Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Az 1/2012 - 26

Číslo jednací: -26

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jarmilou Ďáskovou ve věci

žalobce: B. V. Ch.,

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2011, č.j. OAM-194/ZA-ZA14-ZA14-2011,

t a k t o :

I. Návrh ze dne 10. 8. 2011 s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem (žalobou) ze dne 10. 8. 2011, postoupeným Krajskému soudu v Brně dne 5. 1. 2012 Městským soudem v Praze, žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2011, č.j. OAM-194/ZA-ZA14-ZA14-2011, kterým byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Žalobce ve své žalobě neuvedl žádné žalobní body, nesdělil soudu právní ani skutkové skutkové důvody, pro které považuje napadené rozhodnutí za nezákonné.

Podle ve znění pozdějších předpisů ( ) žaloba kromě obecných náležitostí podání - musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje a musí být podepsáno a datováno ( ), musí obsahovat i další nezbytné náležitosti. Mimo jiné musí podle musí obsahovat údaj o dni doručení napadeného rozhodnutí správního orgánu žalobci, podle písm. c) musí obsahovat označení výroků, které žalobce napadá, podle písm. d) nezbytnou náležitostí jsou žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, podle písm. e) musí obsahovat jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a podle písm. f) musí obsahovat návrh výroku rozsudku.

pokračování - 2. strana -

Usnesením č. j. -21 ze dne 13. 1. 2012, které nabylo právní moci doručením dne 31. 1. 2012, byl žalobce soudem v souladu s ustanovením vyzván k doplnění a upřesnění svého podání ze dne 10. 8. 2011 tak, aby bylo zřejmé označení

výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, aby označil žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést a aby uvedl návrh výroku rozsudku. Zároveň byl poučen o způsobu, jak má doplnění provést a o následcích nedoplnění ve stanovené lhůtě, tedy o možnosti odmítnutí žaloby.

Žalobce v soudem stanovené lhůtě, tj. do 15. 2. 2012, žalobu nedoplnil a nevymezil řádně žalobní body.

Návrh (žaloba) žalobce ze dne 10. 8. 2011 postrádal označení žalobních bodů, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.

Vzhledem k charakteru této vady - absenci skutkových důvodů žalobních bodů, se dle názoru soudu se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, soud proto podání žalobce v souladu s odmítl.

Soud ve svých úvahách vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. -52, dostupný na www.nssoud.cz, v němž bylo vysloveno, že „žalobní body ( ) musí obsahovat jak právní, tak zpravidla i skutkové důvody, pro které žalobce považuje napadené výroky rozhodnutí správního orgánu za nezákonné nebo nicotné. Pokud žaloba postrádala potřebná konkrétní skutková tvrzení a žalobce vzdor výzvě a poučení soudu nijak nereagoval a vadu neodstranil, postupoval krajský soud v souladu se zákonem, odmítl-li žalobcovo podání z tohoto důvodu.“

Dále krajský soud vyšel z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č.j. -5, ve kterém bylo vysloveno, že podle ust. žaloba kromě obecných náležitostí podání ( a 3 ) musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné; podle písm. e) pak též musí být uvedeno, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést. Ustanovení tak žalobci ukládá povinnost uvést v žalobě konkrétní (tj. ve vztahu k žalobci a k projednávané věci individualizovaná) skutková tvrzení doprovázená (v témže smyslu) konkrétní právní argumentací, z nichž plyne, z jakých důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (srov. k tomu obdobné závěry, vyslovené ve výše zmíněném rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č.j. -52, zveřejněném pod číslem 488/2005 Sb. NSS; z klasické starší judikatury viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 1. 1993, č.j. -5). Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnosti. Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona bez souvislosti se skutkovými výtkami. Pokud žalobce odkazuje na okolnosti, jež jsou popsány či jinak zachyceny ve správním či soudním spise,

pokračování - 3. strana - -27

nemůže se jednat o pouhý obecný, typový odkaz na spis či jeho část, nýbrž o odkaz na konkrétní skutkové děje či okolnosti ve spisu zachycené, a to tak, aby byly zřetelně odlišitelné od jiných skutkových dějů či okolností obdobné povahy a aby bylo patrné, jaké aspekty těchto dějů či okolností považuje žalobce za základ jím tvrzené nezákonnosti.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 27. února 2012

JUDr. Jarmila Ďásková, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Barbora Zachovalová