Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 25/2011 - 69

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: JUDr. M. T., zast. JUDr. Alexandrem Királym, Ph.D., advokátem, se sídlem L. Podéště 1883/5, Ostrava - Poruba, proti žalované: Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Univerzitní 8, Plzeň, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2011, č. j. - 30,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2011, č. j. - 30, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím rektora žalované ze dne 17. 5. 2010, č. j. PR, bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí děkana Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni ze dne 23. 2. 2010, č. j. DFPR-OVV-CII/ld-313/10, jímž bylo žalobci ukončeno studium v doktorském studijním programu Teoretické právní vědy na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 7. 2. 2011 správní žalobu ke Krajskému soudu v Plzni. Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 5. 2011, č. j. - 30, žalobu odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť byla podána opožděně. Soud v odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že žalobci bylo rozhodnutí doručováno postupem podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) do vlastních rukou. Podle „nebyl-li v případě doručování podle adresát zastižen a písemnost nebylo možné doručit ani jiným způsobem přípustným podle , písemnost se uloží“. Podle „jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty“. Podle soudu bylo žalobci předmětné rozhodnutí doručováno dne 19. 5. 2010 na adresu S., M. M. 1752, kterou žalobce uvedl na přihlášce ke studiu. Na obálce je pod razítkem pošty S. 1 rukou uvedeno: DOS: Z. 276, J. Na tuto adresu bylo rozhodnutí žalobci doručováno podle razítka pošty J. dne 20. 5. 2010. Jelikož adresát nebyl zastižen, byla zásilka uložena dne 20. 5. 2010. Zásilka byla poté vrácena zpět s tím, že je u razítka pošty J. s datem 1. 6. 2010 křížkem zaškrtnuta kolonka „nevyzvednuto“. Na kopii žalobou napadeného rozhodnutí založeného ve správním spise je rukou vepsána poznámka „Originál převzal dne 15. 12. 2010 JUDr. T.“. Žaloba byla podána ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím E-podatelny dne 7. 2. 2011.

Krajský soud uvedl, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručováno postupem podle a zásilka byla uložena na poště J. dne 20. 5. 2010. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno v souladu s desátým dnem od uložení, s ohledem na se tak stalo dne 30. 5. 2010. Zákonná dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proti tomuto rozhodnutí tedy uplynula dnem 30. 7. 2010, přičemž žalobu bylo možné toho dne naposledy podat k poštovní přepravě nebo osobně u soudu či u žalovaného správního orgánu. Žaloba však byla podána cestou E-podatelny až dne 7. 2. 2011, přičemž zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle soudu není rozhodné, že si žalobce žalobou napadené rozhodnutí u žalované vyzvedl dne 15. 12. 2010 a tento den k výzvě soudu označil jako den, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Soud proto žalobu jako opožděnou odmítl podle a rozhodl též o vrácení zaplaceného soudního poplatku za žalobní řízení.

Ve včasné kasační stížnosti žalobce (dále též „stěžovatel“) zpochybnil, že mu bylo rozhodnutí rektora žalované v květnu roku 2010 řádně doručeno a na základě tohoto doručení nabylo právní moci. Podle stěžovatele se má jednat o rozhodnutí, které má být v souladu s a 2 doručováno do vlastních rukou, a to ve spojení s . V dané věci však nebyly splněny podmínky pro odmítnutí žaloby z důvodu jejího opožděného podání. Již ze žádosti o přezkum rozhodnutí děkana Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni ze dne 12. 4. 2010 bylo totiž jasně patrné, kam má žalovaná doručovat a že se tak má dít na adresu jeho trvalého bydliště v J., K Z. 276. Pokud soud žalobu odmítl, měl se ve svém usnesení vypořádat se skutečností, že žalovaná žalobci nesprávně doručovala do S. Pošta v S. v úmyslu zajistit stěžovatelem objednanou dosílku pak chybně uvedla nesprávnou adresu v J. (J., K Z. 269). Stěžovatel dále namítl, že nebyl podle řádně vyzván k vyzvednutí písemnosti ani podle odstavce pátého téhož ustanovení nebyl poučen o právních následcích nevyzvednutí písemnosti, a proto zde nebyly podmínky pro to, aby mohly nastat právní následky předvídané v . Neobstojí tak poukaz soudu, že „protože nebyl adresát zastižen, byla zásilka uložena“. Soud se popsanou záležitostí nijak nezabýval, nevyrovnal se ani se skutečností, kým a proč byla dosílací adresa přeškrtnuta a účelově dodatečně měněna. Stěžovatel se neztotožnil se závěrem soudu, že rozhodnutí mu bylo doručeno v souladu s desátým dnem od uložení, tedy dnem 30. května 2010.

Z uvedeného podle stěžovatele plyne, že mu bylo rozhodnutí žalované doručeno až dne 15. 12. 2010, s čímž byl ostatně soud seznámen nejen rukou vepsanou poznámkou „Originál převzal dne 15. 12. 2010 JUDr. T.“ na kopii žalobou napadeného rozhodnutí, ale i stěžovatelovým sdělením k výzvě soudu ze dne 17. 3. 2011. Podaná žaloba byla tedy včasná. Ze všech těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2011, č. j. - 30, zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření žalované ke kasační stížnosti nebylo podáno.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení v souladu s a 3 , podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti.

Kasační stížnost je důvodná.

Stěžovatel vyslovil v kasační stížnosti přesvědčení, že Krajský soud v Plzni v předcházejícím řízení nezákonně rozhodl o odmítnutí jeho žaloby, uplatnil tedy důvod kasační stížnosti podle , podle něhož je možné kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. Stěžovatel namítá, že doručování žalobou napadeného rozhodnutí žalované v květnu roku 2010 neproběhlo v souladu s příslušnými ustanoveními , a proto neměl Krajský soud v Plzni dovodit opožděnost podané žaloby.

Podle „fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.“

Podle „písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, lze doručit adresátovi, nebo též tomu, koho adresát k přijetí písemnosti zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před doručujícím orgánem.“

Podle „nebyl-li v případě doručování podle adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle , písemnost se uloží“.

Podle „adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.“

Podle se zároveň s poučením podle odstavce 4 adresát písemně poučí o možných důsledcích, které by jeho případné jednání podle , 3 a 4 vyvolalo. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.

Podle „jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.“

V souzené věci je spornou otázka, zda lze za den doručení napadeného rozhodnutí žalované žalobci považovat den 30. 5. 2010, kdy bylo podle názoru krajského soudu žalobci fikcí podle doručeno žalobou napadené rozhodnutí žalované. Nejvyšší správní soud ze správního i ze soudního spisu zjistil, že pokus o doručení rozhodnutí žalované žalobci byl učiněn dne 19. 5. 2010 na adresu M. M. 1752, 356 05 S. Následně byla obálka dosílána na adresu „Z. 269, J. 362 11“, přičemž číslovka „269“ byla posléze přeškrtnuta a opravena na číslovku „276“. Na obálce se dále nachází informace pošty J. o tom, že dne 20. 5. 2010 nebyl adresát zastižen, a proto byla zásilka uložena a připravena k vyzvednutí dne 20. 5. 2010 a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Na zadní straně obálky se dále nachází informace pošty J., že zásilka byla vrácena zpět s poznámkou „nevyzvednuto“. Z předložených dokladů ani z doručovací karty, vyžádané Nejvyšším správním soudem z pošty v J., však nelze jednoznačně dovodit, zda byl žalobce současně s výzvou o uložení zásilky vyzván a poučen ve smyslu a odst. 5 . Tato skutečnost je však nezbytná pro posouzení včasnosti či opožděnosti podané žaloby, protože řádně mohlo být fikcí podle doručeno pouze v případě, že byl adresát ve smyslu a 5 vyzván vložením oznámení o neúspěšném doručení do domovní schrány nebo na jiné vhodné místo k vyzvednutí písemnosti ve lhůtě 10 dnů a poučen o právních důsledcích nepřevzetí zásilky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena. Jestliže by totiž tyto úkony nebyly učiněny, nemohlo být rozhodnutí žalované doručeno fikcí podle . Uvedené skutečnosti mají tedy zásadní význam pro posouzení včasnosti podané žaloby, avšak Krajský soud v Plzni je před vydáním rozhodnutí o odmítnutí žaloby blíže nezkoumal, ačkoliv na kopii předtištěné dodejky založené na soudního spisu nebylo ani zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že bylo v místě doručování zanecháno poučení o následcích nevyzvednutí zásilky.

Jelikož se Krajský soud v Plzni blíže nezabýval tím, zda bylo rozhodnutí žalované žalobci v květnu roku 2010 řádně doručeno, Nejvyšší správní soud napadené usnesení podle věty první zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž je krajský soud podle odstavce 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu. V dalším řízení se pak bude Krajský soud v Plzni zabývat zejména tím, zda byl stěžovatel při uložení zásilky řádně vyzván a poučen ve smyslu a 5 a zda tedy 10. dnem ode dne, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí, došlo k jejímu řádnému doručení fikcí se všemi zákonnými následky. Přitom je zapotřebí mít na paměti, že v pochybnostech o včasnosti či opožděnosti žaloby je třeba považovat žalobu za včasnou. Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na své rozhodnutí ze dne 31. 3. 2010, č. j. - 67, dostupné na www.nssoud.cz, týkající se podobné procesní situace, podle něhož „splnění podmínek pro uložení doručované písemnosti dle z roku 2004, a tudíž i pro její doručení na základě fikce dle téhož zákona, pokud si ji adresát ve lhůtě 10 dnů od uložení nevyzvedne, prokazuje správní orgán obvykle tím, že založí do spisu vrácenou obálku s nevyzvednutou písemností, včetně předtištěné doručenky, na níž je zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že byla tato zásilka určitého data uložena a že bylo v místě doručování zanecháno oznámení o tomto uložení a rovněž poučení o následcích nevyzvednutí zásilky. Pokud takový doklad chybí, je třeba splnění podmínek pro doručení písemnosti na základě fikce prokázat jiným způsobem, a není-li to možné, je nutno vycházet z toho, že k doručení písemnosti na základě fikce nedošlo.“

V novém rozhodnutí pak Krajský soud v Plzni podle věty první rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2011

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu