Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 87/2011 - 6

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Konf 87/2011 - 8

U S N E S E N Í

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Romana Fialy, JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Milady Tomkové, rozhodl o návrhu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Mírové nám. 5, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., soudním exekutorem se sídlem v Praze 5, Evropská 663/132, a dalších účastníků řízení vedeného u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. , o exekuci pro 58.657,89 Kč s příslušenstvím, oprávněná: GE Money Bank, a. s., IČ: 25672720, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupená JUDr. Janem Brožem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, povinný: O. K.,

t a k t o :

Návrh s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným dne 3. 10. 2011 se Okresní soud v Jablonci nad Nisou domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu mezi ním a JUDr. Jurajem Podkonickým Ph.D. (soudním exekutorem), v exekuční věci o uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 58.657,89 Kč s přísl. vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Z předložených spisů vyplynuly následující skutečnosti:

Usnesením ze dne 2. 9. 2009, čj. - 4, jež nabylo právní moci 9. 12. 2009, Okresní soud v Jablonci nad Nisou (dále jen „exekuční soud“) nařídil exekuci na majetek povinného podle „rozhodnutí“ Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2009, čj. - 12, pro uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 58.657,89 Kč a nákladů nalézacího řízení ve výši 23.627,20 Kč.

Podáním ze dne 16. 7. 2010 povinný navrhl částečné zastavení exekuce z důvodu nevhodně zvoleného způsobu exekuce.

Exekuční soud dospěl k závěru, že toto podání je opožděné, a proto jej vrátil exekutorovi k rozhodnutí, neboť poukázal na ust. , exekučního řádu (dále též „ex. ř“.), dle kterého nestanoví-li exekuční řád jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu.

Exekutor svým přípisem ze dne 21. 9. 2011 soudu věc vrátil s tím, že nemá pravomoc ve věci rozhodnout, neboť dle § 55 ex. ř. exekutor exekuci zastaví pouze v případě souhlasu oprávněného s opožděným návrhem na zastavení exekuce, při nesouhlasu oprávněného s opožděným návrhem však tento exekutor postoupí k rozhodnutí exekučnímu soudu.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že (míněno zřejmě „Beckův“) „komentář k § 52 e. ř….taxativně vyjmenovává situace, ve kterých rozhoduje soud. Ve všech ostatních případech rozhoduje exekutor. Mezi taxativně vypočtenými případy není rozhodování o odmítnutí opožděného podání, kdy toto rozhodování je pouze procesního charakteru a nikoli ve věci samé. Protože exekuční soud a exekutorem (exekutor) popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí, vznikl mezi nimi záporný kompetenční spor o to, kdo má pravomoc (je povinen) rozhodnout o opožděném podání v exekučním řízené (návrhu na zastavení), předkládá exekuční soud dle danou věc zvláštnímu senátu k rozhodnutí.“

Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o kompetenčním sporu, přičemž vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů:

Podle se podle tohoto zákona postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních sporech o nebo věcnou příslušnost (dále jen „“) vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou

a) soudy a orgány moci výkonné územní, zájmové nebo procesní samosprávy,

b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví.

Podle kompetenčním sporem je spor, ve kterém si jedna strana osobuje vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné rozhodnutí. Kompetenčním sporem je též spor, ve kterém jeho strany popírají svou vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků.

Takto vymezené kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát (viz § 2 odst. 1 tohoto zákona). Ten pak rozhodne, kdo (tedy která strana kompetenčního sporu) je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (§ 5 odst. 1 téhož zákona).

Jedna ze základních podmínek pro to, aby byla dána zvláštního senátu je existence kompetenčního sporu.

Pro řešení této otázky je třeba si ujasnit postavení soudního exekutora a jeho vztah k exekučnímu soudu. Postavení soudního exekutora upravuje především ust. § 1 ex. ř. tak, že soudní exekutor (dále jen „exekutor“) je fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, kterou stát pověřil exekutorským úřadem (odst. 1). V rámci pověření exekutorským úřadem exekutor provádí nucený výkon exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“) a další činnost podle tohoto zákona (odst. 2). Podle ust. § 28 ex. ř. exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce navrhne oprávněný a kterého soud příslušný podle § 45 (dále jen „exekuční soud“) pověří provedením exekuce. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Stát tedy na soudního exekutora přenesl část svých mocenských pravomocí náležejících obecným soudům v oblasti výkonu rozhodnutí dle a nadále stanovil, jakým způsobem bude soudní exekutor tyto pravomoci vykonávat. Soudní exekutor je definován jako soukromá osoba vykonávající z pověření exekučního soudu veřejnou moc v oboru soudní moci. Soudní exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle a je při jejím výkonu vázán právním řádem a rozhodnutími soudů vydanými v exekučním řízení či v řízení o výkon rozhodnutí ( ex. ř.); není však povinen respektovat pokyny jiných státních orgánů. Úkony soudního exekutora v exekučním řízení jsou považovány za úkony exekučního soudu a soudní exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce a sám také vydává rozhodnutí, která exekuční řád nesvěřuje soudu. Exekuční řád tedy staví úkony soudního exekutora na úroveň úkonů exekučního soudu. Exekuční řád je koncipován jako zvláštní zákon ve vztahu k obecné procesní úpravě obsažené v . Exekuční řád dělí pravomoci v exekučním řízení mezi exekuční soud, který rozhoduje o nařízení a zastavení exekuce a v dalších specifikovaných případech, a soudního exekutora, který činí všechny úkony, které exekuční řád výslovně nesvěřuje soudu. Exekuční soudy se tak nadále zaměřují jen na posouzení podmínek nařízení exekuce a na sporné problémy mezi účastníky řízení. Z takto chápaného vymezení postavení soudního exekutora a rozdělení kompetencí mezi exekuční soud a soudního exekutora nevyplývá, že by mezi soudem na jedné straně a orgánem moci výkonné, územní, zájmové, či procesní samosprávy na straně druhé, či mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví bylo sporné, kdo má vydat rozhodnutí v totožné věci.

Na základě výše vyloženého lze tedy uzavřít, že navrhovatelem tvrzený spor mezi ním a soudním exekutorem o , která z uvedených stran má rozhodovat o částečném návrhu povinného na zastavení exekuce, není kompetenčním sporem ve smyslu , neboť jej nelze podřadit pod ustanovení (nejde zde o kompetenční spor mezi soudem a orgánem moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní samosprávy), ani pod písm. b) téhož paragrafu (neboť zde nejde ani o kompetenční spor mezi soudem v občanském soudním řízení a soudem ve správním soudnictví).

Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl proto návrh Okresního soudu v Jablonci nad Nisou na zahájení řízení o kompetenčním sporu odmítnut [ a ], neboť nejsou splněny podmínky takového řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 16. srpna 2012

JUDr. Michal Mazanec

předseda zvláštního senátu