Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 2/2012 - 17

Nad 2/2012 - 18

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci podle , , ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , s e p ř i k a z u j e Krajskému soudu v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou u místně nepříslušného Krajského soudu v Praze domáhá ochrany před postupem žalovaného, na kterého se obrátil s žádostí o poskytnutí informace jako na povinný subjekt dle , o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Krajský soud v Praze usnesením č. j. - 4, ze dne 2. 9. 2011, věc postoupil k rozhodnutí místně příslušnému Městskému soudu v Praze.

Městský soud v Praze předložil Nejvyššímu správnímu soudu návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu v souladu s ustanovením a to Krajskému soudu v Praze nebo Krajskému soudu v Brně, dle návrhu žalobce. Městský soud v Praze svůj návrh odůvodnil skutečností, že žalovaným je tentýž soud, který je současně místně příslušný rozhodovat o podané žalobě.

Žalobce ve vyjádření k návrhu na přikázání věci jinému krajskému soudu vyslovil nesouhlas s přikázáním věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Uvedl, že Krajský soud v Českých Budějovicích, v jehož obvodu se žalobce zdržuje, maří všechny jím podané návrhy na zahájení řízení. Žalobce nemá žádné zbytné finanční prostředky, vedení řízení v Brně považuje za ekonomické z důvodu, že zde má sídlo správní soud prvního stupně, Nejvyšší správní soud i Ústavní soud. Z těchto důvodů navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Brně.

Nejvyšší správní soud shledal návrh Městského soudu v Praze na přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu důvodným.

Ustanovení upravuje možnost Nejvyššího správního soudu přikázat věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu nelze sestavit senát. V citovaném ustanovení je upraven případ tzv. delegace nutné, která je podmíněna vyloučením všech soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu, který má věc jako soud věcně a místně příslušný projednat a rozhodnout.

V projednávané věci je žalovaným správním orgánem Městský soud v Praze, což je subjekt totožný se správním soudem, který by měl ve věci rozhodnout. Z uvedeného důvodu nelze u soudců specializovaných senátů tohoto soudu vyloučit určitou míru pocitu sounáležitosti s institucí, ve které pracují, proto lze mít důvodné pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců.

Ke vztahu objektivní pochybnosti o nepodjatosti soudců Nejvyšší správní soud odkazuje na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 30. 9. 2005, č. j. - 40, ve kterém zdejší soud vyslovil, „že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoli na skutečně prokázané podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít o jeho nepodjatosti pochybnost“. V tomto ohledu je vhodné poukázat i na obecnou právní zásadu „nemo iudex in causa sua“, dle které nikdo nesmí být soudcem ve vlastní věci, a ve sporu mezi dvěma subjekty musí vždy rozhodovat nezávislý třetí subjekt. Tato obecná pravidla jsou obecně uznávána jako zásady spravedlnosti a to i tehdy, jestliže nejsou normativně vyjádřena v pozitivním právu (srov. Knapp, V. Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 83).

Vzhledem k důvodnému vyloučení všech soudců specializovaných senátů Městského soudu v Praze jsou splněny podmínky pro delegaci jinému krajskému soudu stanovené v ustanovení Nejvyšší správní soud v souladu s návrhem žalobce přikázal věc Krajskému soudu v Brně.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2012

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu