Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 50/2012 - 17

- 19

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobkyně: Mgr. E. B., zastoupené Ing. T. B., zmocněncem, bytem P. 760/110, P. 4, adresa pro doručování: J. J. 3427/20, P. 4, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o přezkoumání rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 5. 9. 2011, č. j. MHMP/887061/2011 SSP/214/2011, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2012, č. j. - 23,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 5. 9. 2011, č. j. MHMP/887061/2011 SSP/214/2011 (dále též „napadené rozhodnutí“), Magistrát hlavního města Prahy zamítl odvolání a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce hl. m. Prahy ze dne 30. 6. 2010, č. j. 6953/9/ADA-1/17, kterým byl dle ustanovení , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), poskytnut žalobkyni nedoplatek dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení – jednorázově ve výši 114 Kč. V odůvodnění napadeného rozhodnutí magistrát uvedl, že nemohly být uznány některé náklady na bydlení tvrzené žalobkyní, neboť předmětné náklady musí být hrazeny žadatelem nebo osobou společně posuzovanou. V případě úhrady nákladů i jinými osobami proto dle závěru magistrátu nešlo o náklady na bydlení žalobkyně, protože její otec není společně posuzovanou osobou.

[2] Žalobkyně proti napadenému rozhodnutí brojila žalobou ze dne 18. 10. 2011, v níž tvrdila, že před vydáním napadeného rozhodnutí ji magistrát nevyrozuměl, k jakému závěru dospěl. Žalobkyně se dále odvolávala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2011, č. j. - 52, týkající se předchozího rozhodnutí magistrátu.

[3] Magistrát hlavního města Prahy se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 20. 12. 2011, v němž popsal průběh správního řízení v dané věci a uvedl, že napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí orgánu prvního stupně byla ve zkráceném přezkumném řízení zrušena rozhodnutím ze dne 30. 11. 2011, č. j. 984451/2011, SSP/276/2011.

[4] Městský soud v Praze ve věci rozhodl usnesením č. j. - 23 ze dne 31. 1. 2012, kterým řízení zastavil. V odůvodnění uvedl, že magistrátem bylo postupováno v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) a že žalobkyně byla tudíž uspokojena. Nepřiznal však žalobkyni náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyní požadovanou odměnu pro jejího zástupce může správní soud uznat pouze v případě, že se jedná o advokáta, resp. jinou osobu, která vykonává specializované právní poradenství podle zvláštních zákonů. Obecný zmocněnec proto dle závěru městského soudu nemá právo na odměnu za zastupování žalobce.

[5] Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze č. j. - 23 ze dne 31. 1. 2012 podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost ze dne 20. 2. 2012, v níž žádala přiznání náhrady nákladů řízení.

[6] Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (ustanovení ). Stěžovatelka nicméně nesplnila jinou z podmínek řízení o kasační stížnosti stanovenou v ustanovení Podle tohoto ustanovení „stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.“

[7] Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 22. 3. 2012, č. j. - 10, žádal stěžovatelku, aby vyplnila Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech za účelem rozhodnutí o její žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů.

[8] Na tento přípis stěžovatelka v požadované lhůtě nereagovala, proto Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 4. 2012, č. j. - 11, zamítl žádost stěžovatelky na ustanovení zástupce. Výroem III. předmětného usnesení Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby prokázala, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Usnesení ze dne 12. 4. 2012, č. j. - 11, bylo stěžovatelce v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů, doručeno dne 7. 5. 2012.

[9] Na tuto výzvu stěžovatelka opět nereagovala.

[10] Nedostatek povinného zastoupení advokátem brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu ustanovení (za použití ustanovení ) kasační stížnost odmítnout – srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. - 19.

[11] K označení žalovaného správního orgánu Nejvyšší správní soud uvádí, že od 1. 1. 2012 došlo k podstatné změně v organizaci správních orgánů rozhodujících o dávkách v oblasti sociálního zabezpečení. Orgánem I. stupně se stal Úřad práce České republiky a působnost orgánu II. stupně přešla na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žalovaným správním orgánem se proto v souladu s ustanovením stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, na něhož přešla působnost orgánu dávek státní sociální podpory.

[12] Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení (za použití ustanovení ), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační stížnost) odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. června 2012

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu