Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 88/2011 - 71

- 72

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: E. M., proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, o námitce podjatosti vznesené proti členům senátu 11 Ca v řízení o žalobě proti nečinnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

t a k t o :

Předsedkyně senátu JUDr. Hana Veberová a soudci Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování v řízení o žalobě proti nečinnosti vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně žalobou ze dne 10. 4. 2009 brojí proti nečinnosti Ministerstva pro místní rozvoj.

Usnesením ze dne 5. 10. 2011, č. j. - 55, městský soud vyloučil k samostatnému projednání návrh, kterým se žalobkyně domáhá zrušení zahájení řízení Městským úřadem Vsetín ze dne 10. 3. 2010, č. j. MUVS-S2787/2010/OUPSŘ-330/Ev-4, a zrušení usnesení Městského úřadu Vsetín ze dne 28. 4. 2010, č. j. MUVS-S2787/2010/OUPSŘ-330/Ev, oboje ve věci stavebních úprav a nástavbě rodinného domu č. p. 363, zpevněných ploch a sjezdů ze silnice I/57 na pozemcích parc. č. 1063 a 1067. Současně byl k samostatnému projednání vyloučen návrh, kterým se žalobkyně domáhá zadostiučinění za nemajetkovou a morální újmu ve výši 1 200 000 Kč za celkovou délku správního řízení v trvání 9 let, a dále návrh na uložení písemné omluvy Ministerstvu pro místní rozvoj.

Městskému soudu v Praze bylo dne 18. 10. 2011 doručeno podání označené jako „Námitka podjatosti podle “ Jeho obsahem je vyslovení nesouhlasu žalobkyní s citovaným usnesením městského soudu.

Předsedkyně senátu JUDr. Hana Veberová a soudci Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová ve svém písemném vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedli, že nemají žádný poměr k věci ani k jejím účastníkům a necítí se v této věci podjati.

Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou proto všichni soudci povinni ctít a naplňovat. Podle ustanovení , (dále jen „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci mj. i tehdy, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti.

Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález sp. zn. , sv. 6, nález č. 127 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález sp. zn. , sv. 23, nález č. 98 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.

V posuzovaném případě nicméně žalobkyně neuvedla žádné tvrzení či argument, kterým by svoji námitku podjatosti jakkoliv odůvodnila, takže není patrno, zda tuto podjatost spatřuje v subjektivním vztahu jmenovaných soudců k předmětu řízení či jeho účastníkům anebo zda existují objektivní okolnosti ve shora popsaném smyslu. Ve skutečnosti totiž žalobkyně toliko polemizuje s citovaným usnesením městského soudu, což však samozřejmě důvodnou pochybnost o nepodjatosti rozhodujících soudců založit nemůže, jelikož v opačném případě by bylo možno dojít k absurdnímu závěru, že z pouhého nesouhlasu s procesním postupem či meritorním rozhodnutím soudu lze dovodit podjatost soudců.

Za těchto okolností Nejvyšší správní soud této námitce nemohl přisvědčit.

Nejvyšší správní soud proto rozhodl o námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení ( věta čtvrtá ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné ( a contr.).

V Brně dne 18. listopadu 2011

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu