Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 37/2012 - 46

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 16, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2011, č. j. – 18,

t a k t o :

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2011, č. j. – 18, s e z r u š u j e .

II. Žalobci s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byl osvobozen od soudních poplatků v řízení o kasační stížnosti proti usnesení téhož soudu ze dne 22. 2. 2011, č. j. - 11, kterým byla jeho žaloba proti blíže specifikovanému rozhodnutí žalované postoupena Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému.

Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti namítá, že ho soud osvobodil od soudního poplatku, ačkoliv o to nepožádal. Domnívá se, že se na jeho nesouhlas s postoupením věci Městskému soudu v Praze, vyjádřený prostřednictvím kasační stížnosti proti předmětnému usnesení, poplatková povinnost nevztahuje. Z tohoto důvodu navrhuje napadené usnesení krajského soudu zrušit a vrátit věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k podané kasační stížnosti nevyjádřila.

Z hlediska posouzení splnění procesních podmínek pro meritorní projednání kasační stížnosti je nutné konstatovat, že stěžovatel není v tomto řízení kvalifikovaně zastoupen (usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 3. 2012, č. j. - 41 byl ustanovený zástupce zastupování stěžovatele pravomocně zproštěn) a nezaplatil též odpovídající soudní poplatek.

Podle (dále jen „“) je kvalifikované, t. j. právní, zastoupení stěžovatele (který nemá právnické vzdělání) jednou z podmínek řízení o kasační stížnosti; její splnění však není v některých specifických případech soudní praxí vyžadováno. Nejvyšší správní soud již dříve konstatoval, že na zastoupení stěžovatele advokátem není třeba trvat právě v případech, kdy je předmětem kasačního přezkumu rozhodnutí krajského soudu ve věci jeho osvobození od soudních poplatků (srov. např. rozsudek z 13. 9. 2007, č. j. – 77; všechny zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz), respektive o jeho žádosti o ustanovení zástupce (srov. rozsudky ze dne 1. 2. 2006, č. j. – 90, a ze dne 28. 4. 2004, č. j. – 41). Zastoupení stěžovatele advokátem proto není ani v nyní posuzovaném případě nezbytnou podmínkou věcného projednání kasační stížnosti. Obdobně je nazíráno i na poplatkovou povinnost, na které se v tomto typu řízení též netrvá (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. – 37).

Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud její důvodnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (, 4 ).

Stěžovatel spatřuje nezákonnost napadeného usnesení v tom, že mu soud přiznal osvobození od soudních poplatků, přestože o to nepožádal. Dne 9. 2. 2011 stěžovatel podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného č. j. 3215/10 doručenému mu dne 13. 12. 2010. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 22. 2. 2011 (na originálu usnesení je uvedeno chybné datum 22. 2. 2010; jedná se však toliko o zjevnou nesprávnost) věc postoupil Městskému soudu v Praze. Toto rozhodnutí napadl stěžovatel dne 18. 4. 2011 kasační stížností. Vzhledem k tomu, že je účastníkem řady dalších řízení vedených krajským soudem, byly tomuto soudu z jeho činnosti známy jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry (viz č. l. 17, 17a, 17b soudního spisu). Krajský soud proto nyní napadeným usnesením ze dne 26. 4. 2011 rozhodl o osvobození stěžovatele od soudních poplatků.

Podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "“) se soudní poplatky vybírají za řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků, který je uveden v příloze k tomuto zákonu. Není-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví ( zákona o soudních poplatcích).

Podle ve znění účinném do 31. 12. 2011 (užitého přiměřeně podle ) však účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Z dikce tohoto ustanovení jasně vyplývá, že účastníku řízení lze přiznat osvobození od soudních poplatků pouze tehdy, pokud o to sám požádá a doloží, že skutečně nemá prostředky k jeho zaplacení.

V nyní projednávané věci není pochyb o tom, že soudní poplatek nebyl zaplacen při podání kasační stížnosti, ani o tom, že stěžovatel v kasační stížnosti ani v jiném podání nepožádal o osvobození od této povinnosti. Pokud tedy krajský soud za dané situace nepostupoval v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích a stěžovatele nevyzval k dodatečnému zaplacení soudního poplatku, ale sám z vlastní iniciativy a na základě svých poznatků o příjmech a majetkových poměrech stěžovatele rozhodl o jeho osvobození od soudního poplatku, postupoval nesprávně; jeho rozhodnutí je proto nezákonné v důsledku jiné vady řízení s vlivem na zákonnost rozhodnutí ve smyslu

Na základě všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu podle věty první před středníkem zrušil; vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení se v tomto případě jeví jako bezpředmětné a z hlediska procesní ekonomie nevhodné, neboť zrušené usnesení nemusí být nahrazeno novým rozhodnutím tohoto soudu.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl zdejší soud podle , užitého přiměřeně dle Dle věty první prvně citovaného ustanovení platí, že účastník, který měl ve věci plný úspěch, má proti procesně neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, nestanoví-li zákon jinak. Stěžovatel měl v dané věci plný úspěch a měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení; jelikož však z ničeho neplyne, že by mu nějaké náklady spojené s tímto řízením vznikly, soud rozhodl tak, že se mu náhrada nákladů nepřiznává.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. března 2012

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu