Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 83/2011 - 250

- 252

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem nám. Míru 9, Šumperk, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, Olomouc, zastoupenému JUDr. Petrem Ritterem, advokátem se sídlem Riegrova 12, Olomouc, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2006, č. j. , sp. zn. KÚOK/80238/2006/OSV-DS/7025/SD-154, ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům Nejvyššího správního soudu JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a JUDr. Kateřině Šimáčkové v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2010, č. j. – 201, vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Kateřina Šimáčková n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Krajský soud v Ostravě (dále jen „krajský soud“) rozsudkem ze dne 30. 11. 2010, č. j. - 201, zamítl žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného. Proti citovanému rozsudku podal žalobce (dále též „stěžovatel“) dne 22. 12. 2010 kasační stížnost, kterou doplnil dne 9. 2. 2011, 17. 5. 2011 a k výzvě soudu i 9. 6. 2011. Následně, dne 3. 10. 2011, byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

[2] Po zaslání informace o řízení probíhajícím u Nejvyššího správního soudu a o složení senátu ze dne 5. 10. 2011, č. j. - 237, stěžovatel v obtížně čitelném podání, doručeném zdejšímu soudu dne 14. 10. 2011, uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu z důvodu, že „se ve stejné věci už opakují více než 3000x!!!!!! (…). Uvedené osoby NSS jsou vyloučeny dle , /1,2 přímo ze zákona !!!!“.

[3] Soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu podali dne 20. 10. 2011 vyjádření k námitce podjatosti vznesené stěžovatelem (na č. l. 245 soudního spisu), v němž uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům ani jejich zástupcům, a že jim nejsou známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti.

[4] Podle prvého odstavce , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. -16; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

[7] Žalobce námitku podjatosti soudců senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu založil na skutečnosti, že uvedení soudci opakovaně rozhodují v jeho věcech.

[8] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobce skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové zabýval. Subjektivní náhled jmenovaných soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.

[9] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení , věta třetí, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Uvedená námitka žalobce nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu a rozhodování soudců senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu v dalších věcech žalobce vedených u zdejšího soudu nemohou být důvodem pro jejich vyloučení. Jak Nejvyšší správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. - 162, „[d]řívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“. Z těchto důvodů nemůže tvrzení stěžovatele, že soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu rozhodují opakovaně ve věcech stěžovatele, založit jakékoliv pochybnosti o jejich nepodjatosti. Z ustanovení věta třetí totiž vyplývá, že okolnosti spočívající v procesním postupu jmenovaných soudců v jiných věcech nemohou být důvodem pro jejich vyloučení.

[10] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenovaných soudců k projednávané věci. Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

[11] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn. Nelze dovodit, že by soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu stěžovatele jakýmkoliv způsobem znevýhodňovali či poškozovali. Ani sami soudci tohoto senátu si nejsou vědomi přímého poměru k věci nebo k účastníkovi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce podjatosti. Jmenovaní soudci výslovně uvádí, že k projednávané věci ani k účastníkům žádný osobní vztah nemají a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nepodíleli se rovněž na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu ani v předchozím soudním řízení.

[12] Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudci senátu 6 Ads Nejvyššího správního soudu JUDr. Milada Tomková, JUDr. Bohuslav Hnízdil a JUDr. Kateřina Šimáčková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. listopadu 2011

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu