Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 364/2011 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a JUDr. Dany Černé v právní věci žalobce Ing. J. L., proti žalovanému Obvodnímu soudu pro Prahu 3, se sídlem Jagellonská 5, 130 05 Praha 3, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Žalovanému se ukládá, aby ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku poskytl žalobci informaci požadovanou v žádosti ze dne 12. 10. 2011, nebo rozhodl o odmítnutí části žádosti.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2000 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 23. 12. 2011 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného. Dne 13. 10. 2011 podal žalobce u žalovaného – jakožto povinného subjektu podle , o svobodném přístupu k informacím (dále jen „“) – žádost o zaslání kopie jeho rozhodnutí ze dne 25. 7. 2011 ve věci ; žalovaný však poskytl pouze část požadované informace (v poskytnuté kopii anonymizoval označení žalobce a žalovaného, jejich sídla a údaje o jejich advokátech, jakož i údaje o společnosti, jejíž vstup do řízení nebyl výrokem rozhodnutí připuštěn), aniž zároveň vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti. Žalobce podal dvě stížnosti podle , ani poté však nedošlo k nápravě a požadovaná informace mu nebyla v úplnosti poskytnuta. Žalobce proto navrhl, aby soud žalovanému uložil poskytnout požadovanou informaci nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, pokud žádosti byť i jen zčásti nevyhoví. V podání ze dne 25. 4. 2012 žalobce dodal, že do dnešního dne nerozhodl nadřízený orgán žalovaného o podané stížnosti podle

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že svou povinnost poskytnout informaci splnil zasláním rozhodnutí v anonymizované podobě; v obdobné věci téhož žadatele aprobovalo anonymizaci rozhodnutí i Ministerstvo spravedlnosti jakožto nadřízený orgán povinného subjektu. Žalobce se podle žalovaného často domáhá zaslání rozhodnutí ve věci samé, a to i dosud nepravomocných, a také rozhodnutí procesní povahy. Žalovaný provádí anonymizaci rozhodnutí poskytovaných žadatelům o informace v zájmu ochrany osobních údajů účastníků řízení a v zájmu šetření jejich soukromých poměrů. Je třeba též přihlížet k tomu, že žadatelé o informace zpravidla nejsou účastníky řízení a zaslaná rozhodnutí jsou mnohdy zveřejňována na internetových stránkách soudu. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby.

Ve správním spisu si soud ověřil pravdivost žalobních tvrzení.

Žaloba je důvodná.

Podle (; dále jen „“) se může ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle platí, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

Žalobce požádal žalovaného o poskytnutí kopie rozhodnutí; rozhodnutí mu však bylo poskytnuto pouze v anonymizované podobě. Na to žalobce reagoval dvěma stížnostmi podanými podle , v nichž se domáhal, aby mu povinný subjekt poskytl i informaci o identifikačních údajích dotčených obchodních společností a advokátů, případně aby rozhodl o částečném odmítnutí žádosti; o stížnostech dosud nebylo rozhodnuto.

Úkolem soudu v této věci není hodnotit, zda měl žalovaný poskytnout žalobci i identifikační údaje obchodních společností a jejich advokátů, resp. v jakém rozsahu měl vyhovět jeho žádosti; soud porovnává jen to, čeho se žalobce domáhal, s tím, co mu bylo poskytnuto. O tom, že žalobce požaduje dotčené usnesení v jeho úplnosti (tj. bez anonymizačních zásahů), není pochyb; zcela jednoznačné je to z jeho stížností, v nichž se žalobce výslovně domáhá poskytnutí údajů, které žalovaný anonymizoval. Žalovaný, jak je zřejmé z jeho vyjádření k žalobě, zastává názor, že identifikační údaje obchodních společností a jejich advokátů by žalobci neměly být poskytnuty; tento názor však žalovaný musí vyjádřit formou rozhodnutí, jak mu to ukládá v (ledaže by se na základě stížnosti podle přece jen rozhodl informaci poskytnout v její úplnosti).

Jelikož žalovaný byl a dosud je ve věci nečinný, přikázal mu soud, aby ve stanovené lhůtě poskytl žalobci požadovanou informaci, nebo rozhodl o odmítnutí části žádosti.

Žalobce měl ve věci úspěch, a žalovaný je tak ve smyslu povinen zaplatit mu náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku (2000 Kč).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ; kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 4. května 2012 JUDr. Eva Pechová v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Sylvie Kosková