pr ávní věci

žalobce: Město Roudnice nad Labem, se sídlem Roudnice nad Labem, Karlo vo nám.

21, proti žalovanému: Úř ad pro ochranu hospodářské soutě že, se sídlem třída Kpt.

Jaroše 7, za účasti: EUROVIA CS, a.s., se sídlem Praha 1, Národní tř. 10, zastoupené

Mgr. Ing. Jiřím Vogeltanzem, advo kátem se sídlem Plzeň, Ve ver ko va 1, o žalobě proti

rozhodnutí předsedy Úř adu pro ochranu hospo dářs ké soutěže č.j. ÚOHS-

R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011,

t a k t o :

I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-

R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011 se zrušuje a věc se

vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 6 800,- Kč, a to

do tří dnů od pr ávní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce brojí žalobo u proti druhostupňo vému rozhodnutí žalo vaného č.j.

ÚOHS-R165/2010/VZ-362/2011/310/EKu ze dne 11.1.2011, kterým bylo zč ásti

změ něno a zčásti pot vr zeno předchozí pr vostupňo vé rozhodnutí žalovaného č.j.

ÚOHS-S169/2010/VZ-8695/2010/520/ABr ze dne 20.9.2010.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 2 62Af 19/2011

I. Podstata věci

Žalovaný napadeným rozhodnutím ve spojení s rozhodnutím vydaným

v pr vním stupni správního říze ní rozho dl tak, že žalobce (zadavatel veřejné zakázky)

při zadávání veřejné zakázky „Re vit alizace centra města v památko vé zóně Roudnice

nad Labem“ se dopustil správního deliktu po dle § 120 odst. 1 písm. a) záko na č.

, o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „“), neboť

nedodržel postup stano ve ný

- v a , ne boť v zadávací dokumentaci

nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích kritérií, tj.

přidělo vání bodů podle hodnotících kritérií za rozmezí údajů z nabídek,

- v a , ne boť stanovil dílčí hodnotící kritérium

„záruční podmínky a celková úprava zajištění“ způsobem, který

zadavateli při hodnocení nabídek neumožnil dodržet zás adu

transparentnosti,

- v a , neboť nepostupoval transparentním

způsobem a do protokolu z jednání hodnotící komise o posouzení a

hodnocení nabídek ze dne 12.3.2009 neuve dl údaje o tom, jak byl y

jednotli vé nabídky hodnoceny vr ámci dílčího hodnotícího kritéria

„záruční podmínky a celková úpr ava zajištění “,

přitom tyto postupy mo hly podstatně o vli vnit výběr nejvhodnější nabídky, a s vybr aným uchazečem uzavřel smlouvu.

Žalobci za to byl a uložena pokuta ve výši 50 000,- Kč.

II. Shrnutí procesních stano visek

Žalobce namítá, že žalovaný procesně pochybil, neboť žalobcův návr h ze dne

11.6.2010 (v rámci správního řízení) na výslech konkrétních s vědků ponec hal do

vydání rozhodnutí bez j aké koli odezvy, čímž žalobci ve skutečnosti odepřel právo

zdůvo dnit své kroky v rámci zadávacího řízení. Pouze vro zho dnutí na to obecně

reaguje tím, že provádět tyto výslechy ne bylo třeba, protože rozhodující jsou

skutečnosti plynoucí z textu zadávací dokumentace. To je znakem li bo vůle a správní

řízení to zatěžuje vadou.

Dále žalo bce zpochybňuje všechna tři shora označená pochybení.

Způsob hodnocení nabídek byl po dle žalobce popsán dostatečně podle .

Požadave k žalovaného na to, aby byl stano ve n způsob přidělování bodů, jak je

uve deno ve výroku pr vostupňo vé ho rozhodnutí, nemá v o poru; třeba je dílčí

hodnotící kritérium stano vit a k němu pak stano vit dílčí bo do vé rozpětí. Ar gument ace

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3 62Af 19/2011

žalovaného v tom směru, že o tom, že dílčí kritéria ne byl a dostatečně specifikována,

svě dčí i námitky dvo u uchazečů, je lichá, ne boť čtyři uchazeči naopak tato kritéria

po važo vali za jasná.

I ve vzt ahu k dílčímu kritériu „záruční podmínky a celková úprava zajištění“ má

žalo bce za to, že dodržel. Jednak je nepřezkoumatelné (z důvodu spojení

odůvo dnění ke dvě ma pochybením vjednu nesrozumitelnou argumentaci), zda

žalo vaný dospěl k tomu, že se žalobce rozhodl zadat veřejnou zakázku po dle

základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky. Navíc pokud se

skutečně žalobce rozho dl zadat veřejno u zakázku na základě kritéria ekonomické

výhodnosti nabídky, bylo jeho po vi nností po uze st ano vit dílčí hodnotící kritéria, což

bylo ze strany žalobce prokazatelně učiněno (a sám žalo vaný to pot vrzuje).

I ve vztahu k obs ahu protokolu o posouzení a hodnocení nabíde k žalobce nic

neporušil, neboť výrok nekoresponduje s tím, co měl žalobce učinit po dle § 80 odst. 1

. Jestliže měl žalobce uvést údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci

jednotli výc h hodnotících kritérií, pak to splnil, nebo ť vždy uve dl, kolik bodů každému

z uchazečů přiděluje – a to i vpřípadě kritéria „záruční podmínky a celko vá úpr ava

zajištění“. Jestliže měl žalobce uvést popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek

s odůvo dněním, i to žalobce splnil. Údaje předepisuje a požadavky žalovaného,

jak je uvádí v odůvo dnění s vých rozhodnutí, j dou nad jeho rámec. Žalobce je toho

názoru, že by ne postupo val transparentně pouze v případě, že by nepřidělil některému

z uchazečů (nebo vše m) body za určité kritérium (záměrně či opomenutím) a t yto

nezapsal do hodnotící zprávy.

Samostatně žalo bce brojí proti výši pokuty, jak mu byla stano ve na, ne boť

žalovaný opomíjí s voji dří vější rozho do vací praxi, ve vzt ahu k níž je pokuta

nepřiměřená. Navíc žalovaný přičítá k tíži skutečnosti, které jsou již znakem deliktu,

nao pak nezohledňuje polehčující okolnost – a sice že žalobce se žalovaným v průběhu

správního řízení spol upr aco val a snažil se celou věc objasnit a ř ádně vys větlit.

Žalovaný nepřihlédl k závažnosti deliktu, zejména ke způsobu jeho s pác hání,

k následkům a k okolnostem, za nichž byl s pác hán.

Navíc rozhodnutí podle žalo bce nebere v úvahu výsledky kontroly ze strany

Regionální rady regionu soudržnosti Se verozápad; ta nezjistila nedostatky. Žalobce

rovněž zpochybňuje jednotlivé pasáže napadeného rozhodnutí, které se vypořádávají

s jeho rozklado vo u argumentací, a navr huje napade né rozhodnutí i jemu předcházející

rozhodnutí zrušit a věc vr átit žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný setrvává na s vých závěrech, které jsou obsaženy v jeho rozhodnutích, a žalo bu navr huje jako ne důvo dno u zamítnout.

Žalobce i žalovaný setrvali na svých procesních postojích během celého řízení

před zdejším soudem.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 4 62Af 19/2011

III. Posouzení věci

Žaloba byl a podána vč as ( záko na č. , soudního ř ádu

správního, dále jen „“), osobou opr ávně nou ( ), žaloba je

přípustná (, a ).

O věci s amé zdejší soud rozhodl bez jednání podle

Žaloba je důvo dná.

III.1.

Namítá-li žalo bce procesní vadu spočí vající v tom, že žalobcův procesní návr h

na výslech s vědků, kteří by mo hli přispět k objasnění věci, ponechal do vy d ání

rozhodnutí bez jakékoli odezvy, pak v tom zdejší soud žádné pochybení žalo vaného

neshledává. Žalobce byl coby účastník spr ávní ho řízení po vi nen označit na podporu

svých t vr zení důkazy, žalo vaný jeho návr hy nebyl vázán, musel vš ak pro vést důkazy,

které jsou potřebné ke zjištění stavu věci ( , ).

Náležitostí rozhodnutí (odůvo dně ní) je mimo jiné informace o tom, jak se správní

orgán (tu te dy žalovaný) vypořádal s návr hy účastníků (§ 68 odst. 3 s právní ho řádu).

Ze žádného pravidla obsaženého v ani ve neplyne, že by

měl žalovaný ještě pře d vydáním rozhodnutí ve věci samé žalobci i ntimo vat s vůj názor

na potřebu dokazování, jak je navrhl žalobce, tj. sdělovat mu, zda dokazování po dle

návrhu žalobce bude pro vádět či nikoli, popř. zdůvo dňo vat, proč dokazování provádět

nebude. Místem, kde je třeba popsat proběhlé dokazování a jeho výsledky, popř.

zdůvo dnit, proč dokazování navr ho vané žalobcem ne bylo třeba, je odůvodnění

rozhodnutí ve věci. V něm se také žalovaný tímto procesním návr hem žalobce zabývá

(bod 43. pr vostupňo vého rozhodnutí), t akže své po vi nnosti po dle § 68 odst. 3

tím dostál.

Samostatnou otázkou je posouzení toho, zda zdůvo dnění nepro ve dení výslechů

svě dků – členů hodnotící komise a zástupců vybr ané ho uchazeče – obsažené

v rozhodnutí žalovaného ve věci je jinak zjištěnému skut ko vému stavu přiléhavé.

Jestliže žalovaný odmítl vyslechnout tyto s vědky s odkazem na to, že rozhodující je

samotný text zadávací dokumentace, pak jde o argument, který v tomto případě

pokládá zdejší soud za správný. Předně lze stěží vyc házet z předpokladu, že by

členové hodnotící komise či zástupci vybraného uchazeče vypo vídali tak, že by

nejasnost zadávací dokumentace připustili; pr vní z nich proto, že by tím ve skutečnosti

pot vrdili, že prováděli hodnocení na základě pravidel, která jim nebyla jasná, dr uzí

z nich proto, že by tím ohrozili úspěch vybr ané ho uchazeče v zadávacím řízení. Pokud

by t yto osoby vys větlo val y nejasnosti v zadávací dokumentaci, ve skutečnosti by se

jednalo o postup, kterým by zpětně žalovaného přes vědčo valy o tom, že chápaly

význam jednotli výc h ust ano ve ní zadávací do kument ace jednoznačně. Nic by to

nemohlo změ nit na nejednoznačnosti jednotlivých ust ano ve ní, po kud by t ato

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5 62Af 19/2011

nejednoznačnost objektivně ze zadávací do kument ace vypl ýval a. Zdůvodnění objektivní nejednoznačnosti je přitom v rozhodnutí žalo vané ho popsáno.

III.2.

Je-li žalo vanému vytýkáno, že argumentace k pr vním dvěma porušením ,

jak jsou obsažena v pr vostupňo vé m rozhodnutí, je spojena a argume nto vána společně,

pak t ato skutečnost sama o sobě nezpůsobuje ani nesrozumitelnost napadeného (a

jemu předcházejícího) rozhodnutí, vyvolávající jeho nepřezkoumatelnost, ani jinou

vadu, která by mo hla být důvo dem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Podstatné je,

zda úvahy, které jsou k těmto otázkám zachyceny přede vším v bodech 19. až 33., jsou

ve s vém souhrnu přezkoumatelnými, te dy zda lze k oběma konstatovaným

pochybením žalobce do vodit důvo dy, pro které žalo vaný k tako vému závěr u dospěl.

Tato otázka bude řešena níže v souvislosti s přezkumem hmotněprávních závěrů

žalovaného k jednotlivým pochybením, jichž se měl žalo bce dopustit.

Shora uve dené námitky výlučně procesního charakteru tedy důvo dnými nejsou.

III.3.

Žalobní argumentace je však důvo dná ve vzt ahu k závěr ům žalovaného, které se

promítly ve výroko vé části I. pr vostupňo vého rozhodnutí.

Podle žalovaného se měl žalobce dopustit trojího pochybení: dvojího se měl

dopustit vsouvislosti se stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení a

třetího se měl dopustit při hodnocení nabídek hodnotící komisí.

Pro posouzení závěr ů žalo vané ho ohledně pochybení v souvislosti se

stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rozhodující obsah

zadávací dokumentace. Pro posouzení závěrů žalovaného ohledně hodnocení nabídek

hodnotící komisí je rozhodující obs ah protokolu z jednání hodnotící komise ze dne

12.3.2009.

Žalobce zadával veřejnou zakázku podle základního kritéria ekonomické

výhodnosti nabídky ( ). To pl yne již z bo du IV.2.1) „Kritéria

pro zadání zakázky“ o známe ní veřejné zakázky a pot vr zo váno je to bodem 1.8

„Kritéria a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace.

Již z tohoto důvo du je třeba odmítnout veškerou argumentaci žalobce, která má

snad zpochybňovat, že by žalovaný ř ádně zjistil, že zákl adní m hodnotícím kritériem

pro zadání veřejné zakázky byla ekonomická výhodnost nabídky, j ako účelovou.

Nebýt volby tohoto základní hodnotícího kritéria, nestano vo val by žalobce dílčí

hodnotící kritéria ( ) a sporu, který je dán ve věci právě posuzované,

by tak ani nemohlo být.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 6 62Af 19/2011

Podle bodu 1.8 „Kritéria a hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace jsou

kritéria seřazena do čtyř skupin. V pr vé skupině je hodnocena celková nabí dko vá cena

vč. DPH, ve druhé záruční podmínky a celková úprava zajištění a ve třetí skupině

splatnost ceny díl a. Bo do vé váhy hodnotících kritérií jsou stano veny t ak, aby ideální

uchazeč mohl získat až 1000 bodů (100 %) z hodnocení všech skupin hodnotících

kritérií. Tyto bodo vé váhy jsou určeny jednak kompar ati vně (kdy potřebné bo dy budou

přiděleny poro vnáním cen v nabídkách a kdy nulo vé hodnocení znamená nejméně

výhodnou nabídku) a jednak absolutně (kdy je bodo vé hodnocení určeno

např. s plně ním či nesplněním požadavku či např. technickou úro vní navrženého řešení,

kdy nulo vé hodnocení znamená skutečnou ne vho dnost dotyčné části nabídky).

Neuve dení o dpo vědi či nezadání požado vané ho údaje má za následek nulo vé

hodnocení příslušných kritérií.

Jednotli vé váhy byl y dílčím hodnotícím kritériím přiděleny takto: 1. celko vá

nabídko vá cena vč. DPH 0-450 bodů - váha 45 %, 2. lhůt a pl nění ve dnech 0-200

bodů - váha 20 %, 3. zár uční podmínky a celková úprava zajištění 0-200 bodů - váha

20 %, 4. splatnost ceny díl a 0-150 bodů - váha 15 %. Maximální možný bodo vý zisk

pro uchazeče až 1000 bodů - až 100 %.

Podle bodu 1.9.3. „Všeobecné smluvní po dmí nky“ zadávací dokumentace

návrh smlouvy musí obs aho vat a) předmět díla, b) do bu plnění, c) cenu díla, d) návr h

platebních po dmí nek, e) záruku za dílo s minimální záruční dobo u 36 měsíců, když

běh záruční doby počne dnem předání posledního z dílčích úkonů předmětu zakázky

spolu s uvedením lhůty k posouzení oprávněnosti vad a termínu jejich odstranění, f)

pokuty, sankce a ostatní ustano vení o celko vé m zajištění akce.

Podle se musí veškeré zadavatelovy požadavky, které je

zapotřebí splnit osobami, jež se hodlají zadávacího řízení zúčastnit, promítnout

v zadávacích podmínkách. Ty jsou t vořeny podmínkami obsaženými v oznámení

zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci (popř. jiných dokumentech vymezujících

předmět veřejné zakázky).

Zejména zadávací dokumentace pak musí uchazečům sloužit coby dostatečně

konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají

zpr aco vat své nabídky, neboť zadávací dokumentace podle vymezuje

předmět veřejné zakázky v podrobnostech ne zbyt nýc h pro zpracování nabídky. Za

správnost a úplnost zadávací dokumentace podle téhož ustano ve ní odpo vídá

zadavatel. Zadávací do kument ací se tedy rozumí souhrn všech konkrétní požadavků

zadavatele na zpracování nabídky.

Tyto požadavky však neslouží pouze ke zpr aco vání nabídek, jak by mohl text

nas vědčo vat. Z těchto požadavků totiž následně, nad rámec

samotných kritérií pro hodnocení nabídek (v tomto případě dílčích hodnotících kritérií

podle ) vypl yno u i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro

zadavatele nejvýhodnější a která se tak st ane nabídkou vítěznou.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 7 62Af 19/2011

Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu

veřejné zakázky, pro ve dené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu

jednotli výc h údaj ů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestave ní nabídky,

její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní

přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.

Pokud mo hou být předmětem hodnocení toliko nabídky, které odpo vídají

a zadávací do kument aci a které nejsou nabídkami nepřijatelnými ( ), a

pokud mají po dmí nky vyplývající ze zadávací dokumentace rozhodující význam i pro

konečnou podo bu smlouvy o realizaci veřejné zakázky, pak na přesnost,

srozumitelnost a je dno značnost údajů obsaže nýc h v zadávací do kument aci je třeba

klást klíčo vý důraz. Ze zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno,

v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky „soutě žit “.

V případě, že žalo bce pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické

výhodnosti nabídky (o tom skutečně není sporu) a pokud stano vil jednotlivá dílčí

kritéria a jejich váhy, pak t ato kritéria a způsob jejich hodnocení musel pops at natolik

konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož

materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda žalobce

hodnotil nabídky t ak, jak předeslal v zadávacích po dmí nkách – zejména pak

v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky

musí být te dy jednotlivým uchazečům zřejmé, po dle jakýc h hodnotících kritérií

a jakým konkrétním způsobem budo u nabídky hodnoceny, a te dy jak mají být

jednotli vé nabídky zpr aco vány, aby byl y při hodnocení „úspěšnými“.

Právě uve dené požadavky, z nichž vycházel i žalovaný, nejsou požadavky nad

rámec záko na (tu tedy ), nýbr ž jsou výsledkem smysluplného výkladu požadavků

na stano vení dílčích hodnotících kritérií vyplývajících z a 6,

odst. 3, a . Má-li totiž zpráva o hodnocení

nabídek podle obsahovat odůvodnění hodnocení těch nabídek, které

byl y hodnoceny, a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v r ámci jednotlivých

hodnotících kritérií, a má-li být postup při hodnocení zpětně přezkoumatelným z toho

pohledu, zda bylo hodnocení pro ve deno tak, jak žalobce předem stano vil, pak

konkrétní způsob hodnocení musí být dostatečně podrobně specifikován už v zadávací

dokumentaci – vté její části, která stano ví pravidla pro hodnocení, a sice podle

požadavku o bsažené ho v .

V dosud uve dených závěrech se zdejší soud s východisky žalovaného

ztotožňuje. Potud te dy ani žalobní argumentaci směřující do východisek do vo zených

závěrů žalo vané ho zdejší soud ne přis vědč uje.

Ze shora uvedených východisek, jak bylo uve deno s hora, žalo vaný ve vzt ahu ke

způsobu stano ve ní hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci do vo dil dvojí porušení

: pr vní ho z nich se měl žalobce dopustit obecně tím, že v zadávací do kument aci

nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích hodnotících kritérií, druhého tím,

že nabídky v dílčím hodnotícím kritériu „záruční podmínky a celková úpr ava

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 8 62Af 19/2011

zajištění“ ne bylo možno na základě pr avi del vyplývajících ze zadávací do kument ace

transparentně hodnotit.

První z obo u porušení žalovaný argumentuje tak, že pokud žalobce

uplatnil po žadave k na návrh smlouvy, uve dl, co musí obsahovat (bod 1.9.3. zadávací

dokumentace), z to ho však po dle žalovaného nevyplývá „…zejména v případě kritéria

„záruční podmínky a celková úprava zajištění“, jaké zajišťovací instituty mají pro

zadavatele význam a co bude obsahem hodnocení tohoto kritéria…“ (bod 23.

pr vostupňo vé ho rozhodnutí).

Dále žalovaný popisuje, co vyplývá ze zadávací dokumentace ohledně dílčího

kritéria „záruční podmínky a celková úprava zajištění“ (bod 24. pr vostupňo vého

rozhodnutí) a následně zpochybňuje jas ná pr avi dla ve vzt ahu k hodnocení tohoto

dílčího kritéria (bo dy 25., 26., 27. a 28. pr vostupňo vé ho rozhodnutí).

Z právě uve deného tedy plyne, že pr vní z obou porušení (tím, že

v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabídek podle dílčích

hodnotících kritérií) žalo vaný dosud argumentuje pochybením při stano vení způsobu

hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „záruční po dmí nky a celko vá úpr ava

zajištění“, což má být o všem druhým z o bou shora uve denýc h porušení .

Následně od bo du 29. pr vostupňo vé ho rozhodnutí žalovaný argumentuje

po vi nností vyplývající z (v obecné ro vině podle zdejšího

soudu nepochybně správně), v bo du 30. vš ak do výčt u nedostatečně stano ve ného

způsobu hodnocení nabídek zno vu zahrnuje pochybení při stano ve ní hodnocení

v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky a celková úprava zajištění“;

výslovně žalovaný uvádí, že „…ani zde (žalobce) nestanovil transparentně způsob

hodnocení nabídek, neboť předem neuvedl, že bude přidělovat určitý počet bodů za

„rozmezí hodnot“, např. že záruky v rozsahu 100 – 120 měsíců budou mít pro něho

stejný význam…“.

I z právě uve de ného tak plyne, že pr vní z obo u porušení (tím, že

v zadávací dokumentaci nestano vil způsob hodnocení nabídek podle dílčích

hodnotících kritérií) argumentuje pře de vším pochybením při stano vení způsobu

hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „záruční po dmí nky a celko vá úpr ava

zajištění“, což má být o všem druhým z o bou shora uve denýc h porušení .

Te pr ve v bodu 31. pr vostupňo vého rozhodnutí žalovaný do vo zuje, že

„…podobně (žalobce) postupoval v případě dalších hodnotících kritérií…“. Pouze t ato

část odůvodnění pr vost upňo vé ho rozhodnutí se tedy samostatně týká jiného

pochybení, než souvisejícího s hodnocením nabídek v dílčím hodnotícím kritériu

„záruční podmínky a celková úpr ava zajištění “.

V bodech 32. a 33. pak již žalo vaný po uze sumarizuje dří ve uve dené a shrnuje, že žalobce obě ma postupy porušil.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 9 62Af 19/2011

Druhému z obo u porušení se tedy žalo vaný skutečně ( vyjma části

odůvo dnění obsažené v bo du 31. pr vost upňo vé ho rozhodnutí, viz shora) samostatně

ne věnuje, jak žalobce namítá, a vě nuje-li se mu v bo dech 23. – 33. výslo vně, pak

v souvislosti s celkovým porušením pravi dl a vyplývajícího z § 44 odst. 3 písm. f)

.

V rozkladu žalo bce namítal nepřezkoumatelnost právě uve de né konstrukce

(žalovaný to správně rekapituluje v bodu 10. napadeného rozhodnutí), ve vypořádání

rozklado vé argumentace (v bo du 22.) vš ak reaguje opět po všechně s poukazem na to,

že rozkl ado vá argumentace ve skutečnosti nic no vé ho neobsahuje (bod 20.

napadeného rozhodnutí).

Z právě uve dené ho plyne, že v pr vostupňo vém rozhodnutí jsou uve dena

v souvislosti se stano vením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení dvě

pochybení, z odůvo dnění však není patrno, čím konkrétně se měl žalobce těchto dvo u

pochybení dopustit, resp. neplyne z něj, že se jedná o dvě samostatná pochybení, tedy

že pochybení spočívající vtom, že žalo bce v zadávací dokumentaci nestano vil způsob

hodnocení nabíde k podle dílčích kritérií, tj. přidělování bodů podle hodnotících kritérií

za rozmezí údajů z nabídek, je pochybením jiným, než pochybení, jež mělo spočí vat

v tom, že žalobce vymezil dílčí hodnotící kritérium „záruč ní podmínky a celková

úpr ava zajištění“ nedostatečně. V případě druhého pochybení to mělo podle výroku

pr vostupňo vé ho rozhodnutí způsobit, že to žalobci při hodnocení nabídek neumožnilo

dodržet zásadu transparentnosti, to však lze konst ato vat i ve vztahu k pr vnímu

pochybení, které je konstruováno obecně, nikoli ve vzt ahu k vybranému dílčímu

hodnotícímu kritériu.

Napadené rozhodnutí tento nedostatek ani k rozklado vé argumentaci nikterak

nezhojilo.

Žalobci je te dy třeba dát zapravdu v tom, že v tomto o hledu trpí napadené

rozhodnutí nepřezkoumatelností. Není z něj totiž najisto postaveno, kolika skutků,

v nichž žalovaný spatřuje porušení , se žalobce nedostatečně vymezeným

způsobem hodnocení v zadávací do kument aci měl dopustit. Z výroku pl yne, že se

mělo jednat o skutky dva, z odůvo dně ní nao pak může plynout, že skutek spočívající

v nedostatečném vymezení dílčího hodnotícího kritéria „záruční po dmí nky a celková

úpr ava zajištění“ je součástí skutku, kterým žalobce v zadávací do kument aci

nestano vil způsob hodnocení nabídek po dle dílčích kritérií, tedy že ve skutečnosti se

jedná o jeden skutek.

Tuto otázku bude zapotřebí nejprve vyjasnit.

Obdobně problematické je však i vymezení pochybení třetího ve vzt ahu

k pochybení druhému. J ak totiž plyne z výroku pr vostupňo vé ho rozhodnutí, žalobce

měl pochybit jednak tím, že stano vil dílčí hodnotící kritérium „záruční podmínky a

celková úpr ava zajištění“ způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek

neumožnil dodržet zásadu transparentnosti, a pak také tím, že při hodnocení nabídek

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 10 62Af 19/2011

v případě tohoto dílčího hodnotícího kritéria transparentním způsobem ne postupo val

(netrans parent ně měl postupovat tím, že do protokolu z jednání hodnotící komise o

posouzení a hodnocení nabídek ze dne 12.3.2009 neuve dl údaje o tom, jak byly

jednotli vé nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční po dmí nky a celková

úpr ava zajištění“ hodnoceny).

Přestože druhé pochybení je (se shora uve denými výhradami) argume nto váno

potřebou dodržet a a třetí pochybení

potřebou do držet a přestože výrok pr vostupňo vého rozhodnutí tato

dvě pochybení (v pořad druhé a třetí) podává co by dva samostatné skutky,

z odůvo dnění vš ak pl yne , že druhým s kut kem měl žalo bce založit stav, který byl

podstatou třetího skutku, tj. že dílčí hodnotící kritérium „záruč ní podmínky a celková

úpr ava zajištění“ bylo vymezeno způsobem, který zadavateli při hodnocení nabídek

neumožnil dodržet zás adu transparentnosti, přitom netransparentně měl žalobce

postupovat tím, že zy zac hyc ující hodnocení nabídek nepl yne , jak byly jednotlivé

nabídky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky a celko vá úpr ava

zajištění“ hodnoceny. Jinak řečeno: druhý skutek měl spočívat v tom, že žalobce

zalo žil stav, v r ámci ně hož nebylo možno při hodnocení nabídek postupovat

transparentně, a třetí skutek měl spočívat vtom, že žalo bce při hodnocení nabídek

transparentně ne postupo val .

Pak tedy není najisto postaveno ani to, zda v případě dr uhé ho a třetího pochybení jde o skutek jeden ne bo skutky dva.

Z toho lze tedy uzavřít, že z kontextu výroku a odůvodnění pr vostupňo vého

rozhodnutí není najisto postaveno, kolika skutků se žalo bce vl astně dopustil (zda

jednoho, dvo u nebo tří) a napadené rozhodnutí tento nedostatek nezhojilo. Není-li

najisto postave n počet jednotlivých skutků a jejich přesná identifikace samostatnými a

vzájemně oddělitelnými skut ko vými vět ami , nel ze na to navázat jakoukoli úvahou

v tom směru, kolika deliktů se žalobce uvedenými skutky vlastně dopustil. To ostatně

žalovaný v pr vostupňo vém ani v napadeném rozhodnutí nečiní vůbec, ačkoli tato

úvaha by se nut ně měla promítnout v konstrukci výroko vé části rozhodnutí ve věci, ale

též v odůvo dně ní výše po kuty (neboť dopustil-li by se skutečně žalobce tří skutků,

z nichž každý by naplnil znaky správního deliktu, musel by být žalobce trestán za

spáchání tří deliktů a žalovaný by musel po užít absorpční metodu).

Napadené rozhodnutí je tedy nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, a tedy

zdejšímu soudu nezbylo, než je pro vady řízení podle zrušit

a věc podle vrátit žalo vané mu k dalšímu řízení. Osud

pr vostupňo vé ho rozhodnutí závisí na postupu předsedy žalo vané ho v další fázi řízení o

rozkladu, proto zdejší soud ke zrušení pr vostupňo vého ro zho dnutí nepřistoupil.

V dalším průběhu řízení bude tedy zapotřebí nejpr ve postavit najisto, kolika

jednání v rozporu se se ve skutečnosti žalobce v pojetí žalovaného měl dopustit.

To musí plynout jak z výroku, tak z odůvodnění. Bude-li mít i v dalším řízení

žalovaný za to, že žalo bce jednal v rozporu se Z VZ, bude tedy muset skute k (popř.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 11 62Af 19/2011

každý z více jím do voze nýc h skutků), jehož se měl žalobce dopustit, srozumitelně a

nezaměnitelně po psat ve výro ku rozhodnutí – a tomu musí odpo ví dat také odůvo dnění.

Na otázku počtu skutků, jichž se měl žalobce v pojetí žalo vané ho dopustit, bude

záviset posouzení otázky, kolika deliktů se žalo bce dopustil.

Pak te pr ve může být ro zho dnutí žalovaného přezkoumáváno.

Za tohoto stavu se zdejší soud dalšími body žalo bní argumentace zabývat

nemohl.

IV. Náklady říze ní

O nákladech říze ní účastníků rozho dl zdejší soud podle

Žalobce měl proti žalo vané mu ve věci úspěch, proto mu byla přiznána náhr ada

nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč a za pr ávní zastoupení

po do bu, po kterou byl žalo bce zastoupen; zastoupení advo kátem JUDr. Karlem

Polákem bylo ukončeno ke dni 1.7.2011, do té doby přísluší žalo bci náhrada nákladů

za dva úkony právní služby ve výši 4 800,- Kč (převzetí věci a příprava zastoupení +

podání žaloby, to podle a d/ vyhl ášky č. ,

advokátního tarifu, společně se dvě ma režijními paušály podle § 13 téže vyhlášky,

tedy 2 x 2 100,- Kč + 2x 300,- Kč).

K náhradě nákladů řízení, a to přímo k rukám samotného žalobce, který již není

zastoupen, byl a procesně neúspěšnému žalovanému stano ve na přiměřená lhůta.

Osoba zúčastněná na řízení nemá podle na náhradu nákladů

právo , neboť jí soudem nebyla uložena žádná po vi nnost, v souvislosti s jejímž plněním

by jí náklady mo hly vzniknout.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze po dat kas ační stížnost ve lhůtě dvo u týdnů ode dne

jeho doručení. Kasač ní stížnost se podává ve dvou ( více) vyhoto ve ních u Nej vyššího

správního soudu, se sídlem Moravs ké náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje

Nej vyšší správní soud.

Lhůta pro po dání kas ační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůt y (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli ne bo s vátek, je posledním dne m lhůty

nejblíže následující praco vní den. Zmeškání lhůty k podání kas ační stížnosti nelze

prominout.

Kas ační stížnost lze podat po uze z důvodů uvede nýc h v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, vjakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 12 62Af 19/2011

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžo vatel zastoupen advo kátem; to

neplatí, má-li stěžo vatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvl áštních zákonů

vyžadováno pro výkon advo kacie.

V Br ně dne 2. srpna 2012

JUDr. David Raus , Ph.D.

předseda senátu

Za správnost vyhoto ve ní: Lucie Gazdo vá