Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 66/2010 - 27

Pokračování

15A 66/2010

3

-27

Usnesení

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera, v právní věci žalobce: J. K., bytem „X“, zastoupeného JUDr. Ing. Vladimírem Nedvědem, advokátem, Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti žalovanému: Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem, Velká Hradební 61, Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovenému zástupci žalobce JUDr. Ing. Vladimírovi Nedvědovi se přiznává odměna ve výši 2880,- Kč, která mu bude vyplacena do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou podanou k poštovní přepravě dne 12.7.2010 domáhal, aby soud uložil povinnost žalovanému, aby do 30 dnů od právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o změně delegace místní příslušnosti žalobce jako daňového subjektu na nového správce daně.

Soud se před vlastním věcným projednáním žaloby musel zabývat mj. tím, zda jsou splněny podmínky řízení.

Podle věta první , (dále jen „“), ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

Podle a 2 lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon. Zmeškání lhůty nelze prominout.

Podle ust. soud usnesením mimo jiné odmítne návrh (žalobu), jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat. Podle ustanovení s.ř.s soud usnesením odmítne návrh, pokud byl podán opožděně.

Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Dle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ze žaloby i správního spisu zaslaného soudu žalovaným bylo zjištěno, že předmětem správního řízení, v němž žalobce brojí proti nečinnosti žalovaného, je rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti správce daně podle , o správě daní a poplatků (dále jen „“).

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25.07.2007, čj. , www.nssoud.cz, povinnost využití prostředku ochrany proti nečinnosti správního orgánu podle zákona o správě daní a poplatků, je podmínkou pro podání žaloby podle Takový prostředek je upraven v zákona o správě daní a poplatků. Není podstatné, že citovaný zákon prostředek ochrany před nečinností ponechává na vůli daňového subjektu, podstatné je, že prostředek ochrany dává k dispozici a že jde o prostředek, jímž je možno nápravy dosáhnout. Nebyla-li tato možnost využita, nejsou splněny podmínky řízení a krajský soud musí z tohoto důvodu žalobu podle odmítnout.

Ze žalobních tvrzení ani ze správního spisu nevyplývá, že by žalobce využil ochranu proti nečinnosti podle § 34c zákona o správě daní a poplatků. Z tohoto důvodu je zřejmé, že žalobce nesplnil jednu z podmínek pro věcné projednání žaloby spočívající v bezvýsledném vyčerpání opravných prostředků a soudu nezbývá, než konstatovat, že nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, pročež žalobu podle odmítl.

S ohledem na to, že pro rozhodnutí o žádosti o delegaci nejsou stanoveny zákonem o správě daní a poplatků lhůty k rozhodnutí, musel se soud při posuzování včasnosti žaloby zabývat otázkou, kdy byl učiněn poslední úkon ve věci žalobcem či správním orgánem vůči žalobci, neboť do tohoto okamžiku začíná dle běžet roční lhůta k podání žaloby na nečinnost.

Ze správního spisu předloženého žalovaným plyne, že posledním úkonem ve věci je rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 23.1.2004, č.j. 534/28439/2003, které nabylo právní moci dne 10.2.2004, o odvolání žalobce proti výzvě k zaplacení správního poplatku vydané Finančním ředitelství v Ústí nad Labem dne 30.1.2003, č.j. 182/150/03. I když součástí spisu není doručenka k uvedenému rozhodnutí, je patrno, že toto rozhodnutí žalobce obdržel, neboť se na něj v žalobě odvolává. Z uvedeného je patrné, že lhůta pro podání žaloby počala běžet dne 10.2.2004 a marně uplynula dne 10.2.2005. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že lhůta k případnému včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.

S ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení soud pro úplnost dodává, že předmětná žaloba by byla podána také opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená roční lhůta k jejímu podání.

V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. věty první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl osvobozen od soudního poplatku, soud o soudním poplatku nerozhodoval. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12.10.2010, č.j. -15, byl žalobci dle ustanovení ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Ing. Vladimír Nedvěd. Podle tohoto ustanovení hotové výdaje zástupce a odměnu za zastupování osoby platí stát. Ze spisu nevyplývá, že by zástupce žalobce učinil ve věci úkon právní služby a ani k výzvě soudu žádné náklady na právní zastoupení nevyčíslil. Z uvedeného důvodu tak zástupci žalobce přísluší pouze odměna za jeden úkon právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení ve výši 2 100,- Kč dle , vyhl. č. , advokátní tarif (dále jen „“), dále 1x režijní paušál po 300,- Kč ( advokátního tarifu) a 20% DPH ve výši 480,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Ústí nad Labem dne 16. ledna 2012

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová