Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
2 As 63/2012 - 14.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 As 63/2012 - 14
2 As 63/2012 - 16
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o návrhu žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 4. 2011, č. j. 30 A 41/2011 - 8,
t a k t o :
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) návrhem brojí proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně, kterým tento postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “), řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. 650/11, č. j. 858/11, č. j. 860/11 a č. j. 861/11, kterými byl stěžovateli určen advokát.
Součástí napadeného usnesení je i poučení o tom, že je proti němu přípustná kasační stížnost. Stěžovatel ovšem podal v reakci na toto usnesení návrh, v němž trvá na tom, že kasační stížnost proti němu není přípustná, čímž popírá dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu, která označuje kasační stížnost proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu za přípustnou. Svým návrhem stěžovatel „nedává souhlas k postoupení právní věci MěS v Praze a navrhuje, aby se adresovaný soud vydaným rozhodnutím nevázal a proces nadále vedl“. K výzvám krajského soudu, aby stěžovatel svoje podání upřesnil (č. l. 14), resp. k výzvě k jeho doplnění (č. l. 15), zaslal stěžovatel soudu podání, v němž uvedl, že „vůbec nerozumí usnesení adresovaného soudu na listě 15, včetně toho, že odůvodnění nekoresponduje s jediným výrokem“.
Návrh stěžovatele je nutno odmítnout jako nepřípustný.
Jak správně uvedl krajský soud v poučení svého usnesení, proti usnesení o postoupení věci místně příslušnému soudu je obecně přípustná kasační stížnost a stěžovateli nic nebránilo takovou kasační stížnost podat. On ovšem v podstatné části svého návrhu zjevně vyjadřuje vůli nepodat kasační stížnost ve smyslu § 102 a násl. s. ř. s. s. ř. s. a fakticky brojí proti ustálené judikatuře, jež její podání umožňuje. Za této situace by bylo v rozporu s jednoznačně projevenou vůlí stěžovatele, kdyby Nejvyšší správní soud v přímém rozporu s vyjádřeným právním názorem stěžovatele chápal jeho návrh jako kasační stížnost. Kasační stížností tedy jeho návrh není.
Není-li ovšem tento návrh kasační stížností, není ani žádným jiným návrhem, o němž by zákon dovoloval Nejvyššímu správnímu soudu rozhodnout. Pokud se stěžovatel ve svém návrhu domáhá toho, aby se krajský soud svým „rozhodnutím nevázal a proces nadále vedl“, přičemž i přes výzvy soudu z jeho podání nevyplynulo, zda má stěžovatel v úmyslu proti předmětnému usnesení krajského soudu brojit kasační stížností či zda se jedná o některý z jiných typů návrhů, o němž je Nejvyšší správní soud dle s. ř. s. s. ř. s. příslušný rozhodovat, nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout. Za této situace nebylo ani namístě odstraňovat další vady podání, tedy nezaplacení soudního poplatku a neprokázané právní zastoupení stěžovatele.
V souladu s ustanovením § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s. s. ř. s. bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. března 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu