Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 56/2012 - 18

- 20

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 20. 6. 2011, č. j. KUZL 6779/2011, sp. zn. KUSP 6779/2011, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2012, č. j. - 29,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Krajský úřad Zlínského kraje (dále jen „krajský úřad“) v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště ze dne 17. 2. 2010, č. j. 4676/2010/UHR, kterým žalobci nebyl přiznán příspěvek na péči podle , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, neboť jej podle tohoto zákona nelze považovat za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nepotřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti posuzovaných podle zákona o sociálních službách.

[2] Proti tomuto rozhodnutí žalobce brojil žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který rozsudkem ze dne 31. 1. 2012, č. j. - 29, napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný (resp. krajský úřad) rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, z něhož vycházel, neobsahoval úplný a přesvědčivý posudkový závěr.

[3] Uvedené rozhodnutí napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností. Stěžovatel zde uvádí, že vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť PK MPSV vycházela z doložené lékařské dokumentace i z provedených sociálních šetření. Stěžovatel rovněž nesouhlasil se závěry soudu ohledně rozdílu v počtu úkonů, které žalobce nezvládne nebo zvládne s pomocí nebo dohledem, a ohledně nepřítomnosti žalobce při jednání posudkové komise.

[4] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí o této kasační stížnosti, mimo jiné, zda tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě.

[5] Podle , , (dále jen „ “), musí být kasační stížnost podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje.

[6] V souladu s a 3 končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

[7] Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

[8] Nejvyšší správní soud vychází v tomto případě ze své konstantní judikatury, navazující na usnesení ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , publikované pod č. 57/2004 Sb. NSS: „Počátek lhůty, v níž lze podat kasační stížnost ( a ), je dán dnem doručení písemného vyhotovení rozsudku krajského soudu. Následujícího dne začíná běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, která skončí dnem, jenž se svým označením shoduje se dnem doručení. Byl-li tedy rozsudek krajského soudu doručen v pracovní den v pátek, je posledním dnem, kdy lze kasační stížnost podat, opět pátek druhého týdne, je-li pracovním dnem.“

[9] V nyní posuzovaném případě byl stěžovateli rozsudek krajského soudu ze dne 31. 1. 2012, č. j. - 29, podle doručenky obsažené v soudním spise doručen dne 27. 2. 2012. Následujícího dne, tedy dne 28. 2. 2012, počala běžet dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti. Tato lhůta pak uplynula dne 12. 3. 2012 (pondělí). Kasační stížnost však stěžovatel předal k poštovní přepravě až dne 13. 3. 2012, tedy opožděně. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze podle poslední věty prominout, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než tuto kasační stížnost podle ve spojení s odmítnout.

[10] Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že kasační stížnost jménem žalovaného tomuto soudu doručovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí – Referát odvolání a správní agendy Zlínského kraje, kterému krajský soud vedle žalovaného rovněž doručil napadený rozsudek, a to dne 2. 3. 2012. Nejvyšší správní soud nicméně poukazuje na to, že státní správu v oblasti sociálních služeb vykonává samo Ministerstvo práce a sociálních věcí (podle , o sociálních službách). Referát odvolání a správní agendy Zlínského kraje je pak pouze jeho organizační složkou a jako takový není účastníkem řízení, jemuž by bylo třeba rozhodnutí soudu zaslat, zvláště v případě, kdy již bylo dříve doručeno samotnému Ministerstvu práce a sociálních věcí. Krajský soud v daném případě napadený rozsudek soudu Referátu odvolání a správní agendy Zlínského kraje zaslal nadbytečně. Vzhledem k tomu, že žalovanému samotnému doručoval krajský soud napadený rozsudek jako prvnímu v pořadí, tj. dne 27. 2. 2012, je pro posouzení včasnosti kasační stížnosti relevantní právě toto datum.

[11] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ve spojení s , podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. srpna 2012

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu