Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 5/2012 - 15

č. j. - 15

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., proti žalovanému: Exekutorský úřad Nymburk, se sídlem 28. října 1474, Nymburk, v řízení o žalobě proti rozhodnutím Exekutorského úřadu Nymburk vydaným po 1. 11. 2010 pod č. j. 070 Ex 4893/2010 a pod č. j. 070 Ex 4159/10, k námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudcům správního úseku Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, Olga Stránská, JUDr. Dalila Marečková, Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová n e j s o u vyloučeny z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce B. V. se domáhá žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze proti žalovanému Exekutorskému úřadu Nymburk zrušení výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne 11. 1. 2011, č. j. 070 EX 4159/10-12, exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011, č. j. 070 Ex 4159/10-18, exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011, č. j. 070 Ex 4159/10-19, exekučního příkazu ze dne 18. 3. 2011 č. j. 070 Ex 4159/10-20 a výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne 22. 4. 2011, č. j. 070 EX 4893/10-5.

Žalobce B. V. vznesl v žalobě ze dne 31. října 2011 nejprve obecnou podjatost Krajského soudu v Praze, a po výzvě tohoto soudu, aby konkretizoval osoby soudců, vůči nimiž vznáší námitku podjatosti a tuto námitku i odůvodnil, uvedl, že ve věci je dána podjatost všech soudců Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře. Justice o něm rozšiřovala lživé tvrzení, že se léčil na psychiatrii. Vše bylo cíleně kryto policií, státním zastupitelstvím jakož i vedením Krajského soudu v Praze. V počátku nezůstalo v nekorektním jednání stranou ani Ministerstvo spravedlnosti a jeho tehdejší vedení. Uvedené zneužívali soudci Krajského soudu v Praze JUDr. Černecký a JUDr. Rudá. Ve vazbě na to pak senát Krajského soudu v Praze 44 Ca pod vedením soudkyně Stránské ve věci vedené pod sp. zn. zfalšoval materiální stav věci. Je tomu tak proto, že bylo tvrzeno, že o jeho nároku rozhodla rehabilitační komise dne 18. 11. 1992, ačkoliv to nebyla pravda Do dnešního dne však nebylo rozhodnuto o zahájení trestního stíhání soudkyně Stránské. Za podpory Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře pak proti němu byly rozpoutány represe a bylo mu upíráno právo bránit se uvedeným zločinům. Krajský soud tedy nejen zfalšoval materiální stav ve věci vedené pod sp. zn. , navíc je nyní terorizován i exekučním řízením. Na podvodech se podíleli i tzv. oprávněný S. a jeho společník B., kteří byli součinni na zločinech komunismu vůči jeho osobě.

O uvedené žalobě není dosud rozhodnuto.

Soudkyně správního úseku Krajského soudu v Praze JUDr. Věra Šimůnková, Olga Stránská, JUDr. Dalila Marečková, Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová uvedly, že žalobce je jim znám pouze z úřední činnosti. Žádná z nich se nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Takovou věcí není věc vedená u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , byť exekuční příkazy, které žalobce napadá žalobou, byly vydány mimo jiné na podkladě rozsudku krajského soudu ze dne 2. 6. 2009, č. j. - 111. Ostatně důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z těchto důvodů nemají za to, že by pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům byl dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší správní soud neshledal důvody pro vyloučení uvedených soudkyň Krajského soudu v Praze z projednávání a rozhodování dané věci.

Žalobce po výzvě, aby konkretizoval soudce Krajského soudu v Praze vůči nimž směřuje námitka podjatosti a aby tuto námitku též odůvodnil, výslovně uvedl, že vyloučeni jsou všichni soudci Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kutné Hoře; jinak svou námitku ve vztahu ke správním soudcům prakticky neodůvodnil. Podle však námitka „musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.“ Tyto požadavky splňuje částečně pouze námitka směřující vůči soudkyni Olze Stránské. Nejvyšší správní soud se proto nemohl zabývat námitkou proti blíže neurčeným soudcům Krajského soudu v Praze, neboť námitka nebyla uplatněna požadovaným způsobem.

Podle ustanovení jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Z vyjádření námitkou dotčené soudkyně Krajského soudu v Praze Olgy Stránské, která působí u tohoto soudu na úseku správního soudnictví, je zřejmé, že posléze zmíněný důvod podjatosti (vztah k účastníkům řízení nebo k předmětu sporu) není v posuzované věci dán. Je tomu tak proto, že účastník řízení neuvedl, v čem by tento poměr měl spočívat a jakým způsobem souvisí s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání podílí. Dotčená soudkyně Olga Stránská tento důvod podjatosti odmítla, stejně jako ostatní soudkyně správního úseku Krajského soudu v Praze. Nejvyšší správní soud tedy neshledal, že by soudkyně Olga Stránská a uvedené soudkyně Krajského soudu v Praze byly vyloučeny z projednání a rozhodování věci, protože by měly nějaký vztah k účastníkům řízení či zájem na výsledku rozhodování.

Soudkyně JUDr. Věra Šimůnková, Olga Stránská, JUDr. Dalila Marečková, Mgr. Jitka Zavřelová a JUDr. Jarmila Hanušová se rovněž nepodílely na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Předchozí soudní řízení je třeba chápat nikoli časově (tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem), nýbrž instančně; vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. - 43, dostupné na www.nssoud.cz). Je zřejmé, že o takový případ se v posuzované věci nejedná a námitka podjatosti soudkyně Krajského soudu v Praze Olgy Stránské a ostatních soudkyň není důvodná.

Zákon v ustanovení stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících - věcech proto nemůže již ze zákona vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl účastník neúspěšný ( in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti. Rozhodování soudkyně Olgy Stránské ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. proto i v případě neúspěchu žalobce nemůže vést k vyloučení této soudkyně. Žalobce ani neoznačil žádné jiné konkrétní řízení, na němž se měla podílet soudkyně Stránská či ostatní již uvedené soudkyně Krajského soudu v Praze. Námitky týkající se postupu a rozhodování uvedené soudkyně v jiných věcech žalobce vedených u Krajského soudu v Praze proto nejsou rovněž důvodem pro vyloučení soudkyně Olgy Stránské z projednávání a rozhodování věci.

Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že jak soudkyně Olga Stránská tak „ostatní soudci správního úseku Krajského soudu v Praze“ nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. .

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. února 2012

JUDr. Jaroslav Hubáček

předseda senátu