Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 50/2012 - 23

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: R. H., zastoupena JUDr. Pavlem Pileckým, advokátem se sídlem Těšnov 1163/5, Praha 1, proti žalovaným: 1) Obvodní úřad městské části Praha 5, se sídlem náměstí 14. října 4, Praha 5 a 2) Ing. M. B., zastoupen JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem advokátní kanceláře HRABA & CONSORTES v. o. s., se sídlem Kamlerova 795, Říčany, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2011, č. j. - 35,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2011, č. j. - 35, s e z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností se žalobkyně R. H. domáhá u Nejvyššího správního soudu vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2011, č. j. - 35, a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze (dále také „městský soud“) napadeným usnesením ze dne 21. 10. 2011, č. j. - 35, odmítl žalobu R. H., kterou se žalobkyně podle petitu žaloby domáhala zrušení evidence certifikátu č. 14-2010 ke zkrácenému stavebnímu řízení pro realizaci stavby Penzion Na Popelce, Praha 5, včetně přípojek na inženýrské sítě, autorizovaný inspektor Ing. M. B., P. 92, Ř., číslo autorizace: X, provedené stavebním úřadem Obvodního úřadu městské části Praha 5 pod č. j. 13836/2011. Městský soud při svém rozhodování vyšel především z toho, že žalobkyně mohla brojit postupem podle ustanovení a násl jen proti úkonům správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti. Žalobou napadenou evidencí certifikátu č. 14-2010 ke zkrácenému stavebnímu řízení pro realizaci stavby Penzion, Na Popelce, Praha 5, včetně přípojek na inženýrské sítě, však není rozhodováno o uvedených právech a povinnostech, ani se jí práva a povinnosti závazně neurčují. Evidencí se totiž rozumí jen databáze (kartotéka) certifikátů, která sdružuje informace o jednotlivých certifikátech a tuto povinnost má příslušný stavební úřad podle ustanovení , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalobou napadená evidence certifikátu proto již pojmově není rozhodnutím ve smyslu ustanovení a násl. s. ř. s, neboť nezasahuje právní sféru žalobkyně (nezakládá, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva a povinnosti). Městský soud proto dospěl k závěru, že žaloba směřující proti evidenci certifikátu je nepřípustná [ a ] a proto ji odmítl [ ].

Proti tomuto usnesení městského soudu podala žalobkyně jako stěžovatelka (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, kterou opřela o ustanovení a d)

Stěžovatelka uvedla, že se správní žalobou domáhala zrušení zkráceného stavebního řízení, když byly opomenuty její námitky podle ustanovení . Předmětný certifikát, který není správním rozhodnutím podle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), jí nikdy nebyl doručen a dozvěděla se o něm až na stavebním úřadu. výslovně neupravuje ve věci zkráceného stavebního řízení možnost opravného prostředku či přezkumu soudní cestou. Činnost autorizovaného inspektora směřující k vydání certifikátu zásadně nenahrazuje rozhodovací činnost stavebního úřadu. Tento úřad není nijak vyloučen z rozhodování o podmínkách výstavby, neboť nedojde-li k vypořádání námitek osob uvedených v ustanovení , zajistí stavební úřad vypořádání těchto námitek podle . Námitky vznesené ve stavebním řízení jsou přílohou certifikátu. Certifikát, jehož právní účinky nastávají až okamžikem oznámení certifikátu stavebnímu úřadu, a vypořádání námitek, ale nejsou jedním a týmž právním úkonem. Předmětem soudního přezkumu by proto měl být postup autorizovaného inspektora a stavebního úřadu při vypořádání námitek. Teprve poté, co je konkrétní certifikát oznámen správnímu úřadu a tento jej eviduje, a ohledně přílohy nepostupuje podle ustanovení , má certifikát stejné účinky jako stavební povolení ve smyslu ustanovení . Z těchto důvodů je proto nutno hledět na certifikát - oznámený stavebnímu úřadu podle - jako na výsledek činnosti správního orgánu-stavebního úřadu, i když nelze bez dalšího konstatovat, že je vydáván ve správním řízení. Samotný postup autorizovaného inspektora ve zkráceném řízení, který je regulován základními zásadami činnosti správního orgánu, tak i jeho výsledek, má veřejnoprávní charakter. Z těchto důvodů má certifikát (po oznámení stavebnímu úřadu) povahu přezkoumatelného správního aktu způsobilého zasáhnout veřejná subjektivní práva a povinnosti, který může napadnout stavebník i osoby, jež by jinak měly právo být účastníky stavebního řízení.

Žalovaní se ke kasační stížnosti nevyjádřili, ačkoliv s ní byli obeznámeni.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení městského soudu v souladu s ustanovením a 4 , a dospěl k závěru, že toto usnesení městského soudu je třeba zrušit, a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 5. 1. 2006, č. j. - 65, dostupném na www.nssoud.cz, konstatoval, že: „Odmítl-li krajský soud žalobu jako neprojednatelnou a nezabýval-li se jí věcně, přezkoumává Nejvyšší správní soud v kasačním řízení jen to, zda krajský soud správně posoudil nesplnění procesních podmínek; věcný obsah žaloby přezkoumávat nemůže“.

Stěžovatelka podává kasační stížnost jednak z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky městským soudem v předcházejícím řízení [ ] a jednak z důvodu nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení městského soudu, a to z nedostatku důvodů tohoto rozhodnutí [ ].

V kasační stížnosti stěžovatelky jsou namítány důvody odpovídající ustanovení , třebaže stěžovatelka v ní poukazuje na ustanovení a d) Je-li totiž kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, zveřejněný pod č. 625/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

Městský soud v kasační stížností napadeném usnesení neprojednával žalobu stěžovatelky meritorně, ale odmítl jí pro nepřípustnost, tedy z procesních důvodů. Nejvyšší správní soud proto též v tomto rozsahu přezkoumal zákonnost usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby.

Podle odůvodnění kasační stížností napadeného usnesení městského soudu je důvodem pro odmítnutí žaloby skutečnost, že žalobou napadená evidence certifikátu č. 14-2010 nezakládá, nemění, neruší nebo závazně neurčuje práva a povinnosti. Městský soud dochází k tomuto závěru patrně z toho důvodu, že se podle něho stěžovatelka domáhala v žalobě jen zrušení evidence certifikátu č. 14-2010 ke zkrácenému stavebnímu řízení pro realizaci stavby Penzion Na Popelce, Praha 5, včetně přípojek na inženýrské sítě, autorizovaný inspektor Ing. M. B., P. 92, Ř., číslo autorizace: X, provedené stavebním úřadem Obvodního úřadu městské části Praha 5 pod č. j. 13836/2011.

Takový závěr je ovšem v kontextu celého obsahu žaloby a jejího petitu nelogický, neurčitý a především vnitřně rozporný.

Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 9. 7. 2009, č. j. - 197, dostupném na www.nssoud.cz, vyslovil, že: „ I. Žalobu je třeba posuzovat pro účely určení žalobního typu ( a ) podle jejího obsahu, a nikoliv podle toho, jak ji žalobce označil; pro soud je přitom závazný její petit. II. Existuje-li rozpor mezi obsahem žaloby a jejím petitem, případně je protichůdný již samotný petit, a tyto rozpory nebyly odstraněny ani po provedeném jednání před soudem, je řízení před krajským soudem zatíženo jinou vadou řízení [ ], která mohla mít vliv na rozhodnutí o věci samé“.

Právě z pohledu této jiné vady řízení před městským soudem, kde Nejvyšší správní soud není vázán důvody kasační stížnosti ( ), jež má dopad i na nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů, bylo přezkoumáno napadené usnesení městského soudu o odmítnutí žaloby.

Z oddílu I podané žaloby přitom jednoznačně vyplynulo, že stěžovatelka podává správní žalobu proti certifikátu č. 14-2010 a v oddíle II pak dovozuje, že tento certifikát musí být v právním státu přezkoumatelný ve správním soudnictví. V rozporu s tímto zcela jednoznačným závěrem však v označení věci tvrdí, že jde o žalobu proti rozhodnutí Obvodního úřadu městské části Praha 5, stavebního úřadu, ze dne 23. 2. 2011, kterým byl zaevidován pod č. j. 13836/2011 certifikát č. 14-2010 a v petitu se pak domáhá zrušení evidence certifikátu č. 14-2010 …vedené pod č. j. 13836/2011 stavebním úřadem Obvodního úřadu městské části Praha 5.

Žaloba stěžovatelky v uvedené podobě je proto neurčitá a vnitřně rozporná především proto, že žalobní petit nevychází z vylíčených rozhodujících skutečností (žaloba podle jejího obsahu směřuje proti konkrétnímu certifikátu č. 14-2010, ale v petitu se domáhá doslovně jen zrušení evidence tohoto certifikátu stavebním úřadem, nikoliv však certifikátu samotného). Z těchto rozporných skutečností potom nelze bezpečně dovodit na základě čeho má být vlastně rozhodnuto o žalobním petitu. Žaloba proto nemůže stát na rozporu žalobního tvrzení se žalobním návrhem, resp. na logickém a věcném rozporu mezi odůvodněním žaloby a žalobním návrhem. Jde tedy o situaci, kdy je mezi žalobním petitem a obsahem podané žaloby logický rozpor, v důsledku kterého nebylo možno o žalobním návrhu v uvedené podobě rozhodnout, neboť není zřejmé, o jaká tvrzení jej stěžovatelka opírá.

Náprava uvedeného nežádoucího stavu vychází z ustanovení , podle něhož předseda senátu vyzve usnesením podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek podání pokračovat, soud řízení usnesením odmítne. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Poučovací povinnost soudu ve správním soudnictví ( ) přitom vychází z požadavku, aby tato povinnost nastoupila v konkrétní procesní situaci, což je vyjádřeno podmínkou „aby v řízení neutrpěli újmu“.

Městský soud popsanému rozporu mezi obsahem žaloby a jejím petitem však nevěnoval v podstatě žádnou pozornost, a aniž by citované logické rozpory za pomoci ustanovení a odstranil, přesto vydal napadené usnesení. Tímto postupem ovšem zatížil své řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Není určující, jak žalobce žalobu označil; návrh je však třeba posuzovat vždy podle jeho obsahu, s nímž musí být v souladu z něho vycházející petit, který je jinak pro soud závazný. Pokud by byl mezi obsahem žaloby a navrženým petitem rozpor, popř. byl rozporný samotný petit, bylo by třeba ještě před věcným projednáním žaloby takovou vadu odstranit právě postupem podle To se v daném případě nestalo, ačkoliv žaloba svým obsahem zcela nekorespondovala se zněním petitu.

Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených [jiná vada řízení před soudem, mohla-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, která zakládá kasační důvod podle ] zrušil napadené usnesení městského soudu podle ustanovení , a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

V tomto řízení bude na městském soudu, aby v součinnosti se stěžovatelkou nejprve odstranil popsané vady žaloby a postavil tak najisto, čeho se stěžovatelka vlastně ve skutečnosti domáhá [zda žalobou brojí jen proti evidenci certifikátu č. 14-2010 v databázi certifikátů, která sdružuje informace o jednotlivých certifikátech (stanovisko správního soudu) nebo proti certifikátu č. 14-2010 jako takovému (toto stanovisko prezentuje stěžovatelka v obsahu žaloby) nebo proti certifikátu č. 14-2010 evidovanému stavebním úřadem, který je způsobilý zasáhnout veřejná subjektivní práva a povinnosti (toto stanovisko vyjadřuje stěžovatelka v kasační stížnosti]. Teprve po ujasnění toho, zda stěžovatelka žalobou brojí proti správním úkonům dle a násl. nebo podle , či jiným správním úkonům, vydá rozhodnutí, které bude odpovídat zákonu. Jen pro úplnost je třeba ještě uvést, že stěžovatelka ve své žalobě označila osobu, která přicházela v úvahu jako osoba zúčastněná na řízení ( ), jíž je stavebník. Ze spisu již ale není patrný další postup městského soudu, který předepisuje pro osoby zúčastněné na řízení. I s touto otázkou by se měl proto městský soud řádně vyrovnat.

Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je městský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí ( ).

Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení

Městský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2012

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu