Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 Kss 1/2012 - 70

Podle § 129 odst. 2 písm. b) trestního řádu jestliže nebyl rozsudek písemně vyhotoven již v poradě, předseda senátu nebo jím pověřený soudce, který byl členem senátu, jej vyhotoví a předá k doručení v řízení před krajskými soudy jako soudy prvního stupně, vrchními soudy a před Nejvyšším soudem ve vazebních věcech do deseti pracovních dnů a v ostatních věcech do dvaceti pracovních dnů. Výjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 3.

Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že kárně obviněná soudkyně ve věcech uvedených v návrhu na zahájení kárného řízení pod sp. zn. , , a výše uvedená ustanovení trestního řádu nedodržela, naopak, závažným způsobe, dlouhodobými průtahy, je porušila. Ve věci sp. zn. rozsudek vyhlásila dne 18. 3. 2010, rozsudek v zákonné lhůtě nevyhotovila a neučinila tak ani v jí prodloužené lhůtě předsedou městským soudem, a přestože nevyhotovení tohoto rozsudku bylo již předmětem kárného řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , za nějž spolu s dalšími pochybeními v jiných spisech, byla uznána vinnou kárným proviněním a bylo jí uloženo kárné opatření, po pravomocném rozhodnutí v uvedené věci dne 17. 3. 2011, neučinila nic, aby toto rozhodnutí urychleně vyhotovila. Sama připustila, že začala diktovat tento rozsudek do kazet až koncem září 2011 a poslední kazety odevzdala do kanceláře 30. 11. 2011 (rozsudek byl nakonec vypraven až 13. 1. 2012). Tento postup odůvodňovala tím, že psala jiné rozsudky, neboť během května až září 2011 vypracovala 8 rozsudků. To znamená, že vypracovávala i rozsudky, které vyhlásila později než ve věci sp. zn. . Ve věci sp. zn. rozsudek vyhlásila dne 15. 6. 2011, rozsudek v zákonné lhůtě nevyhotovila a neučinila tak ani v jí prodloužené lhůtě předsedou městským soudem a rozsudek nebyl vyhotoven ke dni zahájení kárného řízení 6. 1. 2012 (a nebyl vyhotoven ani ke dni ústního jednání v této kárné věci, to je 12. 6. 2012). Ve věci sp. zn. vyhlásila rozsudek 29. 6. 2011, rozsudek v zákonné lhůtě nevyhotovila a neučinila tak ani v jí prodloužené lhůtě předsedou městským soudem a rozsudek nebyl vyhotoven ke dni zahájení kárného řízení 6. 1. 2012 (vyhotoven byl až 2. 4. 2012 a vypraven po opravení chyb byl až 4. 5. 2012). Ve věci sp. zn. byl vyhlášen rozsudek dne 16. 9. 2011, v tomto případě bylo prokázáno tvrzení kárně obviněné soudkyně, že protokol o hlavním líčení byl přepsán z CD až dne 4. 11. 2011, rozsudek nebyl písemně vyhotoven do dne podání návrhu na kárné řízení (6. 1. 2012), žádost o prodloužení lhůty podána nebyla, lhůta k vyhotovení rozsudku nebyla prodloužena (rozsudek byl vypraven až 2. 2. 2012).

Výše uvedenými značnými průtahy kárně obviněná soudkyně naplnila skutkovou podstatu kárného provinění podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů, podle něhož kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Ve věci sp. zn. ve které již průtahy ve vyhotovování rozsudku ze dne 18. 3. 2010 byly předmětem kárného řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , za něž spolu s dalšími pochybeními v jiných spisech, byla uznána vinnou kárným proviněním, se pokračováním průtahů ve vypracování rozsudku po 17. 3. 2011, po právní moci rozhodnutí ve věci kárného řízení vedeného u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. , dopustila spolu s průtahy v dalších třech výše uvedených spisech dalšího kárného provinění. Obrana kárně obviněné soudkyně, že rozsudky vypracovává velmi podrobně a proto nestíhá dodržet zákonnou lhůtu nemůže obstát. Je totiž na ní, aby si práci zorganizovala tak, aby zákonné lhůty dodržela. Kárný senát uznává, že kárně obviněná je zařazena rozvrhem práce Městského soudu v Praze k výkonu velmi náročného souzení, k řešení složitých a rozsáhlých trestních věcí, tomu je však přizpůsoben i počet jí napadlých věcí ročně, stejně jako u jiných kolegů na srovnatelném úseku, kteří úkoly na ně kladené zvládají bez průtahů. Ke složitosti a rozsáhlosti případů řešených kárně obviněnou soudkyní přihlížel i navrhovatel, který jí jako předseda soudu o přiměřenou dobu prodlužoval lhůtu k vyhotovení rozsudků, pokud o prodloužení lhůty požádala. Kárně obviněná soudkyně ani prodlouženou lhůtu nedodržela.

Podle § 88 odst. 1 zákona o soudech a soudcích za kárné provinění podle § 87 odst. 1 lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let,

c) odvolání z funkce předsedy senátu,

d) odvolání z funkce soudce.

Při úvaze jaké kárné opatření za zjištěné kárné provinění kárně obviněné soudkyni uložit, přihlížel kárný senát k závažnosti kárného provinění kárně obviněné soudkyně, k tomu, že byla již dvakrát zdejším soudem pro průtahy uznána vinnou kárným proviněním a bylo jí uloženo kárné opatření, a k postoji navrhovatele.

Navrhovatel, přestože podal v daném případě u Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného již čtvrtý návrh na zahájení kárného řízení proti kárně obviněné soudkyni pro průtahy v řízení, a přestože kárně obviněná soudkyně byla na základě jeho návrhů zdejším soudem již dvakrát pravomocně uznána vinnou kárným proviněním a bylo jí uloženo kárné opatření pro průtahy, v posledním návrhu nyní projednávaném navrhl uložení kárného opatření snížení platu o 30% na dobu dvou roků, nikoliv odvolání z funkce soudce. Na tomto návrhu setrval i u ústního jednání v této věci a odůvodnil ho tím, že kárně obviněné soudkyni nelze upřít snahu vyřizovat jí přidělené věci zodpovědně, že provedenou prověrkou z hlediska bezprůtahovosti práce v jejím senátě s výjimkou kárným návrhem vytýkaných průtahů ve vyhotovování rozhodnutí, při nařizování hlavních líčení v návaznosti jednotlivých úkonů trestního řízení v jí vyřizovaných věcech průtahy nebyly shledány. Při zvažování návrhu kárného opatření bral v potaz i předcházející kárná řízení. Přesto má za to, že navržené kárné opatření je přiměřené. I když kárný senát není návrhem navrhovatele na uložení kárného opatření vázán ( ), nemohl k němu nepřihlížet. Předseda a místopředsedové krajského soudu vykonávají kromě rozhodovací činnosti také státní správu krajského soudu. Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. I když porušení povinností kárně obviněnou soudkyní je závažné a i když vzhledem k jejím předcházejícím kárným postihům by mohlo přicházet v úvahu i uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce, kárný senát vychází z toho, že navrhovatel po zvážení všech skutečností má zájem na dalším výkonu funkce kárně obviněné soudkyně u městského soudu. Tento jeho zájem kárný senát respektoval, neboť také není vyloučeno, že dosavadní kárná řízení u ní povedou k tomu, že práci ve svém senátu bude organizovat tak, aby k dalším průtahům již nedocházelo. Při zvažování jaké kárné opatření kárně obviněné soudkyni uložit, má kárný senát za to, že přichází v úvahu kárné opatření podle zákona o soudech a soudcích, podle něhož lze uložit soudci snížení platu až o 30 % na dobu nejvíce 1 roku a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného opatření, na dobu nejvíce 2 let. Bral přitom v úvahu předchozí kárná odsouzení Nejvyšším správním soudem jako soudem kárným, u nichž nedošlo k jejich zahlazení ve smyslu Bral také v úvahu, že uložené kárné opatření snížení platu o 25 % na dobu 18 (osmnáct) měsíců rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného rozhodnutím ze dne 17. 3. 2011, č. j. -87, není dosud vykonáno. Bylo tedy třeba posoudit, zda je kárně obviněné soudkyni možno uložit za nově zjištěné a prokázané kárné opatření další kárné opatření – snížení platu, když předchozí pravomocné rozhodní o uložení kárného opatření není ještě vykonáno. , obsahuje , podle něhož za více kárných provinění téhož soudce, předsedy soudu, místopředsedy soudu nebo předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu, projednaných ve společném řízení, se uloží kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění nejpřísněji postižitelné. Toto ustanovení se vztahuje na ukládání kárného opatření za kárná provinění projednaná ve společném řízení. O takový případ v dané věci nejde. Jiné ustanovení, podle kterého by mohlo být v daném případě postupováno, neobsahuje. Podle § 25 téhož zákona nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Nikoliv tedy . Ustanovení o ukládání úhrnného nebo souhrnného trestu nelze v kárném řízení přiměřeně použít. Kárný senát má za to, že , ani trestní řád nevylučují uložení kárného opatření snížení platu ani v případě, není-li předchozí pravomocně uložené kárné opatření v podobě snížení platu dosud vykonáno. Podle o soudech a soudcích, kárné opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se vůči kárně postiženému soudci nebo předsedovi soudu, místopředsedovi soudu, předsedovi kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření. To znamená, že do vykonání předchozího kárného opatření budou vykonávána obě kárná opatření současně. Kárný senát proto uložil kárně obviněné soudkyni za prokázané kárné provinění spočívající v průtazích přesně uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí, jímž ji uznal vinnou, kárné opatření podle , o soudech a soudcích – snížení platu o 25% na dobu 2 (dvou) roků.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí v kárném řízení n e n í odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2012

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně kárného senátu