Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Ca 120/2009 - 40

[OBRÁZEK][OBRÁZEK][OBRÁZEK]Číslo je dnací: - 40

ČES KÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský so ud v P raze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a

soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věc i ža lobce:

KOLOVRAT, ČM, spol. s r. o., se sídlem Sportovní 219, 391 55 C hýno v, zas to upe né ho

JUDr. Miroslavem Miko u, advokátem se sídlem Národní třída 43, 110 00 Praha 1, proti

ža lo va né mu Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 P raha 2, o ža lobě

proti rozhodnutí ze d ne 29. 5 2009, č. j. 34/2009-INV-M,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalova né ho ze dne 29. 5 2009, č. j. 34/2009-INV-M, se ruš í a věc

se vrací ža lované mu k dalšímu ří ze ní.

I. Žalovaný je povinen zaplatit ža lo bci nák la dy říze ní ve výši 13 520 Kč ve lhůtě

třiceti dnů od práv ní moc i tohoto rozsudk u do ruko u žalobcova zástupce

JUDr. Miroslava Miky, advokáta.

O důvo dně ní:

Rozhodnutím ze d ne 13. 11. 2007 vyslovil Krajský so ud v Českých Budějovicích, že

ža lobco vě žádosti o vrácení soudního pop latk u za od vo lání se nevyhovuje. Jak uvedl

v od ůvod ně ní, usnesení krajského soudu vyzývající žalobce k zaplacení so ud ního poplatku

bylo vydá no d ne 13. 6. 1997 a nab ylo právní moci dne 9. 2. 1999, kdy bylo ža lobc i doručeno

rozhodnutí Vrchního soudu v Pra ze ze dne 13. 1. 1999 o zamítnutí od vo lá ní. Doručení

rozhodnutí vrchního soudu je třeba považovat za úko n k vyměření poplatku ve smyslu § 13

odst. 2 záko na č. , o soudních pop la tc íc h, který zakládá běh no vé tříleté lhůty;

poplatek byl tedy vymáhán po právu (viz výzvu k zaplacení nedop la tk u v náhradní lhůtě ze

dne 21. 11. 2002), a pokud jej žalobce nakonec dobrovolně zap la til, ne ní důvod jej vracet

(žádný přeplatek tu ne vznik l).

Ža lobco vo od vo lání proti tomuto rozhodnutí zamítl žalo vaný dne 29. 5. 2009 (jedná se o

druhé rozhodnutí v pořadí; předchozí ro zhod nutí ze dne 19. 12. 2007, kterým žalo vaný za mítl

ža lobco vo od vo lá ní, zr uš il Městský so ud v Pra ze pro nepřezkoumatelnost rozsudkem ze dne

27. 2. 2009 ve věci sp. zn. ). Uved l, že ža lobce zaplatil so ud ní poplatek za

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování

odvolání ve výš i 847 236 Kč dobrovolně ještě před fak tick ým provedením nař íze né ho výkonu

rozhodnutí prodejem mo vitýc h věc í. Poplatek se stal splatným v roce 1997, kdy byl vyměřen

us ne se ním Krajského soudu v Českých Budějovicích; pod le § 13 odst. 1 záko na o so ud ních

poplatcích začala dne 1. 1. 1998 běžet tříletá prekluzivní lhůta. Vrchní so ud v Praze svým

rozhodnutím ze dne 13. 1. 1999 pak potvrdil, že žalobce je povinen poplatek zaplatit.

Doručením to ho to rozhodnutí d ne 8. 2. 1999 byl tak žalobce ve s mys lu § 13 odst. 2 záko na o

soud níc h poplatcích uvědoměn o vyměření poplatku, a od 1. 1. 2000 tak začala běžet no vá

prekluzivní lhůta. V průběhu této no vé lhůty převzal žalobce dne 26. 11. 2002 výzvu

k zaplacení nedop la tk u v ná hrad ní lhůtě, a od 1. 1. 2003 tedy zača la běžet no vá tříletá

prekluzivní lhůta; v ní také žalobce poplatek zaplatil. Ne lze proto ro zhod no ut o vrácení

soudního poplatku ve smyslu § 64 odst. 4 da ňo vé ho řád u, neboť nedoš lo k zá nik u práva

vymáhat poplatek. Žalobce na účet krajského soudu zaplatil po uze dlužnou částku, jejíž

úhrada mu b yla předepsána na základě pravo mocného soudního ro zhod nutí, a učinil tak

v průběhu prekluzivní lhůty.

