Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 55/2012 - 32

Podle , platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může soud usnesením na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat. Ustanovení ani jiné ustanovení tohoto zákona přitom obecně nevylučuje, aby předběžné opatření vydal i Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti; viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. - 37, publikované pod č. 910/ 2006 Sb. NSS, www.nssoud.cz.

„Vážná újma“ ve smyslu § 38 odst. 1 s . ř. s. je neurčitý právní pojem, který soud vyloží vždy v souvislosti s konkrétními okolnostmi projednávané věci. Dle judikatury Nejvyššího správního soudu je možno obecně za vážnou újmu označit takový zásah do právní sféry účastníka, který představuje její natolik zásadní narušení, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. - 37, dostupné na www.nssoud.cz). Vážnou újmou je třeba současně rozumět takovéto zásahy do právní sféry třetích osob či zásahy do veřejného zájmu.

Nejvyšší správní soud zjistil, že v období července až listopadu 2010 byly u žalobce inspektory žalované vykonány kontroly dodržování povinností při výrobě vína a při uvádění vína do oběhu (viz protokoly o kontrole č. P056-70394/10 ze dne 16. 7. 2010, č. P062-70394/10 ze dne 17. 8. 2010, č.P065-70394/10 ze dne 7. 10. 2010, č. P066-70394/10 ze dne 11. 10. 2010, č. P073-70394/10 ze dne 10. 11. 2010 a č. P074-70394/10 ze dne 19. 11. 2010.). V opatření žalované ze dne 19. 11. 2010, č. P074-70394/10/C, je uvedeno, že podle protokolu o kontrole č. P066-70394/10 ze dne 11. 10. 2010, žalobce nakoupil od společnosti BJ VITIS s. r. o., celkem 1.214.020 kg hroznů, u nichž není znám jejich původ, k těmto bylo přimíseno dalších 37.540 kg hroznů neznámého původu (výkupní lístek č. 2009182), a pak bylo přimíseno 293.938 kg hroznů známého původu, které byly tímto znehodnoceny pro výrobu a uvádění vína do oběhu. Celkem tak bylo smíseno a zpracováno 1.545.498 kg hroznů, z nichž bylo vyrobeno cca 1.080.000 litrů vína s tím, že takto smísené množství hroznů přestavuje více než ¼ z celkového množství hroznů určených pro výrobu jakostního, popř. odrůdového vína. V opatření žalované ze dne 19. 11. 2010, č. P074-70394/10/C, pak byly uvedeny důvody, proč víno vyrobené z hroznů neznámého původu nelze uvádět do oběhu: nebylo známo zda nejde o hrozny ze třetích zemí, které dle přílohy XVb část B bod 5. nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 nelze na území ES zpracovávat na víno, dále nebylo známo, zda se nejedná o hrozny jiného druhu než Vitis vinifera, ze kterých dle čl. 120 a) citovaného nařízení nelze vyrábět víno, dále nebylo známo zda hrozny pochází z legálně vysazených vinic, není jasné, ze které vinařské zóny pochází, a zda enologické postupy byly v souladu s právními předpisy. Jelikož není znám skutečný původ vína, nelze víno řádně označit povinným údajem o provenienci [nařízení Komise (ES) č. 607/2009].

Nejvyšší správní soud shledal v projednávané věci hrozící vážnou újmu ve smyslu § 38 odst. 1 s . ř. s. ve dvou bodech: V první řadě dospěl k závěru, že na základě skutečností popsaných v opatření ze dne 19. 11. 2010, č. P074-70394/10/C, je odůvodněna obava žalované, že by zrušení opatření v souladu se závazným názorem krajského soudu mohlo vést k vážné újmě třetích osob – desítek tisíc spotřebitelů (jak v rovině ekonomické, tak i v rovině zneužití jejich preferencí) a současně poctivých výrobců a obchodníků ve vinařském sektoru. Zdůrazňuje přitom, že smyslem předmětného opatření je právě zamezení rizika spojeného s uváděním vín vyrobených z hroznů neznámého původu do oběhu, ochrana před klamáním spotřebitelů i ochrana společného trhu s vínem.

Nejvyšší správní soud dále dospěl k závěru, že zrušením opatření ze dne 19. 11. 2010, č. P074-70394/10/C, by mohlo dojít k nežádoucímu stavu spočívajícímu v porušení principu právní jistoty. Vychází přitom ze závěrů usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. - 49, v němž Nejvyšší správní soud poukázal na možné negativní dopady, které mohou nastat v souvislosti s přezkumem rozsudku krajského soudu, jímž bylo zrušeno správní rozhodnutí, na základě kasační stížnosti podané žalovaným. Nejvyšší správní soud uvádí, že za situace, kdy by byl takový rozsudek krajského soudu zrušen, dostala by se věc do stadia nového posuzování žaloby krajským soudem. Ten, vázán právním názorem kasačního soudu ( ), může rozhodnout o zákonnosti správního rozhodnutí opačně, načež původní (zrušené) správní rozhodnutí „obživne“, aniž by důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu bylo současné zrušení v mezidobí případně vydaného dalšího správního rozhodnutí. Vedle sebe tu tak mohou být dvě odlišná či dokonce opačná správní rozhodnutí o téže věci. Při odhlédnutí od situace, že i nové rozhodnutí krajského soudu může být napadeno kasační stížností, stejně tak jako nové správní rozhodnutí další žalobou, následně rozsudek krajského soudu také kasační stížností, jde jistě o výsledek nežádoucí a procesními instituty příslušných správních procesních předpisů obtížně řešitelný. Nejvyšší správní soud má za to, že výše popsanou problematickou situaci, kdy by vedle sebe existovala dvě opačná správní rozhodnutí, lze považovat za vážnou újmu hrozící zájmu na právní jistotě adresátů veřejné správy ve smyslu , kterou je třeba řešit uložením předběžného opatření.

Za této situace Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že z okolností projednávané věci vyplývá potřeba upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu. Nařídil proto předběžné opatření, jímž žalované uložil, aby se zdržela vydání nového rozhodnutí o námitkách proti opatření Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Inspektorátu v Brně, ze dne 19. 11. 2010 č. P074-70394/10/C“, do doby nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. června 2012

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu