Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 38/2010 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce ÚSOVSKO, a.s., se sídlem Klopina 33, v řízení zastoupeného Mgr. Tomášem Potěšilem, advokátem se sídlem Šumperk, Hlavní třída 2, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.3.2010 č.j. KUOK/21595/2010, ve věci správního deliktu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 1.3.2010 č.j. KUOK/21595/2010 se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku částku 2.000,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to kolkovými známkami nebo na účet Krajského soudu v Ostravě, č.ú. 3703-4123761/0710, var. symbol 2233003811.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.760,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Tomáše Potěšila,

advokáta se sídlem Šumperk, Hlavní třída 2.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Mohelnice (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 4.9.2008 č.j. ŽP/25892-08/3446-08/cerp, jímž správní orgán I. stupně vyslovil, že žalobce se dopustil protiprávního jednání podle ust. bodu 4. , o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), za což mu byla uložena pokuta ve výši 70.000,- Kč.

Žalobce namítá, že:

1) žalovaný se v napadeném rozhodnutí nevypořádal s odvolací námitkou o tom, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně nesplňuje náležitosti podle , , ve znění pozdějších změn a doplnění, zejm. co do odůvodnění. Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně nevyplývá, že to byl právě žalobce, kdo s vodou manipuloval, když pozemky pod vodní plochou patří více vlastníkům, přičemž ani pozemek pod jímacím zařízením není ve vlastnictví žalobce. Touto otázkou se nezabýval ani žalovaný v napadeném rozhodnutí;

2) zpochybňuje závěry žalovaného o tom, že pro Polický rybník neplatilo od 3.7.2007 do 23.7.2009 žádné povolení k nakládání s vodami, když:

a) neexistence manipulačního řádu nemá dle žalobce vliv na existenci a účinky povolení nakládání s vodami,

b) dřívější rozhodnutí o zrušení povolení k nakládání s vodami bylo v odvolacím řízení zrušeno, nastal tedy stav, jako by nikdy neexistovalo,

c) v posuzovaném případě se jedná o akumulaci vod, na který nedopadá zánik dosud vydaných povolení ex lege podle čl. II. , pročež odkazuje na dříve vydaná povolení z r. 1962 a z r. 1999,

3) rozhodnutí o výši pokuty spočívá na nesprávném a neúplném posouzení věci.

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, kdy k žalobnímu bodu 1) odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a doplňuje, že žalobce na Polickém rybníce nakládá (hospodaří) s povrchovými vodami. K žalobnímu bodu 2) podrobně rozebírá účinky povolení z r. 1962, kdy dospívá k závěru, že toto rozhodnutí není řádným povolením k nakládání s vodami, dále argumentuje tím, že žalobce vodu z koryta vodního toku odebírá, kdy všechna dřívější povolení k odběru vod zanikla k 1.1.2008 podle čl. II.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu správních spisů soud zjistil, že:

1) žalobce učinil ve správním řízení jediné podání, v němž uplatňuje své námitky, a to doplnění odvolání ze dne 8.2.2010. V něm nenamítá ničeho, v čem by bylo lze alespoň v hrubých rysech spatřovat obdobu žalobního bodu 1), tzn. že žalobce není tím, kdo s vodami nakládal;

2) v rozhodnutí správního orgánu I. stupně není skutek ve výrokové části nijak časově vymezen (není uvedeno, pro jaké časové období nebo okamžik se žalobci vytýká, že s vodami neoprávněně nakládal) – jediným časovým údajem je věta obsahující údaj o tom, že neexistence povolení k nakládání s vodami byla zjištěna v březnu 2008, přesto k nakládání s vodami dochází i nadále. V odůvodnění rozhodnutí je pak uvedeno, že vodoprávní úřad ověřil situaci na místě samém ve dnech 13.5.2008 a 29.7.2008, dne 25.8.2008 oznámil p. U., že dochází k napouštění rybníka. Rozhodnutí žalovaného výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně nijak nemění, kdy z odůvodnění se do časového vymezení skutku podává, že

a) v současnosti pro odběr vody neplatí žádné povolení, když veškerá dosavadní povolení zanikla dle čl. II. bodu 2. k 1.1.2008 (str. 3, sedmý odstavec, až str. 4, třetí odstavec, str. 5, třetí odstavec, str. 7, druhý a třetí odstavec, napadeného rozhodnutí);

b) v současnosti neplatí pro Polický rybník manipulační řád, když platnost dosavadního byla omezena na dobu do 1.1.2008 (str. 5 pátý odstavec napadeného rozhodnutí);

což by svědčilo o tom, že doba vytýkaného skutku celá spadá do r. 2008; oproti tomu žalovaný v napadeném rozhodnutí sám zdůrazňuje ztučněním textu, že

c) od 3.7.2007 do 23.7.2009 neplatilo žádné povolení pro nakládání s vodami (str. 5, čtvrtý odstavec napadeného rozhodnutí), což žalovaný podepírá obsáhlou argumentací na str. 6-7 napadeného rozhodnutí,

z čehož by se podávalo, že vytýkaný skutek je určen časovým obdobím 3.7.2007 - - 23.7.2009;

d) zdůrazňuje jednání žalobce, o němž bylo rozhodnuto 12.9.2008, rozhodnutí není součástí spisu;

e) zahájení řízení bylo žalobci oznámeno 18.8.2008.

Krajský soud předně shledává nedůvodným žalobní bod 1). Nevznesl-li totiž žalobce konkrétní námitku prezentovanou v žalobním bodě 1), lze jen stěží správním orgánům vytýkat, že se s ní nevypořádaly a vycházely zjevně ze situace, že žalobce na Polickém rybníce hospodaří a manipuluje s vodou. Tento závěr žalobce v průběhu řízení nijak nezpochybňoval, proto nelze správním orgánům vytýkat ani, že se jím podrobně v odůvodnění svých rozhodnutí nezabývaly ani z úřední povinnosti.

Úvahy a závěry žalovaného k žalobnímu bodu 2) však není krajský soud s to přezkoumat. Z výroku ani z odůvodnění napadeného rozhodnutí (ani ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně) není jednoznačné časové vymezení skutku, tzn. jaká doba protiprávního jednání se žalobci vytýká. V posuzované věci nabývá tato otázka na významu právě s ohledem na žalovaným odkazovaný čl. II. bod 2. , jímž došlo ex lege k zániku dosavadních povolení k odběru vod, tzn. od 1.1.2008 došlo k zásadní změně právní úpravy. Z napadeného

rozhodnutí přitom není (ani ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně) jasné, zda je žalobci vytýkáno jednání, k němuž došlo toliko v r. 2008, či i jednání, k němuž došlo dříve, t.j. zejm. v období 3.7. – 31.12.2007 (kdy ještě účinky čl. II. bodu 2. , nenastaly).

Podle ustálené rozhodovací praxe soudů rozhodujících ve správním soudnictví musí navíc nejen odůvodnění, ale výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu obsahovat popis skutku, a to nejen uvedením místa a způsobu spáchání a dalších skutečností, jichž je třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, ale zejm. též časové vymezení skutku.

Nedošlo-li pak v posuzované věci nejen ve výroku, ale ani v odůvodnění rozhodnutí správního orgánů k jasnému časovému vymezení vytýkaného skutku, kdy navíc není ani zřejmé, podle jaké právní úpravy by mělo být o skutku rozhodováno (zda podle úpravy účinné do 31.12.2007, podle úpravy účinné od 1.1.2008, příp. podle obou – spadal-li by skutek do obou období), správní orgány v posuzovaném případě požadavku na řádné časové vymezení skutku nedostály. Tomu odpovídá i nejednotnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, kdy žalovaný sice zdůrazňuje kategorický závěr o tom, že jakákoli dosavadní povolení k odběru vod zanikla k 1.1.2008, přesto obsáhle uvádí i své úvahy a závěry o tom, proč žalobci nesvědčilo povolení k nakládání s vodami již od 3.7.2007.

Je tak na správních orgánech, aby postavily na jisto časové období, v němž mělo dojít k vytýkanému jednání, za které je žalobce sankcionován, aby tímto způsobem došlo k řádnému vymezení skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným.

Krajský soud současně dodává, že pro správní trestání platí obdobná pravidla jako pro trestání soudní, a to i co do účinků zahájení řízení, tzn. účinků pro soudní trestání výslovně předepsaných § 12 odst. 11 zák. č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), ve znění pozdějších změn a doplnění, který stanoví, že pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.

Bylo-li tedy v posuzované věci žalobci oznámeno zahájení řízení („sděleno obvinění“) dne 18.8.2008, je v rozporu s principy trestání (a to i správního), aby byl žalobce rozhodnutím vydaným v takto zahájeném řízení sankcionován i za jednání nastalé od 19.8.2008, ledaže by žalobci bylo oznámeno zahájení řízení i pro jiný skutek; k tomu však v posuzovaném případě nedošlo.

Z uvedených důvodů krajský soud napadené rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost podle zrušil a podle věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou správní orgány vázány právními názory vyslovenými v tomto rozsudku ( ).

S ohledem na to, že krajský soud již o věci rozhodl, aniž by byl ve věci vybrán soudní poplatek, rozhodl podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek z této věci. Výše soudního poplatku činí 2.000,- Kč dle pol. 14a odst. 2 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve znění účinném ke dni podání žaloby (k 3.5.2010).

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z procesního úspěchu žalobce ve sporu, kdy žalobci tak dle vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří náklady právního zastoupení:

α)

soudní poplatek

2.000,- Kč

β)

odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / / úkon při těchto poskytnutých úkonech právní služby:

§ 7, § 9 odst. 3 písm. f)

vyhl. č.

1)

příprava a převzetí věci

2)

sepis žaloby

4.200,- Kč

γ)

paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. α)

§ 13 odst. 3

vyhl. č.

600,- Kč

δ)

DPH 20% z částek uvedených pod písm. α) - β)

960,- Kč

Celkem

7.760,- Kč

Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle ve spojení s , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Vzhledem k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. , , ), uložil soud lhůtu ke splnění povinností v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 9. března 2012

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu