Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 116/2012 - 13

- 13

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Ludmily Valentové, o „Trestní žalobě proti okresnímu a krajskému soudu Ostrava, policii a OSZ Ostrava za vědomé zneužití své úřední moci § 354 Sb. 509/91, tj. porušení procesních řádů, zákonů ČSR a ČR včetně Úmluvy č. 11, čl. 1, 6, 7 a to konkrétně v kauze (v podání ze dne 29. 4. 2012, )“, podané A. V.,

t a k t o :

I. Podání navrhovatele ze dne 27. a 29. 4. 2012, doručená Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 5. 2012 a označená „Trestní žaloba proti okresnímu a krajskému soudu Ostrava, policii a OSZ Ostrava za vědomé zneužití své úřední moci § 354 Sb. 509/91, tj. porušení procesních řádů, zákonů ČSR a ČR včetně Úmluvy č. 11, čl. 1, 6, 7 a to konkrétně v kauze (v podání ze dne 29. 4. 2012, )“, s e o d m í t a j í .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se obrátil na Nejvyšší správní soud uvedenými podáními, která obsahovala celou řadu dílčích výhrad proti postupu soudů a dalších orgánů justice a policie. Neuvedl, z čeho dovozuje, že by o takových návrzích měl rozhodovat Nejvyšší správní soud.

Navrhovatelova podání trpí sice určitým stylistickým a logickým deficitem, přesto lze na jejich základě konstatovat, že navrhovatel odvozuje trestní odpovědnost justičních a policejních orgánů z postupu civilního soudu v rámci rozhodování v občanskoprávním řízení a v řízení exekučním. Podání se netýkají zahájení občanskoprávního řízení před soudem prvního stupně, ale přezkumu (zrušení) rozhodnutí, případně zahájení trestního řízení. Rozhodování podle části páté a šesté spadá v souladu s , 2 do pravomoci soudů rozhodujících v občanském soudním řízení, stejně jako řízení vedená případně soudními exekutory v souladu se o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podání trestní obžaloby musí předcházet odpovídající úkony před orgány činnými v trestním řízení, zatímco přímá kompetence jakéhokoliv soudu je v těchto případech vyloučena.

Nejvyšší správní soud ani soudy rozhodující ve správním soudnictví ovšem v takovém případě nemají pravomoc jednat a rozhodovat. Jejich pravomoc je vymezena zejména a je zjevné, že podání navrhovatele směřuje zcela mimo kompetence vymezené zmíněným ustanovením .

Chybějící pravomoc je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, proto Nejvyšší správní soud podle podání navrhovatele odmítl.

Ve věci zároveň nebyly splněny podmínky k tomu, aby Nejvyšší správní soud postupoval podle a spojil s odmítnutím podání poučení, ke kterému věcně příslušnému soudu a v jaké lhůtě může navrhovatel podat žalobu. Zmíněné ustanovení totiž pokrývá pouze podání, jimiž se zahajuje řízení před soudem prvního stupně v některé z forem řízení podle , nikoliv však opravný prostředek, který svým obsahem odpovídá některému z opravných prostředků upravených v (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2006, č. j. - 21, dostupné na www.nssoud.cz). Jedná se o přirozený důsledek toho, že v případě podávání opravných prostředků se na rozdíl od žaloby účastník řízení může a má řídit poučením soudu. Ani případně nesprávné poučení o opravných prostředcích pak nemusí vést s ohledem na odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem k popření práv takového účastníka.

O nákladech řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e l z e podat opravný prostředek.

V Brně dne 16. května 2012

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu