Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 2/2012 - 10

Pokračování

5

15A 2/2012-10

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: L. K., „X“, proti žalovanému: Městskému úřadu Varnsdorf, se sídlem Náměstí E. Beneše 470, Varnsdorf, za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. H., „X“, v řízení o žalobě proti upozornění žalovaného na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , a proti akceptaci oznámení o konání shromáždění dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu v době od 14.00 do 15.00 hod. podaném P. H. dne 9.1.2012,

takto:

I. Žaloba proti upozornění Městského úřadu Vansdorf na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , se odmítá.

II. Žaloba proti akceptaci oznámení o konání shromáždění dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu v době od 14.00 do 15.00 hod. podaném P. H. dne 9.1.2012 se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení upozornění žalovaného na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , kterým byl žalobce upozorněn jako svolavatel shromáždění, že zaslaná oznámení o konání shromáždění ze dne 8.1.2012, vedená pod č.j. 474/2012, 475/2012, 476/2012, 477/2012, 478/2012, obsahují údaje, které jsou nepřesné, neboť ve všech oznámeních je uveden jako rok konání shromáždění rok 2011.

Dále se žalobce předmětnou žalobou domáhá zrušení akceptace oznámení o konání shromáždění, které se má konat dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše v době od 14.00 do 15.00 hod., které podal dne 9.1.2012 v 7.42 hod. pan P. H..

Ve své žalobě žalobce uvedl, že se domnívá, že postupem žalovaného došlo k porušení jeho práva na shromáždění zaručeného , o právu shromažďovacím (dále jen „ “), zejména ve vztahu ke shromážděním ohlášeným na 14. a 15.1.2012.

Dále uvedl, že dle jeho názoru oznámení svolavatele shromáždění pana P. H. vede pouze k narušování veřejného pořádku a k vyvolávání rasových nepokojů mezi majoritou a minoritou. Občané minority jsou dle jeho názoru těmito demonstracemi již natolik frustrováni, že se dá očekávat, že bude narušen vývoj jejich dětí a mládeže, neboť právě děti takové napětí snášejí nejhůře.

Dále uvedl, že dle jeho názoru má každý právo na svoji rasu a právo hlásit se ke svému etniku. Ohlášená demonstrace je namířena proti jedné skupině obyvatel, kdy tato skupina obyvatel musí být kvůli této demonstraci uzavřena ve svých obydlích, a to navíc za asistence pořádkové jednotky Policie ČR.

Na závěr žalobce konstatoval, že se domnívá, že v důsledku postupu žalovaného je porušováno u zaručené právo pohybu osob patřících k místní menšině.

Z listinných podkladů předložených na žádost soudu žalovaným a z jeho stručného vyjádření zjistil soud následující skutečnosti. Dne 8.1.2012 prostřednictvím datových schránek žalobce podal oznámení o konání shromáždění za krásné jarní počasí na Náměstí E. Beneše mimo jiné i ve dnech 14. a 15.1.2011 v době od 8.00 do 21.45. hod. Žalovaný na tato oznámení reagoval napadeným upozorněním na vady podaných oznámení o konání shromáždění vydaným v souladu s ustanovením § 5 odst. 6 zákona o právu shromažďovacím. V tomto upozornění žalovaný konstatoval, že podaná oznámení obsahují údaje, které jsou nepřesné, neboť ve všech zaslaných oznámeních je uveden rok konání shromáždění 2011. Současně je v tomto upozornění s odkazem na ustanovení § 5 odst. 6 zákona o právu shromažďovacím uvedeno, že pokud nebudou vady podaných oznámení o konání shromáždění odstraněny, nepůjde o platná oznámení. Upozornění rovněž obsahovalo sdělení, že povinnost svolavatele podle § 5 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím je splněna až v okamžiku odstranění vad oznámení. Dle sdělení žalovaného žalobce na toto upozornění doručené do jeho datové schránky doposud nereagoval.

Dále předložil žalovaný soudu oznámení, které učinil dne 9.1.2012 v 7.42 hod. osobně na podatelně městského úřadu pan P. H.. Tímto oznámením oznámil konání shromáždění dne 15.1.2012 v době od 14.00 do 16.00 hod. na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu. Jako účel shromáždění je uvedeno: Pokojné setkání občanů Varnsdorfu „právo na bezpečnost, právo na informace“. Na tomto místě soud podotýká, že na dotyčné oznámení žalovaný nijak nereagoval.

Primárně se ve vztahu k upozornění Městského úřadu Vansdorf na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , soud zabýval otázkou, zda se v daném případě jedná o rozhodnutí, které podléhá soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví.

Žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je zakotvena v ustanovení , soudní žád správní (dále jen „ “), kde je uvedeno, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

V ustanovení § 5 odst. 6 zákona o právu shromažďovacím je uvedeno, že neuvede-li svolavatel ve svém oznámení zákonem stanovené údaje anebo jsou-li uvedené údaje neúplné nebo nepřesné, úřad na to svolavatele při osobním předložení oznámení upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady odstraněny, nepůjde o platné oznámení. Svolavatel je oprávněn na místě oznámení potřebným způsobem doplnit nebo upravit. Bylo-li oznámení předloženo jiným způsobem, úřad svolavatele na vady neprodleně písemně upozorní. Povinnost svolavatele spojená s oznámením shromáždění je splněna, jestliže vady oznámení byly odstraněny ve lhůtě tam uvedené.

Z právní úpravy jednoznačně vyplývá, že pro upozornění na nedostatky oznámení shromáždění není stanovena žádná forma. V případě oznámení shromáždění jiným způsobem než osobně na příslušném místě, se jedná o prostý přípis, kterým příslušný správní orgán upozorňuje oznamovatele na nedostatky jeho oznámení. Předmětným upozorněním nejsou navrhovateli ukládány, měněny či rušeny žádné povinnosti nebo práva. Účelem daného upozornění je pouze informování navrhovatele, že jeho oznámení není zcela perfektní a že tedy nedošlo dosud ke splnění jeho zákonných povinností jako svolavatele shromáždění. Z uvedených skutečností je tedy zcela evidentní, že upozornění oznamovatele dle zákona o právu shromažďovacím není rozhodnutím ani po stránce formální ani po stránce materiální ve smyslu ustanovení

Protože jak je výše uvedeno, předmětné upozornění svolavatele shromáždění není rozhodnutím, nesplňuje tedy podmínky soudního přezkumu ve smyslu Naopak na toto upozornění dopadá ustanovení , kde je uvedeno, že ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobou napadené upozornění žalovaného na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , je dle vyloučeno ze soudního přezkumu v rámci správního soudnictví a soud byl nucen konstatovat, že žaloba proti předmětnému upozornění žalovaného je tak podle nepřípustná.

Rovněž ve vztahu k žalobou napadené akceptaci oznámení o konání shromáždění dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu v době od 14.00 do 15.00 hod. podaném P. H. dne 9.1.2012 se soud zabýval otázkou, zda se jedná o rozhodnutí, které podléhá přezkumu v rámci správního soudnictví.

V ustanovení § 1 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím je uvedeno, že ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu.

Uvedené ustanovení je realizací věty druhé d, kde je zakotven zákaz podmiňování konání shromáždění povolením. Shromažďovací právo tedy stojí na oznamovacím principu, z čehož vyplývá, že úřad shromáždění nepovoluje, pouze je mu prostřednictvím formálního dokumentu ohlašováno. Pokud včasně podané oznámení o konání shromáždění obsahuje veškeré náležitosti uvedené v a 4 zákona o právu shromažďovacím a příslušný správní orgán neshledá, že by byl naplněn některý ze zákonem stanovených důvodů pro zákaz shromáždění (viz zákona o právu shromažďovacím), příslušný správní orgán již nečiní žádné další kroky a oznámené shromáždění je možno uskutečnit. Příslušný správní orgán pouze mlčky akceptuje skutečnost, že mu bylo konání takového shromáždění řádně oznámeno. Tuto tichou akceptaci nelze v žádném případě považovat za jakési konkludentní souhlasné rozhodnutí. Jde o zákonem stanovený důsledek faktického splnění podmínek pro možnost konání shromáždění.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že ani akceptace oznámení o konání shromáždění není rozhodnutím ve smyslu formálním ani materiálním a nesplňuje tedy podmínky soudního přezkumu ve smyslu Proto dospěl soud k závěru, že akceptace oznámení o konání shromáždění dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu v době od 14.00 do 15.00 hod. podaného P. H. dne 9.1.2012, je dle vyloučena ze soudního přezkumu v rámi správního soudnictví a že žaloba proti předmětné akceptaci konání shromáždění je podle nepřípustná.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud žalobu ve vztahu k upozornění Městského úřadu Vansdorf na vady podaných oznámení o konání shromáždění ze dne 9.1.2012, č.j. , i ve vztahu k akceptaci oznámení o konání shromáždění dne 15.1.2012 na Náměstí E. Beneše ve Varnsdorfu v době od 14.00 do 15.00 hod. podaném P. H. dne 9.1.2012 odmítl dle

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. věty první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť v době rozhodnutí nebyl uhrazen.

Žalobce současně s podáním žaloby podal i návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal zákazu ohlášené demonstrace na Náměstí E. Beneše ve dnech 14. a 15.1.2012. Soud o tomto návrhu nerozhodoval, neboť tímto rozhodnutím odpadl předmět řízení ve věci samé a v souladu s ustanovením je vydání předběžného opatření soudem vázáno na existenci řízení o návrhu ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 12. ledna 2012

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová