Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 55/2012 - 20

Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti neshledal.

Kasační stížnost nemá podle odkladný účinek, avšak Nejvyšší správní soud jej může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení až 5 Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud předně zdůrazňuje, že stěžovatel má v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti povinnost tvrdit a prokázat takové skutečnosti, z nichž je možné dovodit vznik jeho újmy v důsledku rozhodnutí krajského soudu. V projednávané věci však žalovaná netvrdila, že by jí samotné měla vzniknout újma ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Domáhala se však přiznání odkladného účinku na základě přiměřeného použití , neboť by podle ní jinak vznikla újma jednak na straně spotřebitelů, jejichž ochrana je žalované ve vztahu k potravinám svěřena, a jednak na straně poctivých výrobců a obchodníků ve vinařském sektoru. Nejvyšší správní soud zde uvádí, že přiměřeným užitím, které ukládá , je míněno, že ustanovení se použije s přihlédnutím k povaze řízení o kasační stížnosti. Z toho mimo jiné vyplývá, že byť je institut odkladného účinku v koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce – účastníka správního řízení – před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého správního rozhodnutí, je v řízení o kasační stížnosti možné přiznání odkladného účinku i kasační stížnosti žalovaného správního orgánu, jestliže bude možné dovodit vznik jeho újmy v důsledku rozhodnutí krajského soudu. Přiměřené užití ustanovení dále znamená, že odkladný účinek, který lze za splnění stanovených předpokladů přiznat kasační stížnosti, působí pouze vůči rozhodnutí krajského soudu, nikoli vůči rozhodnutí správního orgánu jako je tomu v případě odkladného účinku žaloby. Z přiměřeného užití však nelze dovodit takové rozšíření podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, které by umožňovaly užití tohoto institutu i na situace, kdy hrozí vznik újmy jiným subjektům než stěžovateli samotnému, byť by se jednalo o subjekty, jejichž ochranu stěžovatel jako správní orgán zajišťuje.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud uzavřel, že zde není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně žalované, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám). Nebylo již tedy třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato musela být naplněna kumulativně. Nejvyšší správní soud proto návrh žalované na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti zamítl.

Nejvyšší správní soud však současně žalované dává poučení o tom, že může podat návrh na vydání předběžného opatření podle Podle citovaného ustanovení platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. června 2012

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu