Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Ca 112/2009 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobce: H.Q.Q., st. příslušnost Vietnam, zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie Praha, Služby cizinecké policie, ze dne 10.3.2009, čj. CPR-392-1/ČJ-2009-9CPR-C261,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie Praha, Služby cizinecké policie, ze dne 10.3.2009, čj. CPR-392-1/ČJ-2009-9CPR-C261, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci náklady řízení v částce 6.800,- Kč do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Marka Sedláka, advokáta.

O d ů v o d n ě n í

Žalobou podanou Městskému soudu v Praze dne 20.4.2009 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví, kterým bylo k jeho odvolání změněno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení přechodného pobytu na území ČR vydané Policii České republiky, Oblastním ředitelstvím služby cizinecké policie Brno, Inspektorátem cizinecké policie Brno, ze dne 1.12.2008, čj. CPBR-22491-7/ČJ-2008-61PB-Cl. Změna spočívala v změně výroku I.stupňového rozhodnutí, jehož text se změnil tak, že se původně žádost „dle ust. , o pobytu cizinců na území české republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zamítá.“, a po změně odvolacím orgánem žádost „se zamítá dle ustanovení s odkazem na ustanovení , písm. d) citovaného zákona, neboť žadatel je veden v evidenci nežádoucích osob.

V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný poukázal na to, že dne 01.12.2008 bylo výše zmíněným správním orgánem vydáno pod č. j. CPBR- 22491-7/ČJ-2008-61 PB-CI rozhodnutí o zamítnutí žádosti, které bylo zmocněnému zástupci panu Mgr. Marku Sedlákovi oznámeno dne 03.12.2008. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo dne 18.12.2008 podáno zmocněným zástupcem žalobce odvolání, ve kterém je uvedeno, že toto odvolání bude odůvodněno v přiměřené lhůtě. Do dne vydání druhoinstančního rozhodnutí, nebylo odvolacímu orgánu doručeno odůvodnění odvolání podaného dne 18.12.2008. Podle , není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Správní orgán I. stupně odvolání posoudil a vzhledem k tomu, že neshledal důvody pro postup v souladu s ustanovením , postoupil spisový materiál účastníků řízení dle ke konečnému rozhodnutí odvolacímu orgánu.

K věci uvedl žalovaný, že žádost, v níž účel pobytu byl označen „rodinný příslušník občana CZE“, zamítl, neboť je žadatel veden v evidenci nežádoucích osob dle , na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění. Správní orgán postupoval dle , jelikož byla zjištěna skutečnost znemožňující žádosti vyhovět, a proto neprováděl dokazování. V závěru pro úplnost poznamenal, že zamítl žádost z důvodu evidence žadatele v evidenci nežádoucích osob, což neumožňuje správnímu orgánu posuzovat přiměřenost rozhodnutí z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života.

V žalobě podané proti rozhodnutí žalovaného uvedl žalobce tyto skutkové a právní důvody nezákonnosti:

Žalovaný zamítl odvolání, které nebylo odůvodněno, aniž by byly splněny procesní

podmínky k takovému postupu. S ohledem na tuto primární procesní vadu rozhodnutí je tak

žalobce nucen opřít své námitky nezákonnosti rozhodnutí jen do otázky přípustnosti zamítnutí odvolání, které nebylo odůvodněno za situace, kdy žalovaný nevyzval žalovaného k jeho doplnění. Odvolací správní orgán byl povinen zkoumat náležitosti odvolání ve smyslu ust. Žalovaný sám konstatoval, že odvolání žalobce nebylo doloženo žádnými skutečnostmi. Tato skutečnost ovšem způsobuje vznik povinnosti správního orgánu uvedené v ust. , kterou je vyzvání k odstranění nedostatků podání. Podle ust. , odvolání

musí mít náležitosti uvedené v , a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Tato fikce platí pouze za podmínky, že odvolání má

náležitosti ust. Tedy minimální náležitosti odvolání jsou

uvedeny v ust. . „Tyto náležitosti musí odvolání splňovat

bezvýhradně. Z odvolání tedy musí být zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se

navrhuje. Z odvolání žalobce však není zřejmé, co se navrhuje. Uvedená absence obligatorní

náležitosti podání pak způsobuje povinnost správního orgánu vyzvat k odstranění nedostatků

podání. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil, čímž významně krátil žalobce na jeho

právech, což způsobilo nezákonnost žalovaného rozhodnutí. Žalobce pro potřeby odůvodnění odvolání musel zajistit příslušný správní spis a na jeho základě posoudit možnosti věcných a procesních námitek odvolání. Odvolací správní orgán si nemůže svévolně určovat, do jaké doby se musí odvolání doplnit a odůvodňovat, aniž by dal účastníkům správního řízení možnost v přiměřené lhůtě takové podání doplnit a o tom i účastníka vyrozumět, zvláště za situace, kdy ve věci žalobce probíhá několik správních řízení“.

S ohledem na procesní vadu uvedenou v předchozím bodě, která má za následek

nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak žalobce namítal právní vady rozhodnutí jen okrajově. Správní orgán I. stupně a žalovaný rozhodli s odkazem na ust. § 87d odst. 1 písmo d) zákona o pobytu cizinců, přestože rozhodnutí o správním vyhoštění, na jehož základě měl být žalobce zařazen do evidence nežádoucích osob (Rozhodnutí PČR, ICP Brno, ze dne 10.4.2008, č.j. CPBR-2886- 28/ČJ-2008-61PB-SV, ve znění rozhodnutí PČR, ŘSCP Praha ze dne 14.8.2008, č.j. CPR- 7660/ČJ-2008-9CPR-V255) nebylo v době podání žaloby vykonatelné, neboť proti němu byla dne 3.9.2008 podána žaloba ke Městskému soudu v Praze. Ve smyslu ust. § 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců má, dle názoru žalobce podání žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění odkladný účinek na pravomocné rozhodnutí. Nemělo-li rozhodnutí žádné účinky ze zákona bez ohledu na jeho právní moc, nelze bez dalšího vyvodit z takového rozhodnutí nutnost evidence cizince v evidenci nežádoucích osob. Byť zákon o pobytu cizinců v ust. § 154 odst. 3 písmo b) ukládá na základě pravomocného rozhodnutí o vyhoštění zavést cizince do zmíněné evidence, nelze toto ustanovení zákona vykládat bez vztahu k dalším jako je především ust. § 154 odst. 2 a § 155 odst. 2 zákona o pobytu cizinců. Ze znění ustanovení § 154 odst. 2 vyplývá ve vztahu k § 154 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, že označit cizince za nežádoucí osobu lze na podkladě pravomocného rozhodnutí. Nevyplývá z něj však bezpodmínečný příkaz takový záznam do evidence provést, zvláště když § 154 odst. 2 zákona hovoří o "rozhodování" o zařazení do evidence, tedy lze předpokládat nějaký volní proces rozhodujícího orgánu a nikoli jen automatické zařazování do evidence. V případě vztahu k ust. 155 odst. 1 zákona o pobytu cizinců je zjevné, že je třeba v takovém případě respektovat zásadu přiměřenosti zařazení cizince do tzv. ENO. Pro případ, že je cizinec označen za nežádoucí osobu ve smyslu § 87e odst. 1 zákona o pobytu cizinců , přitom toto rozhodnutí není s ohledem na § 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců vykonatelné, nelze jinak než dojít k závěru, že se jedná o zjevně nepřiměřený důvod pro zařazení cizince do evidence nežádoucích osob.

Ve vyjádření k žalobě žalovaný k jednotlivým námitkám uvedl:

K námitce žalobce, že ho odvolací správní orgán nevyzval k odstranění vad podání, tj. k doplnění odůvodnění podaného odvolání, a neposkytl mu k tomu přiměřenou lhůtu,

odvolací správní orgán uvedl, že pokud podané odvolání neobsahuje ani jednu

námitku, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, do doby uplynutí lhůty pro

podání či případně do doby vydání rozhodnutí, jak vyplývá z ustanovení § 169 odst. 6

, resp. ve lhůtě, kterou si sám účastník řízení ve svém podaném

odvolání stanovil prostřednictvím svého zmocněného zástupce. Žalovaný má za to, že není vymezena zákonná povinnost odvolacího správního orgánu v tomto konkrétním případě vyzývat účastníka řízení k odstranění těchto vad ve smyslu ustanovení , neboť takto široce pojímaná povinnost správního orgánu by tak zjevně odporovala zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení dle , v souladu s nimiž je tento typ řízení koncipován. Odvolací správní orgán je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že se

nezákonného postupu ve smyslu ustanovení nedopustil, když

potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně a předtím nevyzval žalobce k odstranění

nedostatku podání odvolání, neboť dospěl k názoru, že po marném uplynutí lhůty

k doplnění absentujícího odůvodnění (námitek), absentující námitky (odůvodnění) pro

konkrétní případ neexistují.

K druhému žalobnímu bodu uvedl, že správní orgán I. stupně zjistil stav věci tak, že o něm nejsou důvodné pochybnosti. V napadeném rozhodnutí jsou konkrétně popsány veškeré relevantní skutečnosti obsažené ve spisovém materiálu žadatele, úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů. Napadeným rozhodnutím je prokázáno, že důkazy byly hodnoceny v celé šíři. Důvody, které vedly správní orgán k zamítnutí předmětné žádosti jsou tak zcela jasné a přesvědčivé. Dle názoru odvolacího orgánu je dostatečně prokázáno, že správní orgán I. stupně rozhodlo žádosti v souladu s příslušným ustanovením

Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán, a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. O věci přitom rozhodl ve smyslu ust. bez jednání, neboť rozhodnutí žalovaného zrušil pro vady řízení.

Městský soud v Praze věc posoudil takto:

První žalobní bod je pro posouzení žalobou napadeného rozhodnutí věci také bodem prvotním, neboť až po vyřešení této otázky soud může zkoumat oprávněnost závěrů žalovaného v meritu věci. Podstatou této námitky je otázka náležitostí odvolání a případné povinnosti správního orgánu vyzvat odvolatele k odstranění jejich nedostatků, konkrétně k doplnění odvolacích důvodů, tedy důvodů, pro které považuje odvolatel napadené rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, v rozporu s právními předpisy nebo nesprávné.

Mezi účastníky je pak nesporné, že odvolání bylo podáno blanketně, odvolatel v odvolání uvedl, že toto podání bude odůvodněno v přiměřené lhůtě. Do dne vydání druhoinstančního rozhodnutí, odvolacímu orgánu doručeno odůvodnění odvolání nebylo.

Odvolání je podáním podle a na základě se i pro odvolací řízení použijí obdobně ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části . Pokud odvolání nemá některou z náležitostí vyplývajících z nebo z , postupuje se podle a správní orgán pomůže žadateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve. Odvolací lhůta je účastníkovi řízení pochopitelně zachována již tím, že odvolání podá, byť podané odvolání nesplňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Odvolateli je možné stanovit lhůtu k odstranění vad podání usnesením podle (s tím je však spojena možnost odvolání proti tomuto rozhodnutí).

Tento názor potvrzuje i soudní judikatura, např. Krajský soud v Hradci Králové v rozhodnuti č.j. - 30 ze 14. 2. 2008 Sb. NSS sv. 6, ročník 2008, s. 525, č. 1578/2008 uvedl, že, neobsahuje-li odvolání odvolací námitky a odvolatel v odvolání požádá o stanovení lhůty k doplnění odvolání, je správní orgán povinen takovou lhůtu stanovit postupem podle za použití z roku 2004. Na nezákonnost postupu odvolacího orgánu, který bez znalosti odvolacích námitek rozhodne meritorně o odvolání, nemá vliv délka časového úseku od podání odvolání do vydání rozhodnutí o odvolání". Stejné stanovisko zastává i Nejvyšší správní soud např. v rozhodnutí č. j. - 53 ze dne 6. 3. 2009, rozhodnutí čj. - 63 ze dne 11. 3. 2010 nebo v rozhodnutí č.j. - 67 ze dne 4. ledna 2011.

Podle musí mít odvolání náležitosti uvedené v a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že náležitosti odvolání jsou ve explicitně vyjádřeny. Tedy každé podání, které má být posouzeno jako odvolání (přičemž správní orgán je dle povinen posuzovat podání podle skutečného obsahu), musí vedle základních náležitostí každého podání stanovených v obsahovat i specifikaci rozhodnutí, proti kterému směřuje, dále rozsah, v němž jej napadá, tj. uvedení výroků, které jsou napadány, a dále konkrétní skutečnosti, z nichž se dovozuje nesprávnost právního či skutkového posouzení věci nebo vady řízení (odvolací důvody). (č. ) přijal jinou konstrukci odvolacího přezkumu, než kterou znal předchozí (č. ). Zvýšil totiž odpovědnost účastníka řízení za rozsah odvolacího přezkumu, neboť jeho dispozici svěřil, v jakém rozsahu a z jakých hledisek má být rozhodnutí správního orgánu I. stupně přezkoumáváno - s výjimkou skutečností, které je povinen zkoumat bez ohledu na obsah odvolání (srov. č. 1580/2008 Sb. NSS).

Podle totiž odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, správnost napadeného rozhodnutí však přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, nevyžaduje-li veřejný zájem jinak. Vzhledem k tomu, že odvolání je podáním ve smyslu , a s ohledem na , podle nějž se pro řízení o odvolání použijí obdobně ustanovení hlav I až IV, VI a VII druhé části , je nutno uzavřít, že nemá-li odvolání některou z náležitostí vyplývajících z a z , je správní orgán povinen postupovat podle tak, že pomůže odvolateli nedostatky odstranit nebo jej k jejich odstranění vyzve a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Žalovaný se tedy mýlí, pokud ve vyjádření konstatoval, že odvolání musí obsahovat pouze náležitosti stanovené v , a že není dána povinnost odvolatele k odstranění vad blanketně podaného odvolání vyzývat.

Z uvedeného vyplývá, že soudu nezbylo než žalobou napadené rozhodnutí zrušit pro podstatné vady řízení způsobující nezákonnost napadeného rozhodnutí; řízení se vrací k žalovanému, který vyzve žalobce k doplnění odvolání podaného dne 18.12.2008, a určí mu k doplnění přiměřenou lhůtu.

Druhou žalobní námitkou se soud nezabýval, neboť nelze předjímat, v jakém rozsahu budou odvolací námitky žalobcem doplněny nebo-li, jak se vyvine skutková situace a následné právní posouzení žalovaného.

Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a napadené rozhodnutí podle zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ( ). Právním názorem, který soud vyslovil v tomto rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán ( ).

Žalobce měl se svojí žalobou úspěch a náleží mu proto náhrada důvodně vynaložených a prokázaných nákladů řízení podle ustanovení Tyto náklady spočívají v nákladech souvisejících se zastoupením advokátem podle , ve znění pozdějších předpisů za 2 úkony právní služby po 2100 Kč (za převzetí věci, sepis žaloby a podání repliky), a 2 režijní paušály po 300 Kč. Celkem tedy činí náklady na právní zastoupení 4.800.- Kč. Další náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč. Proto soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6.800,- Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 18.dubna 2012

Mgr. Jana Brothánková, v.r.

předsedkyně senátu