Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 109/2012 - 47

- 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: L. D., zast. JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor Krajský živnostenský úřad, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK 1479/2011, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2012, č. j. - 69, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 1. 2. 2011, č. j. JMK 1479/2011, a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím stěžovatel zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hodonín, obecního živnostenského úřadu, ze dne 24. 11. 2010, č. j. OŽÚ/22752/2010, kterým bylo žalobci podle ustanovení a ustanovení , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon), zrušeno živnostenské oprávnění s předmětem podnikání Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Současně bylo výrokem II. uvedeného rozsudku krajského soudu rozhodnuto o povinnosti stěžovatele nahradit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě.

Součástí podané kasační stížnosti je rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Ten stěžovatel odůvodňuje tím, že dle jeho názoru je napadený rozsudek krajského soudu nezákonný a nepřezkoumatelný. Již dne 14. 6. 2012 byl stěžovateli vrácen kompletní správní spis, jehož obsah má zásadní vliv na posouzení zákonnosti postupu krajského soudu. Proto stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobci s ohledem na zahlazení jeho trestu vzniklo dne 23. 9. 2011 živnostenské oprávnění, nevznikne přiznáním odkladného účinku žádná újma a Nejvyšší správní soud bude moci na základě kompletní spisové dokumentace posoudit zákonnost rozhodnutí krajského soudu.

Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě vyjádřil. Uvádí, že důvody pro přiznání odkladného účinku nejsou v kasační stížnosti obsaženy, a proto s nimi ani nelze polemizovat. Má přitom za to, že není povinností soudu z moci úřední odkladný účinek kasační stížnosti přiznat, pokud stěžovatel sám pro takový postup neuvede dostatečné důvody. V projednávané věci má proto za to, že nejsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, pokud stěžovateli žádná újma pojmově hrozit ani nemůže a navíc ji ani netvrdí.

Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení až 5 se užijí přiměřeně.

Dle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil.

Tvrzení stěžovatele, kterými odůvodňuje nutnost přiznání odkladného účinku, se však, dle názoru kasačního soudu, zcela míjejí s důvody, které by vůbec mohly osvědčovat naplnění shora uvedených podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel žádným způsobem nespecifikuje, jak konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného účinku dotknout nabytých práv a znamenat pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Tvrzení stěžovatele, že mu byl dne 14. 6. 2012 vrácen kompletní spisový materiál, nemůže na tomto nic změnit. Nejvyšší správní soud postupuje při projednávání a rozhodování věcí podle příslušných ustanovení V souladu s ustanovením tohoto předpisu proto za účelem rozhodnutí v projednávané věci již vyžádal od stěžovatele správní spisy, které budou, spolu s příslušnými soudními spisy, sloužit jako podklad pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o důvodnosti kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal existenci podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení ve spojení s přiznat.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. července 2012

JUDr. Radan Malík

předseda senátu