V ža lobě proti rozhodnutí ža lo va né ho žalobce shrnul průběh dosa vad níc h so ud ních říze ní

i okolností, za nichž nakonec poplatek zap la til. Ačkoli byl přesvědčen o tom, že poplatek již

nebylo mo žno v roce 2003 (kdy byl na říze n výkon rozhodnutí), resp. kd yko li po 31. 12. 2000,

vymáhat, přesto jej v roce 2004 – poté, co ne uspě l s odvoláním proti nařízení výkonu

rozhodnutí – začal splácet. Učinil tak však po uze pod hro zbo u e xek uce ; je přesvědčen, že po

31. 12. 2000, tedy po uplynutí tříleté prekluzivní lhůty pod le § 13 odst. 1 záko na o so ud ních

poplatcích, již byl poplatek vymáhán ne záko nně a zap lace n bez právního d ůvod u. Je ho ná zor

podporují i dvě usnesení Nejvyššího soudu (jimiž so ud vyho vě l žalobcovým dovoláním ve

věc i na říze ní výkonu rozhodnutí), pod le nic hž se mě la splatnost so ud ního pop latk u posuzovat

podle § 7 odst. 1 záko na o so ud ních poplatcích, nikoli podle § 7 odst. 3. Podle žalobce počala

běžet lhůta k p lně ní, da ná usnesením krajského soudu ze dne 13. 6. 1997 (výzva k zap la ce ní

soudního poplatku), dne 19. 6. 1997 a uplynula dne 21. 6. 1997; od 22. 6. 1997 bylo usne se ní

vyko na te lné (a pop la tek byl ve smyslu § 7 odst. 1 záko na o so ud ních pop latc íc h sp la tný),

podané od vo lání ne mě lo odkladný účinek. Do ruče ní rozhodnutí Vrchního soudu v P raze ze

dne 13. 1. 1999 není úko ne m soudu provedeným k vyměření pop la tk u, neboť pop la tek byl

vyměřen již us nes e ním krajského soudu ze dne 13. 6. 1997; lhůta k vyměření a vymáhání

poplatku tak uplynula k 31. 12. 2000, po to mto datu již žalobce nebyl povinen zaplatit dlužný

poplatek. Pokud tak přesto pod tlakem učinil, měl mu jej krajský so ud vrátit ve s mys lu § 10

odst. 1 záko na o so ud ních poplatcích a § 64 odst. 4 da ňo vé ho řád u. Žalobce proto na vr hl, aby

napadené rozhodnutí b ylo zr uše no a věc byla vrác e na ža lo va né mu k dalšímu ř íze ní.

Ža lo va ný ve vyjádření k ža lobě zdůraznil, že v § 13 odst. 2 zákona o so ud ních poplatcích

se mluví nejen o úko nec h soudu provedených k vyměření, ale i o úko nec h provedených

k vymá há ní. Rozhodnutí Vrchního soudu v Pra ze ze dne 13. 1. 1999 je právě takovým

úko ne m provedeným k vymá há ní poplatku; pod le § 13 odst. 3 záko na o so ud ních pop latc íc h

se za úko n k vymá há ní poplatku považuje též p ísemná upomínka na zap lac e ní poplatku

doruč e ná pop latníko vi. Rozhodnutím vrchního soudu byl žalobce informo vá n o existenci

dluhu a o nutno sti jej zap la tit; v d ůsledk u to ho začala 1. 1. 2000 běžet no vá prekluzivní lhůta,

a poté, co byl žalobce d ne 26. 11. 2002 vyzván k zaplacení nedop la tk u v náhradní lhůtě,

začala běžet další prekluzivní lhůta od 1. 1. 2003. Ža lo va ný proto navrhl zamítnutí ža lob y.

Ža lobc e v replice ne so uhlas il s tím, že by rozhodnutí vrchního soudu mo hlo být úko ne m

k vymáhání poplatku: šlo o rozhodnutí o opravném prostředku, ne o úko n, kterým by s nad

měl být poplatek vymá há n.

Ze správního spisu so ud zjistil, že dne 13. 6. 1997 vydal Krajský so ud v Českých

Budějo vic íc h us nese ní, jímž uložil ža lobc i, aby ve lhůtě tří dnů od doručení usne se ní zaplatil

soudní poplatek za od vo lání ve výš i 847 236 Kč. So učas ně byl žalobce po uče n, že proti

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování

usne se ní může podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Vrchní so ud v Praze potvrdil toto

usne se ní svým rozsudkem ze d ne 13. 1. 1999. Dne 22. 7. 2002 Krajský so ud v Českých

Budějo vic íc h vyhotovil „sdělení o pohledávce“ z titulu zmíněného so ud ního poplatku

(doručeno d ne 10. 10. 2002) a informoval žalobce, že je povinen d lužno u částku zap la tit do tří

dnů od doručení sdě le ní. Dne 26. 11. 2002 byla ža lobc i doručena výzva k zap la ce ní

nedoplatku v náhradní lhůtě; od vo lání proti výzvě za mítl ža lo va ný dne 14. 1. 2003.

Usneseními ze dne 5. 9. 2003 a 30. 10. 2003 naříd il Okresní so ud v Táboře výkon rozhodnutí

zřízením so udco vské ho zástavního práva na nemovitostech žalobce (povinného) a prodejem

je ho mo vitýc h věc í. Krajský so ud v Českých Bud ějo vic íc h k žalobcovým odvoláním potvrdil

obě usnesení svými usneseními ze dne 19. 12. 2003 a 30. 4. 2004. Ža lobce podal proti oběma

us ne se ním krajského soudu dovolání; Nejvyšší so ud pak obě usnesení zrušil svými

us ne se ními ze dne 12. 5. 2005 a 20. 12. 2005 a vrátil věc i krajskému soudu k dalšímu ř íze ní.

Ten zr uš il odvoláním napadená usne se ní okresního soudu a říze ní ve věc i zastavil, neboť

žalobce (povinný) v me zidob í zap la til dlužnou částku, a řízení ve věc i výkonu rozhodnutí tak

bylo k návrhu oprávněného zasta ve no.

Ža loba je d ůvod ná.

Ve věci je sporná otázka běhu lhůty, v níž může být so ud ní pop la tek vymá há n. Žalo vaný

výs lo vně nepopřel tvrze ní ža lobc e, pod le nějž se poplatek stal splatným uplynutím tří dnů od

doručení usne se ní krajského soudu ze dne 13. 6. 1997; má však za to, že tříletá lhůta

k vymáhání poplatku ne ub ě hla marně, p roto že v ní byl uč ině n úko n k vyměření pop latk u (= tj.

žalobci byl doručen ro zs udek vrchního soudu ze dne 13. 1. 1999), a zača la tedy běžet tříletá

lhůta no vá.

Podle § 7 odst. 1 záko na o soudních pop latc íc h, ve znění účinném v roce 1997 (tj. před

no ve lizac í provedenou záko ne m č. k 1. 1. 2001), je pop la tek za podání ná vrhu

sp latný vznikem poplatkové povinnosti, jde- li o poplatky stano vené pe vno u sa zbo u placené

kolko vo u zná mko u. V ostatních případech jsou poplatky sp latné na základě výzvy soudu do

tří dnů ode dne jejího doruč e ní. Poplatek za sepsání ná vrhu na za há je ní říze ní nebo od vo lání

proti rozhodnutí do protokolu je pod le § 7 odst. 2 sp latný je ho sepsáním. Podle § 7 odst. 3

jsou ostatní poplatky splatné do tří dnů od právní moc i ro zhod nutí, kterým byla povinnost

poplatek zap la tit sta no ve na nebo jímž byl sc hvá le n smír, nestano ví- li rozhodnutí o schválení

smíru sp la tnost delší.

V § 7 záko na o so ud ních pop latcích se tak výs lo vně po jed ná vá o někte rýc h konkrétních

poplatcích, či jejich d ruzíc h. Odstavec 1 up ra vuje splatnost pop latk ů za podání návrhu a tuto

skupinu pop latk ů dá le člení na d vě kate gorie : pop latk y sta no ve né pe vno u sa zbo u (ty jsou

sp latné vznikem pop la tko vé po vinnos ti, tj. okamžikem podání ná vr hu) a pop la tk y, jejichž výši

je třeba tep rve stanovit v zá vislo sti na předmětu řízení (ty jsou splatné do tří dnů od doručení

výzvy so ud u). Odstavec 2 stanoví speciální sp la tnost u pop latk ů za sepsání návrhu na

za há je ní řízení nebo od vo lání do protokolu. Odstavec 3 pak obsahuje pra vid lo pro kategorii

poplatků ostatních, tj. takových, které nejsou ani pop latk y za podání ná vr hu, ani pop latk y za

sepsání návrhu do protokolu.

Lhůty pro vyměření a vymá há ní pop latk u upravuje § 13 zákona o so ud ních poplatcích.

Podle je ho odst. 1 nelze pop la tek vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce

kalendářního rok u, v ně mž se stal sp la tným. Podle odst. 2 platí, že od konce ka le ndá řního

roku, v ně mž byl poplatník p íse mně uvědoměn o úkonu soudu pro vede né m k vyměře ní nebo

vymáhání pop latk u anebo v ně mž předseda soudu po vo lil posečkání pop latk u nebo je ho

zaplacení ve splátkách, běží no vá tříletá lhůta. Přitom podle odst. 3 je úko ne m k vymáhání

poplatku je též písemná upomínka na zap la ce ní poplatku do ruče ná pop la tníko vi.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování

Soudní poplatek, který byl ža lobc i vyměřen v této věc i, je pop la tke m za podání návrhu,

konkrétně za podání od vo lá ní, jak je to ostatně výs lo vně uvedeno i v usne se ní Krajského

soud u v Českých Bud ějo vic íc h ze d ne 13. 6. 1997. Jelikož nejde o pop la tek stano vený pe vno u

sazbou, nýbrž o poplatek, jeho ž výši musel so ud vypočíst procentem z částky, která b yla

před měte m ř íze ní, vztahuje se na něj druhá věta § 7 odst. 1 záko na o so ud ních pop latc íc h,

která sta no ví, že poplatek je sp latný na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího

doruč e ní. K usnesení krajského so ud u, které je pod le své ho obsahu výzvou k zap la ce ní

soudního pop la tk u, ne ní připojena doručenka nebo její kopie; sám žalobce však uvedl ve své

reakci ze d ne 17. 10. 2002, sepsané v ná va zno sti na „sdělení o pohledávce“ dato va né dnem

22. 7. 2002, že mu usnesení krajského soudu b ylo doručeno dne 18. 6. 1997. Krajský so ud ani

ža lo va ný te nto úda j v průběhu ce lé ho správního řízení a řízení před so ude m ne zpoc hyb nili a

soud ne má důvod o něm pochybovat. (Ostatně p řesné datum doručení ne ní pro běh lhůty pro

vymáhání pop latk u tak podstatné: d ůle žitý je rok doruč e ní, niko li měs íc a den. ) Poplatek se

tak stal sp la tným d ne 23. 6. 1997 (18. 6. 1997 byla středa, poslední den třídenní lhůty připadl

na sobotu 21. 6. 1997, a sp latnost tak nas ta la až v nejblíže násled ujíc í pracovní de n, tj.

v pondělí 23. 6. 1997).

Spla tnos t v roce 1997 krajský so ud ani ža lo va ný ro vně ž nezpochybňují: vyc há ze jí totiž

z to ho, že doručení ro zsudk u Vrchního soudu v P raze (vydán 13. 1. 1999, právní moci nabyl

9. 2. 1999) je úko ne m provedeným k vyměření poplatku, v jeho ž d ůsledk u počala dnem

1. 1. 2000 běžet no vá tříletá lhůta ve smyslu § 13 odst. 2 záko na o so ud ních pop latcích; tato

no vá lhůta by skončila k 31. 12. 2002, ovšem do té doby již ža lobce obdržel výzvu

k zaplacení nedop la tk u v ná hrad ní lhůtě.

Te nto ná zor správních orgánů neobstojí. Úkonem provedeným k vymě ře ní poplatku je –

jak už napovídá je ho označení – úko n, který je ne zb ytný pro vymě ře ní pop latk u a tomuto

vyměření předchází, ne ní ale tímto vymě ře ním samotným. Ostatně krajský so ud i žalo vaný

v této věci postupovali jako správci poplatku pod le záko na č. , o správě daní a

poplatků, a lze tedy po ukázat na jud ik aturu k § 47 odst. 2 tohoto zákona, jeho ž je § 13 odst. 2

záko na o so ud ních pop latc íc h obdobou (Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úk on

směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od

konce roku, v němž byl daňový subjekt o tomto úkonu zpraven.) Úkonem s měřujíc ím

k vyměření da ně je pod le judikatury úko n ne zb ytný pro zjiště ní skutečností, které se mohou

stát zák lad em pro vyměření daně: typ ick y daňová ko ntro la, místní šetření, dožádání vůč i

jiné mu orgánu. Úko ne m s měřujíc ím k vymě ře ní da ně však ne ní platební výměr, neboť tím se

daň právě již vyměřuje (sro v. rozhodnutí ro zš íře né ho senátu Nejvyššího správního soudu

pub liko va né pod č. 935/2006 Sb. NSS). Usnesením krajského soudu ze dne 13. 6. 1997 byl

soudní poplatek autoritativně vyč ísle n a žalobce byl vyzván k je ho úhradě – stejně jako je

tomu u p la teb ního výměru v daňovém řízení.

Není- li úko ne m provedeným k vymě ře ní pop latk u usnesení soudu I. stupně, jímž byl

sta no ve n pop la tek a žalobce byl vyzván k je ho zap lace ní, tím mé ně jím může být rozhodnutí

soud u II. stup ně, které k žalobcovu od vo lání pouze potvrdilo usnesení soudu I. stup ně.

Usnesení soudu I. stup ně se tak stalo p ra vo moc ným; to ale nelze klást na roveň úkonu

proved e né mu k vyměření poplatku, pokud „vyměřeno“ už bylo – tedy rozhodnutím orgánu

veřejné moci byla sta no ve na výše pop latk u a poplatníkovi b yla sta no ve na povinnost d lužno u

částku uhradit (usnese ním krajského soudu ze dne 13. 6. 1997). Ža lo va ný v od ůvod ně ní své ho

rozhodnutí vytkl ža lobc i, že neupřesnil, proč ne ní doručení rozhodnutí od vo lac ího soudu

úko ne m provedeným k vyměření poplatku; sám však s vůj názor o tom, že tato sk ute č nost je

úko ne m směřujícím k vyměření poplatku, nijak ne zd ůvod nil: uvedl pouze, že „doručením

(…) rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 8. 2. 1999 došlo nepochybně ve smyslu

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5 5Ca 120/2009

ustanovení , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, k písemnému uvědomění poplatníka o vyměření poplatku“.

Pro běh původní lhůty pro vymě ře ní nebo vymá há ní poplatku podle § 13 odst. 1 zá ko na

o soudních pop latcích ne ní podstatné, kdy usnesení krajského soudu ze dne 13. 6. 1997

nabylo právní moci (k tomu sro v. odlišný režim „ostatních pop la tk ů“ podle § 7 odst. 3 záko na

o soudních pop la tc íc h), ale kdy se stal poplatek sp la tným. K tomu došlo ještě předtím, než

uplynula lhůta pro podání od vo lání proti tomuto us nes e ní, tedy v červnu 1997; tříletá lhůta

pro vymáhání pop latk u tak začala běžet 1. 1. 1998 a skončila k 31. 12. 2000. Doručení

rozsudku vrchního soudu v roce 1999 nepřetrhlo běžící lhůtu a ne ved lo k běhu no vé tříleté

lhůty; pokud tedy krajský so ud jako správce poplatku provedl vůč i žalobci první úko n

k vymáhání poplatku („sdělení o pohledávce“ ze dne 22. 7. 2002) až v roce 2002, učinil tak až

po uplynutí tříleté prekluzivní lhůty.

Ve vyjádření k ža lobě vyjádřil ža lo va ný ná zor po něk ud odlišný od ná zoru obsa že né ho

v od ůvod ně ní napadeného ro zhod nutí, a sice že rozsudek vrchního soudu je úko ne m

k vymáhání poplatku. Postoje ža lo va né ho správního orgánu ve vyjádření k ža lob ě nemo ho u

již nijak změnit to, co žalo vaný vyjádřil v napadeném rozhodnutí ke dni je ho vydání; so ud

však pro úp lno st dodává, že ani takový výklad ne ní správný. „Úkon k vymá há ní poplatku“

bezprostředně směřuje k to mu, aby dlužník splnil povinnost uhr ad it částku, která se již sta la

sp latno u a kterou ža lobce ne zap la til dobrovolně; typ ick y jde o výzvu k zaplacení nedoplatku

v ná hrad ní lhůtě, povolení splátek či posečkání daně, přihlášení pohledávky do konk ur s ního

říze ní nebo e xek uč ní přík az. Ro zhod nutí o od vo lání proti výzvě k úhradě soudního poplatku

však takovým úko ne m ne ní, stejně jako jím není rozhodnutí o od vo lání proti platebnímu

výměru vyda né mu pod le záko na č. , o sp rá vě daní a poplatků.

Městský so ud proto zrušil napadené rozhodnutí ža lo va né ho a vrátil mu věc k dalšímu

říze ní ( a 4 ); v něm b ude ža lo va ný vázán právním ná zore m vyslo ve ným v

to mto rozsudk u ( ).

Žalobce byl v tomto řízení úspěšný, a pod le mu proto ná le ží ná hr ada

nák lad ů řízení. Ty jsou tvo řeny zap lace ným so ud ním pop la tke m ve výš i 2000 Kč a odměnou

advokáta za čtyři úkony právní služb y (převzetí věc i, žaloba, replika, účast na jednání před

soudem) podle p ísm. a), d) a g) záko na č. (advokátní tarif) ve výši 4

x 2100 Kč, vče tně paušálních výdajů spojených s těmito úkony ve výši 4 x 300 Kč (od mě na

advokáta tedy činí 9600 Kč). Jelikož je žalob cův zástupce plátcem da ně z přidané hod not y,

zvyšuje se je ho od mě na o částku, kterou je povinen od vést z odměny za za stupo vá ní a

z náhrad hoto výc h výdajů (tato částka činí 1920 Kč). Celkem tedy žalobci na nák lade c h řízení

ná le ží 13 520 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvo u týd nů ode dne

je ho dor uče ní. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího

správního so ud u, se sídlem Moravské ná městí 6, 657 40 Brno. O kasační

stížnosti ro zhod uje Nejvyšší správní so ud.

¨

Kasační stížnost lze podat po uze z důvodů uvedených v ;

kro mě obecných ná le žitos tí podání musí kasační stížnost obsahovat označení

rozhodnutí, proti ně muž smě řuje, v jakém ro zsa hu a z jak ýc h d ůvod ů je

stě žo vate l napadá, a úd aj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí do ruče no.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 6 5Ca 120/2009

V říze ní o kasační stížnosti mus í být stě žo va te l za sto upe n ad vokáte m; to

neplatí, má-li stě žo vate l, je ho zaměstnanec nebo člen, který za něj jed ná nebo

jej zas tup uje, vysokoškolské právnické vzdě lá ní, které je podle zvláštních

zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní pop la tek za kasační stížnost vyb írá Nejvyšší správní so ud. Va riab iln í

symbol pro zaplacení soudního pop latk u na úče t Nejvyššího správního soudu

lze získ at na je ho internetových stránkách: www. ns so ud.c z.

V Pra ze 9. března 2012

JUDr. Eva Pec ho vá v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyho to ve ní:

Sylvie Kosková