Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 144/2011 - 63

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: N. P. N., zastoupený JUDr. Miroslavem Pavelkou, advokátem se sídlem Petřvald č. 352, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2011, č. j. – 36,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2011, č. j. – 36, byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, (dále jen „policie“) ze dne 22. 3. 2010, č. j. CPR-6579/ČJ-2009-9CPR-V243, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, oblastního ředitelství služby cizinecké policie Ostrava, inspektorátu cizinecké policie Žulová, ze dne 26. 3. 2009, č. j. CPOV-4357-1/ČJ-2009-074067, kterým bylo stěžovateli podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“) uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území, byla stanovena na 3 roky. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že jako nedůvodnou posoudil žalobní námitku, že postup policie, která ve věci rozhodla, aniž vyčkala výsledku soudního řízení ve věci žaloby proti rozhodnutí Úřadu práce v Jeseníku o uložení pokuty stěžovateli, mu znemožňuje realizovat právo zajištěné d. Stěžovatel naopak tohoto práva využil a u Městského soudu v Praze podal proti rozhodnutí o uložení pokuty žalobu. Za situace, kdy policie v souladu s ust. , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“) vycházela při svém rozhodování z pravomocného rozhodnutí Úřadu práce v Jeseníku o uložení pokuty za přestupek spáchaný stěžovatelem podle , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“), kterého se dopustil výkonem nelegální práce, nelze podle názoru městského soudu uvedený postup policie, tedy nevyčkání výsledku soudního řízení ve věci uložení pokuty, považovat za nezákonný. V průběhu řízení o správním vyhoštění stěžovatel nezákonné jednání (nelegální práci) nepopřel. Jeho nevyslechnutí k okolnostem a důvodům, pro které vykovával stavební a úklidové práce v objektu č. p. 1346, tedy vzhledem k uvedenému nepředstavovalo nezákonný postup. Jako nedůvodnou posoudil městský soud i námitku týkající se způsobu vedení řízení o správním vyhoštění. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, zejména z protokolu o vyjádření účastníka správního řízení ze dne 26. 3. 2009, byl stěžovatel o svých právech řádně poučen podle ust. , , a . Z protokolu dále vyplývá, že byl pořízen za účasti tlumočníka z jazyka vietnamského. Proti obsahu protokolu stěžovatel nevznesl námitky a nežádal změnu ani doplnění. Z uvedeného vyplývá, že řízení o správním vyhoštění proběhlo v souladu se zákonem, při zachování všech procesních práv stěžovatele. Skutečnost, že některého ze svých práv nevyužil, nemůže mít na uvedený závěr soudu vliv.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost. Městský soud podle jeho názoru pochybil, jestliže jej nevyslechl. Dále namítal, že za celou dobu správního řízení nebyl vyslechnut k okolnostem a důvodům, pro které vykonával stavební a úklidové práce v objektu č. p. 1346. Tímto postupem byla popřena jeho procesní práva garantovanád. Stěžovatel rovněž zdůraznil, že opakovaně poukazoval na to, že po dlouhém pobytu na policejním oddělení byl natolik vystresovaný, že se nezmohl na to, aby si zvolil zmocněnce. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě podané kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ust. a 4 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 4, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že oběma účastníkům řízení bylo písemně sděleno, že podle ust. může soud rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Současně byli poučeni, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. Předmětný přípis byl policii doručen do datové schránky dne 24. 8. 2010 a zástupkyni stěžovatele dne 18. 11. 2010 vhozením písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky ( ). Žádný z účastníků ve stanovené lhůtě městskému soudu nesdělil, že trvá na konání jednání, a proto byl městský soud oprávněn rozhodnout o věci samé bez jednání. Námitka stěžovatele, že městský soud pochybil, když jej nevyslechl, je proto nedůvodná.

Stěžovatel dále namítal, že nebyl v průběhu správního řízení vyslechnut k okolnostem a důvodům, pro které vykonával stavební a úklidové práce v objektu č. p. 1346.

Podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na 5 let, je-li cizinec na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval.

Podle obsahu správního spisu policie v řízení o správním vyhoštění vycházela z pravomocného rozhodnutí Úřadu práce v Jeseníku, kterým byla stěžovateli uložena pokuta za přestupek podle ust. , kterého se dopustil výkonem nelegální práce. Tímto závěrem správního orgánu, tj. že stěžovatel byl zaměstnán bez povolení k zaměstnání, byla policie ve smyslu ust. vázána. Zákonné podmínky pro uložení správního vyhoštění byly tedy splněny. Výpověď stěžovatele k okolnostem a důvodům, pro které vykonával stavební a úklidové práce v objektu č. p. 1346, by měla význam právě v řízení o přestupku podle , ale nemohla mít žádnou relevanci v řízení o správním vyhoštění právě s ohledem na pravomocné správní rozhodnutí. Tato námitka je proto nedůvodná.

Pokud jde o tvrzení stěžovatele, že byl po dlouhém pobytu na policejním oddělení natolik vystresovaný, že se nezmohl na to, aby si zvolil zmocněnce, pak ze správního spisu, a to zejména z protokolu o vyjádření účastníka správního řízení ze dne 26. 3. 2009, č. j. CPOV-4357-1/ČJ-2009-074067, který byl sepsán se stěžovatelem za účasti tlumočníka z vietnamského jazyka, vyplývá, že byl řádně poučen o svých procesních právech, mimo jiné i o právu dát se zastoupit zmocněncem na základě plné moci. Za této situace skutečnost, že tohoto svého práva využil až dne 30. 3. 2009, kdy udělil plnou moc k zastupování JUDr. Anně Nguyenové, nelze přičítat k tíži správnímu orgánu.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou a podle ust. ji zamítl bez jednání postupem podle ust. , podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. věta první ve spojení s , podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatel v řízení úspěch neměl a policii žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. března 2012

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu