Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Aps 5/2012 - 35

Za nesplnění povinnosti zpřístupnit žalovanému předmětný daňový spis byla stěžovateli žalovaným uložena pokuta ve výši 10 000 Kč. Následně byl stěžovatel opakovaně dne 4. 3. 2009 ke splnění uvedené povinnosti žalovaným vyzván, a to pod hrozbou další sankce.

Nepřiznání odkladného účinku a v tomto důsledku vydání požadovaných listin z daňového spisu má za následek negativní dopady, které již není možno v budoucnu zvrátit. Vydáním listin dojde k porušení ustanovení § 24 zákona o správě daní a poplatků.

Kromě uvedeného porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost a oprávnění poskytovat informace z daňového řízení toliko orgánům oprávněným ke kontrolní činnosti při správě daní (§ 24 zákona o správě daní a poplatků) dojde také k porušení trestního řádu.

Žalovanému navíc nepřísluší vyhodnocovat důkazní prostředky založené v daňovém spisu, a to ani z hlediska jemu svěřených zákonných kompetencí. Faktické porušení příslušných zákonných ustanovení nelze žádným způsobem zhojit, resp. následky by musely být odstraněny za vyvinutí nepřiměřené námahy. Případné uložení nápravných opatření ze strany žalovaného by mohlo dokonce vést až k likvidaci listinných důkazních prostředků.

Stěžovateli není znám žádný důležitý veřejný zájem, s nímž by bylo přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v rozporu, naopak ve veřejném zájmu je řádné fungování moci výkonné a s tím spojené důvěry veřejnosti v právní stát. Nepřiznáním odkladného účinku bude stěžovatel muset snášet nezákonné požadavky žalovaného. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti zůstane naopak v platnosti předběžné opatření Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2009, č. j. - 16, dle kterého byl žalovaný povinen prozatímně se zdržet nárokování svého požadavku.

Žalovaný ve vyjádření k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku nepovažuje žádný z důvodů uplatněných v návrhu za relevantní. Hodnocení důkazních prostředků náleží pouze správcům daně a nemá žádný přesah do kompetence žalovaného. Stěžovatel svým postojem pouze předjímá výsledky kontroly, které ovšem sám brání. Namísto, aby se stěžovatel soustředil na svou procesní obranu, a priori zcela odmítá dozorovou činnost žalovaného nad zpracováním osobních údajů. Stěžovatel může proti výsledku kontroly podat opravný prostředek.

Poskytnutím listin žádná újma stěžovateli nevznikne, žalovaný je vázán zákonnou povinností mlčenlivosti a zákonnou povinností zajištěné doklady ochraňovat proti ztrátě, zničení, poškození či zneužití. Přiznáním odkladného účinku vznikne naopak újma žalovanému, který nebude oprávněn kontrolu zahájenou v roce 2008 řádně dokončit. Újma vznikne také V. T., který byl oprávněn očekávat prošetření svého podnětu v časově přiměřené době.

Předmětem sporu je tedy pouze to, zda stěžovatel, resp. celá daňová správa jako jeden z největších správců osobních údajů mezi orgány veřejné moci, bude či nebude podléhat nezávislému dozoru ze strany žalovaného, jak vyplývá z příslušného zákona, jakož i ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES.

Žalovaný navrhuje, aby návrhu na přiznání odkladného účinku nebylo Nejvyšším správním soudem vyhověno.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení až 5 se užijí přiměřeně.

Dle soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Vzhledem k tomu, že předmětem sporu je posouzení vzájemného postavení dvou správních orgánů z hlediska jejich zákonné kompetence, kdy jejich zcela rozdílné právní pojetí znamená porušení zákonných povinností jedním či druhým, které může navíc vést k prohlubování tohoto sporu resp. generování sporů dalších a může v teoretické rovině dokonce vést k zásahu do výkonu správy daní či do zájmu samotných daňových subjektů, má kasační soud za to, že je na místě odkladný účinek kasační stížnosti přiznat.

Nepřiznání odkladného účinku by mohlo negativně ovlivnit postavení stěžovatele při výkonu správy daní. V této souvislosti Nejvyšší správní soud zároveň podotýká, že žádné negativní důsledky, které by mohly přiznáním odkladného účinku vzniknout žalovanému či dokonce pisateli podnětu nenalezl. Přiznání odkladného účinku totiž neznamená nic jiného, než to, že do rozhodnutí kasačního soudu stěžovatel nebude povinen čelit opakovaným výzvám k předložení požadovaných dokumentů ze strany žalovaného a nebude tak vystaven případnému porušení zákonné povinnosti mlčenlivosti či případnému opakovanému uložení sankce ze strany žalovaného. Žalovanému po dobu trvání odkladného účinku žádná nepoměrně větší újma než stěžovateli vzniknout nemůže.

Dospěje-li soud k závěru, že žalovaný spornými oprávněními disponuje, nebude přiznáním odkladného účinku znemožněno, aby tato oprávnění žalovaný uplatnil, a to i vůči stěžovateli v projednávané věci, a jejich porušení sankcionoval. Trvá-li spor již několik let, pak přiznání odkladného účinku v řízení před Nejvyšším správním soudem, který žaloby na ochranu před nezákonným zásahem rozhoduje v přednostním režimu, tj. v řádu několika měsíců, nemůže logicky pisatele podnětu zásadním způsobem poškodit.

Ve veřejném zájmu pak je zejména to, aby bylo vzájemné postavení stěžovatele a žalovaného bez jakýchkoliv negativních důsledků vyjasněno, nikoli aby do doby než zdejší soud rozhodne, docházelo k prohlubování sporu a ukládání dalších sankcí.

Po zhodnocení zjištěných skutečností tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Závěrem zdejší soud připomíná, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nikterak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2012

JUDr. Radan Malík

předseda senátu