Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Nad 5/2012 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Nad 5/2012 - 34
Nad 5/2012 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: LEI LEI CZ s. r. o., IČ: 267 27 497, se sídlem Na Provaznici 2063/3, Praha 5, zastoupené Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, Horní náměstí 103/2, 746 01, Opava (dříve Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2), proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2011, č. j. 2011/78729-421, v řízení o nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením této věci Městským soudem v Praze,
t a k t o :
K projednání věci j e p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobce, společnost s ručením omezeným, se žalobou ze dne 13. 1. 2012, doručenou Městskému soudu v Praze 16. 1. 2012, domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 8. 12. 2011, kterým bylo zamítnuto odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu práce - krajské pobočky v Ústí nad Labem ze dne 6. 9. 2011, č. j. CVA-2011/236890-13. Tímto rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 80.000 Kč za spáchání správního deliktu podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “).
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 1. 2012, č. j. 3 Ad 1/2012 - 14, postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Městský soud v tomto usnesení vyslovil, že vzhledem k tomu, že žalobou napadené rozhodnutí vydal Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Ústí nad Labem, je k řízení příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem.
[3] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 24. 2. 2012 v souladu s § 7 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “) nesouhlasné vyjádření Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením této věci Městským soudem v Praze. Krajský soud tedy věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Podle krajského soudu je k řízení příslušný Městský soud v Praze, neboť podle § 1 zákona č. 73/2011 Sb. , o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o Úřadu práce ČR “) platí, že Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Sídlem Úřadu práce je Praha. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce a je jeho nadřízeným správním úřadem. Z dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu podle krajského soudu vyplývá, že pobočka správního orgánu může být samostatným správním orgánem, podle něhož se řídí místní příslušnost podle § 7 s. ř. s. s. ř. s. jen v případě, že má samostatné rozhodovací pravomoci, krajské pobočky Úřadu však samostatně nerozhodují, a tak se místní příslušnost řídí sídlem, kterým je Praha. Z tohoto důvodu je tedy podle krajského soudu příslušný Městský soud v Praze.
[4] Nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci byl Nejvyšším správním soudem shledán důvodným. K tomu zdejší soud uvádí následující.
[5] Z ustanovení § 7 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. vyplývá, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
[6] Základní pravidlo o určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním soudnictví obsahuje § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. S účinností novely soudního řádu správního (provedené zákonem č. 303/2011 Sb. ) od 1. 1. 2012 platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Zvláštní zákon, zde tedy zákon o Úřadu práce České republiky, výjimku či odchylku z obecného určení místní příslušnosti nestanovil.
[7] Rozhodující pro místní příslušnost soudů je tedy sídlo prvostupňového orgánu, který předmětné rozhodnutí vydal, bez ohledu na to, zda mu pravomoc rozhodovat náleží i v době podání žaloby ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem, že v příslušné věci vydal dne 6. 9. 2011 prvostupňové rozhodnutí Úřad práce, správní úřad s celostátní působností, který rozhoduje jako celek a jeho vnitřní organizační jednotky nejsou v tomto ohledu samostatné. Jeho sídlo, Praha, pak určuje místní příslušnost Městského soudu v Praze na základě výše citovaných kritérií podle soudního řádu správního . Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že od 1. 1. 2012 přešla působnost Úřadu práce na oblastní inspektoráty práce, tato změna má totiž v souladu s § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. vliv pouze na rozhodnutí vydaná po 1. 1. 2012.
[8] Nejvyšší správní soud v tomto ohledu navazuje na svou judikaturu, konkrétně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 6 Ads 15/2011 - 143, jehož nosná právní věta zní: „Pro určení místní příslušnosti správního soudu ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. je stěžejní sídlo správního orgánu; umístění jeho organizačních útvarů (poboček, odborů, pracovišť) není rozhodující (in concreto: místní příslušnost krajského soudu v případě žaloby podané proti České advokátní komoře se řídí jejím sídlem, nikoli umístěním pobočky)“.
[9] Nejvyšší správní soud si je vědom, že centralizace agendy Úřadu práce ČR na jediný soud vyvolává nežádoucí stav, hrozbu neúměrného přetížení soudu a zpomalení soudního řízení, de lege lata však neexistuje jiná možnost, jak tento spor o místní příslušnost vyřešit. Je věcí zákonodárce, aby tuto situaci případně vyřešil novelizací zákona, což již ostatně činí (pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , sněmovní tisk č. 537/3).
[10] Ze všech popsaných důvodů Nejvyšší správní soud shledal nesouhlas Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci Městským soudem v Praze důvodným, proto rozhodl podle § 7 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. tak, že k řízení o návrhu (žalobě) proti rozhodnutí žalovaného je místně příslušný Městský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
[11] Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že s ohledem na změnu věcné příslušnosti v § 125 zákona č. 435/2004 Sb. a ustanovení § 69 s. ř. s. s. ř. s. , dle kterého je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla, je žalovaným nově Státní úřad inspekce práce namísto Ministerstva práce a sociálních věcí.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. května 2012
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu