Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 14/2012 - 9

- 10

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele P. Č., o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 9. 5. 2012 ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. ,

takto:

I. Řízení ve věci návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu s e z a s t a v u j e .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Písemností ze dne 9. 5. 2012, která byla doručena Nejvyššímu správnímu soudu dne 10. 5. 2012 se navrhovatel opětovně domáhá „provedení procesního úkonu u námitky neúčinnosti doručení z 30. 5. 2011 (vrácená písemnost KS v Brně R253233886, podané týž den, zadržované ve spise KS pod sp. zn. 30 na 13/11), pakliže odesílající soud dosud o námitkách nevydal rozhodnutí ani písemnost nenechal doručit zákonem předvídaným způsobem znovu.“

Podání zcela totožného obsahu ze dne 27. 3. 2012 zaslal navrhovatel Krajskému soudu v Brně již dne 29. 3. 2012, dne 5. 4. 2012 bylo toto podání předloženo Nejvyššímu správnímu soudu s vyjádřením předsedy senátu Mgr. Milana Procházky s tím, že z podání nebylo možno zjistit v jaké věci se vyslovení neúčinnosti doručení a opětovného doručení písemnosti navrhovatel domáhá a o jakou písemnost se jedná. Uvedl, že navrhovatel zasílá v jedné zásilce větší množství různých podání, z nichž některá pro nedostatečnou identifikaci lze jen obtížně zařazovat, navrhovatel současně odmítá potřebnou součinnost. Shodné vyjádření zaslal předseda senátu krajského soudu i ve věci nyní projednávané.

Z předloženého soudního spisu bylo zjištěno, že o návrhu na určení lhůty bylo ve věci sp. zn. rozhodnuto Nejvyšším správním soudem již opakovaně, a to usnesením čj. Aprk 20/2011 - 16 dne 6. 10. 2011 a dále usnesením čj. Aprk 1/2012 - 31 dne 25. 1. 2012. O posledně uvedeném návrhu ze dne 27. 3. 2012 rozhodoval Nejvyšší správní soud dne 16. 4. 2012 a řízení o něm zastavil, neboť v téže věci již bylo několikráte rozhodnuto (res iudicatae).

Podle platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí . Ten v normuje, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být Věc již dříve rozhodnutá je neodstranitelnou překážkou řízení a soud k ní přihlíží kdykoliv za řízení. K tomu, aby byla naplněna, je nezbytná existence dřívějšího rozhodnutí v téže věci. O stejnou věc (o totožnost věci) se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o totožný návrh, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a téhož účastníka (navrhovatele). Totožnost předmětu řízení je dána tehdy, jestliže tentýž stav vymezený petitem návrhu plyne ze stejných tvrzení, jimiž byl uplatněn. Tak tomu je i v souzeném případě.

Jedná se tedy o překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť v novém řízení jde o projednání téže věci; jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nelze-li tedy pro překážku věci pravomocně rozhodnuté ve věci vést další (opakované) řízení, chybí podstatná podmínka řízení a soud proto řízení ve věci návrhu ve smyslu zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , dle kterého stát hradí náklady řízení o návrhu na určení lhůty jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 31. května 2012

JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D

předsedkyně senátu