Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 89/2011 - 52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce S. N., právně zastoupeného JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem v Táboře, Jeronýmova 1894, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje České Budějovice, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení stavebního řádu, se sídlem České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.9.2011, č.j. OREG 32535/2011/vano ve znění opravy ze dne 2.11.2011, č.j. OREG 40347/2011/vano, za účasti Povodí Vltavy, s.p., závod Horní Vltava, Litvínovická silnice 5, České Budějovice, t a k t o :

Žaloba se z a m í t á .

Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Osobám zúčastněným na řízení se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í :

I. Vymezení věci.

/1/ Žalobou doručenou dne 13.10.2011 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1.9.2011, č.j. OREG 32535/2011/vano, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu, Stavebního úřadu v Táboře, č.j. METAB 57340/2011/SÚ/Mus ze dne 23.5.2011 a toto rozhodnutí potvrzeno.

/2/ Žalobce v žalobě vytýkal žalovanému správnímu orgánu, že se nevypořádal s odvolacími námitkami. Nezdůvodnil závěr, ke kterému dospěl, neuvedl, jaké skutečnosti a důkazy vlastně posuzoval. Nevypořádal se s důkazy ve spise, mimo jiné písemným vyjádřením žalobce ze dne 15.4.2011 doručeným 18.4.2011. V rozhodnutí není zmíněno, jak se vypořádal rovněž s žalobcem předloženou fotodokumentací a technickou dokumentací. Podle názoru žalobce jsou vydaná rozhodnutí v rozporu s ustanovením a . Žalobce vyjádřil přesvědčení, že jednal svépomocí a pokud se nejednalo přímo o jednání v krajní nouzi, minimálně odvracel hrozící škodu. Nové technické řešení je z hlediska původního stavu funkčnější. Žalovaný se nevypořádal s jeho námitkou ohledně nerespektováníy ČR, nebyla šetřena jeho práva ani oprávněné zájmy a nebylo dosaženo toho, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem. Z toho důvodu došlo k porušení a . Stavba je ve veřejném zájmu, chrání koryto Tismenického potoka. Původní zeď byla nízká a nevyhovující a nechránila vodní tok Tismenického potoka před sesuvy půdy a znečištěním z okolních pozemků. S touto námitkou se žalovaný rovněž nevypořádal. Žalobce poukázal na to, že dne 21.6.2011 požádal o dodatečné povolení stavby. Ve výroku je uvedena jiná osoba než žalobce, je nesprávně uveden Z. N., tudíž rozhodnutí je věcně rozporné a fakticky neuskutečnitelné, neboť žalobce je označen jako jiná osoba. Rozhodnutí je vydáno v rozporu s ustanovením a 68 odst. 3 . Žalobce požádal o přiznání odkladného účinku žalobě. Navrhl zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

/3/ Soud rozhodl dne 18.11.2011 o žádosti žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě tak, že žalobě se odkladný účinek nepřiznává. Důvodem tohoto postupu byla skutečnost, že žalobce nespecifikoval konkrétním způsobem, k jakému nevratnému zásahu do jeho práv by odstraněním stavby došlo, jakou nenahraditelnou újmu by realizace rozhodnutí žalovaného znamenala. Rovněž nespecifikoval rozsah poškození majetku, ani neuvedl, v čem by spočívalo narušení stávajícího pokojného stavu.

II. Stručné shrnutí vyjádření žalovaného.

/4/ Žalovaný správní orgán navrhl zamítnutí žaloby. V prvé řadě odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a obsah správních spisů. Žalovaný zdůraznil, že stavební úřad byl povinen z moci úřední zahájit řízení o odstranění stavby, pokud v dané věci bylo zjištěno, že byla realizována stavba bez stavebního povolení. Stavební úřad zjistil skutkový stav věci, o němž nebyly důvodné pochybnosti a z toho důvodu nejsou podstatné pohnutky žalobce pro provedení nepovolené /černé/ stavby. Takové pohnutky by mohly být případně zohledněny v jiném řízení, konkrétně přestupkovém, a to při stanovení výše pokuty. Argumentoval-li žalobce svou zakročovací povinností proti hrozící škodě, případně prevencí před hrozící škodou, v krajním případě jednáním v krajní nouzi, jednalo se dle názoru žalovaného pouze o subjektivní přesvědčení žalobce, a proto nemohlo v řízení o odstranění stavby obstát. Stejně tak nelze zohlednit tvrzení žalobce o tom, že nové technické řešení je funkčnější. Měl-li žalobce za to, že stavem původní stavby je ohrožen veřejný zájem, bylo na něm, aby se ochrany domáhal jinými prostředky, a nikoliv svévolným jednáním v rozporu s právními předpisy. Stavební úřad poskytl žalobci dne 21.10.2008 poučení, za jakých podmínek lze vést řízení o dodatečném povolení stavby a za jakých podmínek lze stavbu dodatečně povolit, a to s ohledem na to, že se jedná o stavbu uvedenou v § 129 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona. Přitom soulad stavby s kritérii uvedenými v § 129 odst. 2 stavebního zákona se prokazuje až v řízení o dodatečném povolení stavby a důkazní břemeno spočívá na stavebníkovi. Žalobce měl možnost podat žádost o dodatečné povolení stavby a předložit požadované doklady. To se však nestalo a v průběhu několika let, kdy úřad prodlužoval žalobci lhůtu k předložení dokladů žalobce o dodatečné povolení stavby nepožádal a doklady nepředložil. Nelze mu proto vytýkat porušení základních zásad správního řízení. Žalovaný poukázal na to, že k řešení konfliktů je potřeba obrátit se do kategorie práva soukromého a konflikty může řešit nikoliv stavební úřad, ale obecní soud. Žalovaný odmítl rozpor rozhodnutí s veřejným zájmem. V dané věci nelze zohlednit ani žádost o dodatečné povolení stavby podanou žalobcem dne 21.6.2011, tedy až po vydání prvostupňového rozhodnutí, neboť žalobce k žádosti nepředložil doklady v takovém rozsahu, jak je stanoveno v stavebního zákona. Zřejmou nesprávnost uvedenou ve výroku napadeného rozhodnutí napravil žalovaný vydáním opravného rozhodnutí ve smyslu . Rozhodnutí tudíž není vnitřně rozporné ani neuskutečnitelné. Přiznání odkladného účinku žalobě žalovaný správní orgán nepodpořil, naopak uvedl, že by bylo v rozporu s veřejným zájmem.

/5/ Povodí Vltavy, státní podnik dne 11.11.2011 soudu sdělil, že bude v řízení uplatňovat práva osoby na řízení zúčastněné.

III. Obsah správních spisů.

/6/ Ze správního spisu, který si v dané věci soud vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti:

/7/ Povodí Vltavy, s.p. podalo Stavebnímu úřadu v Táboře dne 5.9.2008 podnět ohledně nepovoleného vybudování opěrné zdi v korytě Tismenického potoka na pozemku p.č. 5826/1 v k.ú. Tábor při hranici s pozemkem 1090/1 v k.ú. Tábor. Stavební úřad v Táboře provedl dne 2.10.2008 kontrolní prohlídku a zjistil, že stavba opěrné zdi zřízená na pozemku parc. č. 5826/1 v k.ú. Tábor, která je ve vlastnictví Povodí Vltavy, s.p., byla navýšena bez stavebního povolení nebo opatření stavebního úřadu. Stavbu provedl žalobce.

/8/ Stavební úřad dne 7.10.2008 z úřední moci oznámil opatřením zahájení řízení o odstranění stavby, která byla žalobcem realizována bez stavebního povolení či opatření stavebního úřadu. Dne 21.10.2008 stavební úřad žalobce poučil o možnosti požádat o dodatečné povolení stavby. Povodí Vltavy, s.p. jako vlastník opěrné zdi dne 6.11.2008 sdělil, že žádá o nařízení odstranění stavby na náklady stavebníka. Žalobce dne 19.1.2009 požádal stavební úřad o prodloužení termínu k předložení dokladů pro dodatečné povolení stavby, a to do srpna roku 2009. Lhůta byla žalobci poskytnuta do 30.8.2009. Následovala další žádost o prodloužení lhůty k předložení dokladů, čemuž stavební úřad vyhověl a lhůta byla prodloužena do 30.1.2010. Povodí Vltavy, s.p. dne 8.1.2010 opakovaně vyjádřilo nesouhlas s navýšením opěrné zdi. Stavební úřad se pokoušel o smírné vyřešení záležitosti a z toho důvodu svolal jednání dne 10.2.2010. Při ústním jednání Povodí Vltavy, s.p. opakovaně vyjádřilo nesouhlas s navýšením opěrné zdi, které provedl žalobce. Žalobce požádal dne 12.2.2010 o další prodloužení lhůty k předložení požadovaných dokladů. Stavební úřad lhůtu žalobci poskytl do dne 30.8.2010. Povodí Vltavy, s.p. opakovaně žádalo o pokračování v řízení o nařízení odstranění stavby, což písemně projevilo dne 20.8.2010. Urgence ze strany Povodí Vltavy, s.p. byla stavebnímu úřadu zaslána dne 29.9.2010. Dne 1.10.2010 stavební úřad umožnil účastníkům řízení seznámit se před vydáním rozhodnutí se shromážděnými podklady. Tutéž možnost stavební úřad poskytl účastníkům řízení ještě dne 8.11.2010, neboť opatřil projektovou dokumentaci nepovolené stavby. Z projektové dokumentace vyplynulo, že s opěrnou zdí byly provedeny i terénní úpravy a z toho důvodu došlo k rozšíření předmětu řízení, kterým byla opěrná zeď v korytě Tismenického potoka a terénní úpravy na pozemcích p.č. 5826/1 a 1090/1 v k.ú. Tábor. Stavební úřad opatřil stanoviska Státní památkové péče a vodohospodářského úřadu a umožnil účastníkům řízení dne 30.3.2011 seznámit se s doplněnými podklady pro rozhodnutí. Rozhodnutí stavebního úřadu, kterým bylo žalobci nařízeno odstranění opěrnou zdi a terénních úprav na pozemcích p.č. 5826/1 a 1090/1 v k.ú. Tábor do osmi měsíců od právní moci rozhodnutí bylo vydáno dne 23.5.2011.

/9/ Žalobce podal dne 21.6.2011 žádost o dodatečné povolení opěrné zdi a terénních úprav. Dne 23.6.2011 se žalobce proti rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a terénních úprav odvolal. Jako jeden z důvodů odvolání byla námitka ohledně nevypořádání se s písemným vyjádřením žalobce ze dne 15.4.2011. Řízení o dodatečném povolení stavby opěrné zdi a terénních úprav bylo opatřením ze dne 30.6.2011 přerušeno z důvodu nedostatku podání a výzvy žalobce k předložení souhlasu vlastníka opěrné zdi. Povodí Vltavy, s.p. k odvolání žalobce dne 21.7.2011 sdělilo, že se prokazatelně jedná o nepovolenou a neoprávněnou stavbu. Stavebník nestavěl v dobré víře. Již před stavbou stávající opěrné zdi mezi pozemky se s hranicí žalobce osobně seznámil. To vyplývá i z protokolu o vytýčení hranic č. 3218-20 226/2002. Žalobce musel vědět, že není vlastníkem opěrné zdi. Nástavba opěrné zdi nebyla provedena z důvodu veřejného zájmu. Slouží především k vyrovnání terénu za účelem lepšího využití pozemku kolem budovy. V tom je spatřován zájem soukromý. Na případ nelze aplikovat ustanovení o krajní nouzi nebo bezprostředního ohrožení života, zdraví či majetku. Stavební úřad v Táboře dne 27.7.2011 vydal usnesení o zastavení řízení o dodatečném povolení stavby. Stalo se tak především z důvodu nepředložení potřebných dokladů. Žádost o dodatečné povolení stavby nebyla doplněna souhlasem Povodí Vltavy, s.p. s předmětnou stavbou. Žalobce neodstranil podstatné vady žádosti o dodatečné povolení stavby.

/10/ O odvolání žalobce bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím dne 1.9.2011. Odvolání žalobce bylo zamítnuto a prvostupňové rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 23.5.2011 č.j. METAB 5730/2011/SÚ/Mus bylo potvrzeno. Stalo se tak především s odůvodněním, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu s právními předpisy a je z věcného hlediska správné. Obsahuje záležitosti stanovené v . Stavba opěrné zdi, která byla v roce 2007 povolena Povodí Vltavy, byla realizovaná v roce 2008. Navýšení zdi bylo žalobcem provedeno bez příslušného povolení. Jedná se o stavbu zřízenou bez rozhodnutí stavebního úřadu ve smyslu stavebního zákona, a proto o ní bylo vedeno z úřední povinnosti řízení o odstranění stavby. Žalobce ani po opakovaném prodlužování lhůty nepředložil doklad o právu založeném smlouvou stavbu provést, ani neprokázal právo odpovídající věcnému břemeni. Z toho důvodu musel stavební úřad postupovat podle stavebního zákona a nemohl zohlednit ani hospodářský význam stavby či její účelnost, případně rozpor s dobrými mravy. Pro posuzování nepovolené stavby těmito aspekty neposkytuje správnímu orgánu zákon prostor. Odvolací orgán měl k dispozici protokol o vytýčení pozemku, z něhož bylo jednoznačné, že opěrná kamenná zeď stojí na pozemku parc. č. 5826/1 a žalobci byl znám průběh vlastnické hranice. Nelze proto dospět k závěru, že postupoval v dobré víře. K obraně žalobce oprávněnými zájmy poukázal žalovaný i na oprávněné zájmy vlastníka pozemku a stavby. Žádost o dodatečné povolení stavby žalobce podal teprve 29 dnů od vydání prvostupňového rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Ani při podání žádosti o dodatečné povolení stavby nepředložil doklad prokazující jeho právo provést opěrnou zeď na stávající opěrné zdi ve vlastnictví Povodí Vltavy, což byl základní předpoklad pro dodatečné povolení stavby. Písemností žalobce doručenou dne 18.4.2011 se žalovaný zabýval a uvedl, že tato písemnost popisuje vznik nepovolené stavby a důvody, které žalobce vedly k její realizaci a popisuje i jeho ochotu podílet se na údržbě a opravě obou zdí. Nelze však tuto písemnost považovat za připomínky či námitky, kterými by se stavební úřad měl zabývat. Žalobce neprokázal veřejný zájem na dodatečném povolení stavby, a tudíž bylo nutné setrvat na názoru, že rozhodnutí, kterým bylo žalobci nařízeno odstranit stavbu, bylo vydáno v souladu se zákonem.

IV. Právní názor soudu.

/11/ Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle , /dále jen /, v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba důvodná nebyla.

/12/ V souzené záležitosti bylo vedeno řízení o odstranění stavby opěrné zdi v korytě Tismenického potoka na pozemku parc. č. 5826/1 v k.ú. Tábor a terénních úprav na pozemku parc. č. 1090/1 v k.ú. Tábor provedené bez rozhodnutí nebo opatření příslušného stavebního úřadu. Úřad postupoval podle ustanovení § 129 odst. 1 písm. b/ stavebního zákona, podle kterého stavební úřad nařídí vlastníku stavby popřípadě s jeho souhlasem jiné osobě odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadované tímto zákonem a nebo v rozporu s ním, když současně poučil účastníka řízení /žalobce/, že podle odstavce druhého tohoto ustanovení stavbu lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře, nebo s územním opatřením o sanaci území a není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje a není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Úřad postupoval podle odstavce třetího tohoto ustanovení a u nástavby opěrné zdi provedené žalobcem bez rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu vyžadované tímto zákonem zahájil, řízení o jejím odstranění. Přes opakované prodlužování lhůty poskytované na žádost žalobci do vydání prvostupňového rozhodnutí žalobce nepodal žádost o dodatečné povolení stavby. Tu podal teprve 29 dnů od vydání prvostupňového rozhodnutí, kterým bylo žalobci nařízeno stavbu odstranit.

/13/ Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí i obsahu spisu soud zjistil, že se správní orgány obou stupňů důvody pro nařízení odstranění stavby a terénních úprav tak, jak jsou taxativně stanoveny zákonem, zabývaly. Byl shledán důvod k nařízení odstranění stavby, neboť stavba byla nepochybně provedena bez rozhodnutí stavebního úřadu či opatření stavebního úřadu vyžadované stavebním zákonem. Nad rámec svých povinností stavební úřad poučil žalobce o tom, že může ve smyslu platné právní úpravy požádat o dodatečné povolení stavby a předložit k tomu potřebné doklady. Současně byl poučen o tom, že je zapotřebí splnit i podmínky stanovené zákonem, a to že stavba není umístěna v rozporu se záměry územního plánování, zejména s územně plánovací dokumentací. Dále měl prokázat, že stavba není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní zákon zakazuje a že stavba není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. Žalobce, aniž podal žádost o dodatečné povolení stavby, žádal úřad o poskytnutí lhůty k tomu, aby opatřil souhlas vlastníka stavby, na které zřídil svou nástavbu zdi. Stavební úřad opakovaně v průběhu dvou let žalobci lhůtu pro opatření potřebných dokladů poskytoval. Teprve na opakované žádosti vlastníka zdi pokračoval v řízení o odstranění stavby. Bylo to za situace, kdy žalobce nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, ani nesplnil zákonem stanovenou podmínku předložit zákonem stanovené podklady, na základě kterých by bylo možné stavbu dodatečně povolit. Těmito podklady jsou podklady, definované v § 110 stavebního zákona, neboť pro dodatečné povolení stavby je nepochybně nutné předložit tytéž podklady jako k žádosti o vydání stavebního povolení. K žádosti o vydání stavebního povolení stavebník připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo stavbě. Dále musí předložit projektovou dokumentaci, plán kontrolních prohlídek a závazná stanoviska, případně jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy.

/14/ Měla-li být stavba dodatečně povolena, musel by stavebník prokázat soulad stavby s veřejným zájmem a ve lhůtě stanovené stavebním úřadem podat žádost o její dodatečné povolení a doložit podklady a doklady. Důkazní břemeno při prokazování souladu nepovolené stavby s veřejným zájmem leží výlučně na stavebníkovi, což je logické, neboť postupoval-li stavebník v rozporu se zákonem, je nutné po něm požadovat, aby prokázal to, co měl prokázat, tak jak mu ukládá zákon v případě podání žádosti o povolení stavby. K tomu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího správního soudu, kupříkladu pod č.j. -75, kdy Nejvyšší správní soud uvedl „ …ve vztahu k řízení o dodatečném odstranění stavby není totiž možno připustit takový výklad zákona, který by stanovil mírnější kritéria pro dodatečné povolení stavby, respektive její změny, než jaká jsou kladena na řádné stavební povolení. Má-li norma určité požadavky na řádné rozhodnutí v situaci, kdy žadatel postupoval podle zákona, tím spíše je musí mít na rozhodnutí svou povahou mimořádné, kdy žadatel od počátku zákon nerespektoval /argumentum a minori ad maius/. Rozhodnutí o dodatečném povolení stavby musí splňovat stejné požadavky a nároky, jaké jsou zákonem kladeny na samotné stavební povolení. Provádí-li stavebník stavbu v rozporu se stavebním povolením a následně požádá stavební úřad o její dodatečné povolení, musí v průběhu řízení o dodatečném povolení prokázat podmínky stanovené v § 129 odst. 2 stavebního zákona, snažit se minimalizovat zásahy do práv a oprávněných zájmů dotčených osob a usilovat o dohodu ve sporných otázkách, vědom si svých předešlých pochybení. ….“

/15/ Správní orgány v dané věci, jak již bylo výše uvedeno, v souladu se stavebním zákonem postupovaly a žalobci potřebný prostor pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby poskytly. Žalobce však důkazní břemeno pro dodatečné povolení stavby neunesl. V prvé řadě vůbec o dodatečné povolení stavby před vydáním prvostupňového rozhodnutí o nařízení odstranění nepovolené stavby nepodal. Podal je teprve po vydání prvostupňového rozhodnutí před podáním řádného opravného prostředku. Nelze proto úspěšně argumentovat, tak jak činí žalobce v žalobě tím, že nebyly zohledněny konkrétní okolnosti případu.

/16/ Žalobce tvrdí, že rozhodnutím byl porušen stavební zákon předně tím, že skutkový stav, který byl vzat za základ, nemá oporu ve spise a procesním postupem byl zkrácen na svých právech. Z toho dovozuje nicotnost rozhodnutí. Takto námitka důvodná není. K nicotnosti rozhodnutí by soud přihlížel i z moci úřední. Nicotné rozhodnutí je pak podle teorie správního práva vnitřně rozporným aktem, které je právně či fakticky neuskutečnitelné, které vykazuje takové vady, kterými nemůže dojít k založení, změně či zrušení práv či povinností účastníků řízení. Jinými slovy řečeno, nicotné správní rozhodnutí je takové rozhodnutí, které trpí vadami, v důsledku nichž je vůbec nelze za rozhodnutí považovat. Soud takové vady z úřední povinnosti neshledal. Žalobce v žalobě pak takové vady, pro které rozhodnutí považuje za nicotné, neuvedl.

/17/ Žalobce dále uvedl, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami ohledně nesprávnosti prvostupňového rozhodnutí. Tato námitka důvodná není. Jak již bylo výše popisováno, z obsahu rozhodnutí žalovaného správního orgánu je zřejmé, že se s odvolacími námitkami žalobce vypořádalo. Žalovaný správní orgán vysvětlil, jakým způsobem bylo řízení zahájeno, jaké podklady měl k dispozici při zahájení řízení. Dále uvedl, jakým způsobem žalobce poučil o tom, jak lze v konkrétní záležitosti zjednat nápravu a k tomu opakovaně poskytoval žalobci časový prostor. Ve spise jsou založeny písemnosti, z nichž je současně zřejmé, že žalovaný i prvostupňový orgán řádně zjistily stav věci, o které nebyly pochybnosti a v odůvodnění se s posuzovanou záležitostí vypořádaly. Vysvětlily, že postup žalobce, kterým bez stavebního povolení provedl nástavbu zdi, která je ve vlastnictví a na pozemku Povodí Vltavy, byl v rozporu se zákonem. Pro tento závěr je ve spise založen dostatek písemností. Žalobce pak ke svému tvrzení žádné důkazy žalovanému správnímu orgánu nepředložil. Je-li zmiňováno vyjádření žalobce ze dne 15.4.2011 doručené dne 18.4.2011, pak s touto písemností se žalovaný správní orgán vypořádal na straně 6 žalobou napadeného rozhodnutí, když uvedl, že písemnost popisuje vznik nepovolené stavby a důvody, které žalobce vedly k realizaci nepovolené stavby a zároveň ochotu podílet se na údržbě a opravě obou zdí a placení nájmu. Žalovaný uvedl, že takto popsaný průběh celé kauzy ovšem nelze považovat za vznesené připomínky či námitky v řízení o odstranění stavby, kterými by bylo možné se zabývat nebo o nich rozhodovat, a to z toho důvodu, že pro zohlednění motivace žalobce ke zřízení nepovolené stavby zákon neposkytuje dostatečný prostor. Stejně tak se nelze v řízení o odstranění stavby zabývat fotodokumentací, byť je označována jako důkaz stejně jako technická dokumentace k nepovolené stavbě, neboť technická dokumentace k nepovolené stavbě nemůže nepovolenou stavbu legalizovat, technická dokumentace může být použita jako jeden z podkladů pro dodatečné povolení stavby.

/18/ Jak již bylo výše uvedeno, do vydání prvostupňového rozhodnutí o nařízení odstranění nepovolené stavby žalobce o dodatečné povolení této stavby nepožádal. Po vydání prvostupňového rozhodnutí tato žádost podána byla, nebyla však doložena potřebnými podklady a žádost vykazovala vady, které nebyly odstraněny, a proto bylo řízení o dodatečném povolení stavby zastaveno. K tomu se žalovaný správní orgán vyjádřil na straně 5 a 6 žalobou napadeného rozhodnutí, když zdůraznil, že žalobce nepředložil v tomto řízení doklad /smlouvu/, který by prokazoval jeho právo provést opěrnou zeď na stávající opěrné zdi ve vlastnictví Povodí Vltavy s.p., což je základní předpoklad pro dodatečné povolení stavby.

/19/ Nelze proto přisvědčit žalobci, že rozhodnutí byla vydána v rozporu s ustanovením a . Správní orgán měl zjištěn stav věci, o které nebyly důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky stanovenými v . Odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí obsahovalo důvody výroku i úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů pro rozhodnutí i při výkladu právních předpisů, stejně jako informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům pro rozhodnutí. Nelze proto přisvědčit žalobci v jeho námitce a je třeba odmítnout i jeho výtku, že se žalovaný správní orgán nevypořádal s vyjádřením žalobce ze dne 15.4.2011. Vyjádření žalobce z 15.4.2011 označené jako vyjádření ke stavbě navýšené opěrné zdi v korytě Tismenického potoka, parcela 5826/1 v k.ú. Tábor nemohlo v řízení o odstranění stavby, jak již soud výše uvedl, ničeho změnit, a to ani za situace, že žalobce uvedl, že zeď byla postavena nižší, než bylo třeba, že byla postavena do výšky 3,20 m, tudíž svah za ní ještě zůstával 1,5 m až 2,4 m odkrytý a holý a splavování a ujíždění svahu se nezastavilo. Tyto námitky ohledně výšky zdi, která byla zřízena na základě povolení stavebního úřadu Povodím Vltavy v roce 2008, mohly být žalobcem uplatněny v řízení o povolení této stavby, kde byl žalobce nepochybně účastníkem řízení, neboť stavba je realizována v sousedství pozemku žalobce. Řešení, které žalobce zvolil a motivaci tohoto řešení vysvětloval právě v písemnosti ze dne 15.4.2011. Žalobcem poskytnuté vysvětlení nemůže být důvodem pro legalizaci nepovolené stavby, a to z toho důvodu, že jednání žalobce bylo v rozporu se stavebním zákonem.

/20/ Zohlednit nelze argumentaci žalobce zakročovací povinností proti hrozící škodě. Tyto důvody žalobci vysvětlil i žalovaný správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí. Nelze proto žalobci přisvědčit v tom, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolací námitkou a prvostupňový orgán nepostupoval v souladu s právními předpisy jako je ČR, a nešetřil oprávněné zájmy žalobce. Správní orgán šetřil nad rámec svých zákonných povinností práva žalobce v tom směru, že opakovaně poskytoval žalobci lhůtu proto, aby získal dodatečný souhlas účastníka Povodí Vltavy s.p. s nepovolenou stavbou, na jehož základě by mohlo být přistoupeno k hodnocení žádosti žalobce o případné dodatečné povolení stavby. Soud proto neshledal postup správních orgánů v rozporu s ustanovením a . Ze spisu je zřejmé, že žalovaný správní orgán se pokusil i o smírný způsob řešení dané situace, výsledek však tento způsob nepřinesl.

/21/ Soud neshledal rozpor napadeného rozhodnutí s veřejným zájmem, který žalobce v obecné poloze namítal. Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že se žalovaný správní orgán se všemi odvolacími námitkami žalobce vypořádal. Vzal v úvahu konkrétní okolnosti případu a vysvětlil, že se nemůže zabývat žalobcem tvrzeným hospodářským významem nepovolené nástavby zdi, neboť zákon neposkytuje pro takové posouzení nepovolené nástavby prostor. Hospodářským významem stavby se proto žalovaný správní orgán nemohl zabývat, a to ani za situace, že žalobce tvrdí, že stavba neomezuje povodí Vltavy, ale naopak plní účel ochrany lépe než původní stavba. Jestliže stavební zákon neposkytuje prostor pro posouzení hospodářského významu nepovolené stavby, které by mohlo vést k její legalizaci, pak se nelze takového pochybení správního orgánu dovolávat. Žalobcem tvrzený veřejný zájem, který by měl podpořit jeho nepovoleně zřízenou nástavbu zdi, by mohl být prokazován pouze v řízení o dodatečném povolení stavby, a to za situace, že by byly splněny veškeré zákonem stanovené podmínky pro dodatečné povolení stavby. Není-li vedeno řízení o dodatečném povolení stavby, pak jak i správní orgány poznamenaly, nelze se veřejným zájmem žalobcem tvrzeným v souvislosti se zřízením nepovolené stavby ohrazovat. Stejně tak není zákonem poskytnut prostor pro hodnocení případného vzniku škody v souvislosti s nařízením odstranění stavby. Zákon posouzení účelnosti odstranění nepovolené stavby a její nákladnosti, tedy vyčíslení případné hospodářské ztráty, správním orgánům ani soudu neumožňuje.

/22/ Soud proto uzavřel, že námitky vznesené žalobcem důvodné nebyly. Soud neshledal zkrácení žalobce na jeho právech v souvislosti s vydaným rozhodnutím.

V. Závěr, náklady řízení.

/23/ Soud proto uzavřel, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy a vzhledem k těmto důvodům podle žalobu zamítl.

/24/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané záležitosti byl úspěšný žalovaný správní orgán, který však nevynaložil žádné náklady nad rámec své běžné činnosti. Soud proto žalovanému i přes jeho úspěch v řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Stejně tak nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení osobě zúčastněné na řízení, neboť tato osoba má ve smyslu právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud v dané věci uložil. Osobě zúčastněné na řízení soud žádnou povinnost neuložil.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v 103 odst. 1 a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 18. ledna 2012

Předsedkyně senátu:

JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka