Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 105/2011 - 74

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: TEMPLUM MERCIS s. r. o., se sídlem Benešova Hora 53, Stachy, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Českých Budějovicích, se sídlem Mánesova 3a, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. 6098/10-1500, v řízení kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 8. 2011, č. j. - 57,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci a rekapitulace řízení

[1] V této věci se Nejvyšší správní soud zabývá zákonnými podmínkami zastavení řízení o kasační stížnosti. Kasační stížností se žalobkyně, obchodní společnost (dále též „stěžovatelka“), domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu. Ten nejprve usnesením ze dne 28. 3. 2011 odmítl žalobu, v níž se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného, s odůvodněním, že podání žalobkyně nebylo možno vyhodnotit jinak, než že je nepřehledné a nesrozumitelné, a žalobkyně ani po výzvě soudu, v níž soud konkrétně uvedl, co od žalobkyně požaduje, tyto vady neodstranila. V řízení nebylo možno dle názoru krajského soudu pokračovat, protože soudu nebyl ani přes výzvy k doplnění jednoznačně sdělen předmět řízení a další náležitosti.

[2] Dne 21. 4. 2011 žalobkyně podala proti tomuto odmítacímu rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, a zároveň požádala o ustanovení advokáta. Soudem byla vyzvána, aby zaplatila poplatek za kasační stížnost, žalobkyně využila své možnosti a podala žádost o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 13. 7. 2011, č. j. - 45 soud zamítl návrh stěžovatelky na osvobození soudních poplatků a ustanovení advokáta, s tím, že stěžovatelka nedoložila potřebnost využití tohoto institutu, mj. vrátila proškrtaný formulář s odůvodněním, že je nevhodný pro právnickou osobu, podrobněji však své majetkové poměry nedoložila. Soud tak uzavřel, že nebyly splněny nároky , který vyžaduje splnění tří podmínek- žádost účastníka o osvobození, doložení účastníka, že nemá dostatečné prostředky, a vyloučení zjevné neúspěšnosti návrhu. Přestože byla krajským soudem vyzvána k doplnění důkazů, popř. uvedení nových skutečností majících vliv na majetkové poměry, nevyužila této možnosti. Soud dále konstatoval, že stěžovatelka jako právnická osoba, společnost s ručením omezeným, musí při své produkční činnosti (výroba hraček) počítat nejen s běžnými výrobními náklady, ale i s provozními náklady administrativního a případně soudního charakteru. Proto krajský soud její žádost zamítl, přičemž toto rozhodnutí zevrubně odůvodnil, a to včetně odkazů na recentní judikaturu. Neunesením důkazního břemene ze strany stěžovatelky došlo k vydání usnesení o povinnosti zaplatit stanovený soudní poplatek ve lhůtě sedmi dnů.

[3] Dalším usnesením tedy vyzval krajský soud znovu žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost ve výši 3000 Kč podle položky 15 Sazebníku poplatků - přílohy o soudních poplatcích, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení. Po marném uplynutí lhůty k zaplacení došlo k procesnímu následku zastavení řízení, o čemž byla řádně poučena ve výzvě. Žalobkyně soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě nezaplatila, soud tedy usnesením ze dne 3. 8. 2011, č. j. - 57 (dále jen „napadené usnesení“) řízení o kasační stížnosti zastavil.

[4] Proti tomuto usnesení o zastavení řízení stěžovatelka brojí kasační stížností, v níž konkrétně neuvádí kasační důvod, ale namítá nezákonnost, porušení právního řádu a závažná procesní pochybení. Navrhuje tedy jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení krajskému soudu.

II. Obsah kasační stížnosti a posouzení dalších náležitostí jejího podání

[5] Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného usnesení krajského soudu. Stěžovatelka v řízení není zastoupena advokátem, podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu v této věci však platí, že v řízení o kasační stížnosti, jehož předmětem je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení, které bylo důsledkem nezaplacení soudního poplatku za předchozí kasační stížnost, by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení, tak i na podmínce povinného zastoupení ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení téhož problému, což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení, která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonu celé veřejné správy (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. - 77, www.nssoud.cz)

[6] Citovaný právní názor lze bezpochyby aplikovat též v projednávané věci, neboť i zde by striktní trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku a zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti způsobilo jen další řetězení téhož problému, případně by mohlo vést k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem na tuto skutečnost netrvá Nejvyšší správní soud na zaplacení soudního poplatku, ani na povinném zastoupení stěžovatele a tyto okolnosti zohledňuje i při posuzování dalších náležitostí kasační stížnosti, které tak má rovněž za splněné.

[7] V kasační stížnosti stěžovatelka argumentuje nezákonností vydaného usnesení, obecnými protesty proti porušování právního řádu, ústavních záruk, jakož i judikatury a zásad řízení, upozorňuje i na ignoraci ze strany soudu. Namítá rovněž, že podala žádost o osvobození od soudních poplatků a splnila zákonem stanovené podmínky, což podle jejího názoru soud v napadeném usnesení zamlčuje. Tvrdí též, že kvůli překážkám, které jí jako odběrateli staví do cesty protizákonně třetí osoba, není schopna normálního provozu. V závěru stěžovatelka zmiňuje odhodlání své podání doplnit, byť to podstatné bylo podle jejího názoru řečeno.

[8] Ačkoli tato kasační stížnost používá spíše obecné formulace, je třeba mít na zřeteli, že subjekt, který kasační stížnost podal, nemá právní vzdělání a není v řízení před Nejvyšším správním soudem zastoupen advokátem, proto je třeba přistupovat k formální stránce kasační stížnosti shovívavěji. Žádné doplnění kasační stížnosti do dne vydání rozsudku nedošlo. Jakkoli v kasační stížnosti absentuje zmínka o zákonných ustanoveních kasačních důvodů, soud v ní kasační důvod spatřuje a z hlediska obsahu ji podřazuje pod kasační důvod dle – tvrzená nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení.

[9] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[10] Stěžovatelka v této kasační stížnosti proti rozhodnutí o zastavení řízení svými argumenty směřuje proti jinému rozhodnutí, a to předchozímu rozhodnutí krajského soudu o osvobození od soudních poplatků, což ale není předmětem tohoto řízení. Stěžovatelka totiž nepodala kasační stížnost proti zamítavému usnesení o osvobození od soudních poplatků, ale až proti následnému usnesení o zastavení řízení. Soud v tomto řízení nemůže přezkoumávat zákonné podmínky institutu osvobození od soudních poplatků, ale toliko zákonné kautely zastavení řízení o kasační stížnosti.

[11] Ze spisu jednoznačně vyplývá, že krajský soud rozhodl o zastavení řízení oprávněně a lze konstatovat, že byly splněny všechny podmínky pro zastavení řízení. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou určí, po marném uplynutí lhůty pak řízení zastaví. Tak tomu bylo v tomto případě: stěžovatelka poměry dostatečně nedoložila, soud rozhodl o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, následně byla znovu vyzvána k zaplacení, lhůta marně uplynula, stěžovatelka nezaplatila, ačkoli byla na následky nezaplacení upozorněna.

[12] O procesním vyústění spočívajícím v možném zastavení řízení byla stěžovatelka řádně poučena ve výzvě, v souladu s judikaturou, zejména pak s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2006, č. j. - 87, jehož nosná právní věta zní: „Předpokladem zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ( zákona ČNR č. , o soudních poplatcích) je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván a poučen o následcích nesplnění výzvy (odst. 3 tamtéž) a že marně uplynula lhůta k zaplacení. Zamítl-li soud návrh na osvobození od poplatkové povinnosti, jímž účastník reagoval na výzvu k zaplacení poplatku, musí účastníka opětovně vyzvat k zaplacení, stanovit mu lhůtu a poučit jej o následcích nesplnění výzvy; k prve stanovené lhůtě již nelze přihlížet.“ Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že ze strany krajského soudu k pochybení nedošlo a řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno v souladu se zákonnými podmínkami.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Kasační stížnost stěžovatelky není důvodná. Nejvyšší správní soud nezjistil namítanou nezákonnost rozhodnutí krajského soudu. Kasační důvod podle nebyl prokázán. Jelikož v řízení nevyšly najevo žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet z úřední povinnosti ( ), zamítl Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou ( věta druhá ).

[14] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle za použití Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2012

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu