Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 45/2012 - 54

- 54

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce Mgr. J. H., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 7. 12. 2010, čj. MHMP 867046/2010, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. vůči soudkyni JUDr. Miroslavě Hrehorové,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Miroslava Hrehorová n e n í vyloučena z projednávání a rozhodování právní věci vedené pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

U Městského soudu v Praze probíhá řízení o žalobě, jíž se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10 ze dne 13. 9. 2010, jímž byla žalobci s účinností od 1. 8. 2010 odejmuta dávka příspěvek na živobytí. V důsledku organizačních změn provedených , kterým se mění , o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je s účinností od 1. 1. 2012 v této věci pasivně legitimované Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Městský soud v Praze nařídil v této věci ústní jednání na den 22. 5. 2012, při němž žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Miroslavě Hrehorové s tím, že na jmenovanou soudkyni podal trestní oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Námitku podjatosti odůvodnil žalobce tím, že JUDr. Miroslava Hrehorová rozhodovala v jeho věci vedené pod sp. zn. . S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasí, přičemž důvody jsou uvedeny v trestním oznámení.

JUDr. Miroslava Hrehorová ve svém vyjádření ze dne 22. 5. 2012 uvedla, že účastníky řízení ani jejich zástupce osobně nezná, k věci nemá žádný vztah a na výsledku řízení nemá osobní zájem. Není jí známa žádná skutečnost, pro kterou by byl dán důvod pro její vyloučení z projednání a rozhodnutí této věci.

Městský soud v Praze poté postoupil věc Nejvyššímu správnímu soudu, jemuž přísluší rozhodnout o námitce podjatosti v souladu s , (dále jen „“).

Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudkyně JUDr. Miroslavy Hrehorové z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. JUDr. Hrehorová se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu ani v předchozím soudním řízení. „Předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem, resp. které by se týkalo stejného předmětu) nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu. O tento případ se tu však nejedná.

Ani rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících – věcech nemůže vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl žalobce neúspěšný ( in fine): právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti. Rozhodnutí JUDr. Hrehorové ve věci sp. zn. , byť by bylo pro žalobce nepříznivé, tudíž důvod podjatosti této soudkyně v projednávané věci nezakládá.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. července 2012

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu