Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 51/2012 - 15

- 17

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobce: J. H., proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ústí nad Labem, se sídlem Velká Hradební 61/39, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 7. 5. 2012, č. j. – 57,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 2. 2011, č. j. 1392/11-1500-506476, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Novém Boru ze dne 13. 8. 2010, č. j. 30984/10/175960501522, a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno.

Podáním ze dne 14. 7. 2011 žalobce požádal krajský soud o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Krajský soud usnesením ze dne 4. 10. 2011, č. j. - 31, návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce zamítl. Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 12. 2011, č. j. – 42, odmítl pro opožděnost [ ve spojení s ].

Krajský soud následně vyzval žalobce usnesením ze dne 4. 4. 2012, č. j. - 52, k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby ve výši 2000 Kč ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Ze soudního spisu vyplývá, že žalobce ve stanované lhůtě soudní poplatek nezaplatil. V podání doručeném krajskému soudu dne 25. 4. 2012 však uvedl, že i nadále má za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť to odůvodňují jeho aktuální majetkové poměry. Předchozí usnesení o zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce označil žalobce za neaktuální. Krajský soud usnesením ze dne 7. 5. 2012, č. j. - 57, řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí správního orgánu zastavil [ ve spojení s , o soudních poplatcích]. Konstatoval přitom, že žalobce nedoložil, že by od doby zamítnutí jeho prvního návrhu na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce došlo k podstatné změně skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení návrhu.

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení krajského soudu o zastavení řízení kasační stížnost, v níž uvedl, že ji podává z důvodů podle , b), c), d) a e) Ve skutečnosti však uplatnil pouze námitky podřaditelné pod , tj. namítá nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení. Zároveň s kasační stížností stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se ztotožňuje s rozhodnutím krajského soudu a navrhl zamítnutí kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o kasační stížnosti:

Podle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle se kasační stížnost podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Podle lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty.

Z doručenky založené ve spise krajského soudu na č. l. 58 vyplývá, že stěžovateli bylo napadené usnesení krajského soudu ze dne 7. 5. 2012, č. j. – 57, doručováno do vlastních rukou na adresu: n. M. 219, S. Tuto adresu uvedl stěžovatel jako adresu svého bydliště již v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (č. l. 3 spisu krajského soudu) a následně i jako adresu trvalého bydliště v prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (č. l. 26 spisu krajského soudu). Doručování tedy proběhlo v souladu s až ve spojení s , podle něhož se, nestanoví-li jinak, použijí pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.

Na uvedené doručence jsou řádně uvedeny údaje o adresátovi (tj. stěžovateli), doručovací adrese i o doručované písemnosti (tj. napadeném usnesení krajského soudu ze dne 7. 5. 2012, č. j. – 57). Razítkem a podpisem poštovní doručovatelky je na doručence potvrzeno, že stěžovatel nebyl dne 14. 5. 2012 zastižen, a proto byla zásilka (písemnost) podle uložena a adresátovi byla zanechána výzva, aby si ji vyzvedl. Podle , nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. V daném případě z doručenky vyplývá, že si stěžovatel uloženou zásilku během zákonem stanovené úložní lhůty nevyzvedl, a proto byla dne 25. 5. 2012 vhozena do jím užívané schránky.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že krajský soud i doručující orgán postupovaly při doručování zcela v souladu se zákonem, což dokládá doručenka založená v soudním spise. Podle ve spojení s se tedy má za to, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno uplynutím desetidenní úložní lhůty, tj. ve čtvrtek dne 24. 5. 2012. Dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti podle , jejíž počátek je dán doručením napadeného usnesení krajského soudu, tak v daném případě uplynula ve čtvrtek dne 7. 6. 2012. Podle je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle poštovního razítka na obálce založené ve spise Nejvyššího správního soudu na č. l. 3 byla kasační stížnost předána k poštovní přepravě dne 11. 6. 2012, tedy až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti. Přitom kasační stížnost byla krajskému soudu doručena dne 13. 6. 2012, který ji následně v souladu s předal Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že v daném případě stěžovateli marně uplynula lhůta k podání kasační stížnosti dne 7. 6. 2012. Stěžovatel ji předal k poštovní přepravě až dne 11. 6. 2012. Kasační stížnost byla tedy podána opožděně, přičemž podle nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než podle ve spojení s kasační stížnost jako opožděnou odmítnout.

Návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť by to bylo s ohledem na opožděnost kasační stížnosti nadbytečné.

O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s za použití Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 26. července 2012

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu