Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 92/2011 - 124

- 126

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: V. J., zast. Mgr. et Bc. Lubošem Klimentem, advokátem, se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 21, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Jihlava, Žižkova 57, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2010, č. j. , o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2011, č. j. - 108,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta Mgr. et Bc. Luboše Klimenta s e u r č u j e částkou 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Vysočina, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 26. 3. 2010, č. j. KUJI 21994/2010, sp. zn. OUP 58/2009/Kov-2. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl jako opožděné stěžovatelčino odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Bystřice nad Pernštejnem, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 29. 12. 2009, č. j. OÚP/39719/2009/Bi, sp. zn. OÚP 33502/2009Bi.

V dané věci stěžovatelka požádala dne 2. 11. 2009 o prodloužení lhůty k dokončení stavby, povolené dodatečným stavebním povolením ze dne 4. 6. 2007, č. j. Výst. 225/05. Žádost odůvodnila ztrátou zaměstnání a finančními problémy a žádala o prodloužení termínu k dokončení stavby o jeden rok. Stavební úřad jí vyhověl a změnil podmínku č. 5 stavebního povolení tak, že původní termín ukončení stavby „do 31. 1. 2010“ nahradil termínem do „18. 12. 2010“. Stěžovatelka napadla toto rozhodnutí odvoláním, v němž vyslovila nespokojenost s nově určeným termínem, poukázala na další důvody ke změně termínu a na potřebu změnit i další podmínky dodatečného stavebního povolení.

Žalovaný vycházel ze skutečnosti, že rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 4. 1. 2010 a lhůta k podání odvolání skončila dne 19. 1. 2010. Odvolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 21. 1. 2010 a bylo adresováno odvolacímu orgánu, který je neprodleně postoupil prvostupňovému orgánu, jímž bylo převzato dne 27. 1. 2010. Žalovaný odvolání posoudil jako opožděné, a proto dále zkoumal, zda nejsou důvody pro přezkumné řízení či pro obnovu řízení; dospěl k závěru, že nikoliv.

Krajský soud v napadeném rozsudku vycházel ze stejných rozhodných skutečností a posouzení opožděnosti odvolání označil za odpovídající zákonu.

Stěžovatelka proti tomu v kasační stížnosti uplatňuje kasační důvod podle , tedy nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Soud, podle kasační stížnosti podané ustanoveným zástupcem stěžovatelky, nezohlednil důležitou okolnost, a to, že stěžovatelka se svým právním zástupcem naprosto nekomunikuje, nepřebírá zásilky a nedává o sobě vědět. Tato netečnost může vypovídat o její fatální indispozici, která jí znemožňuje účinně hájit její práva. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen “) je možno požádat o navrácení lhůty do 15 dnů od doby, kdy odpadla překážka bránící ve výkonu procesního oprávnění. Přesto, že stěžovatelka podala odvolání opožděně a ke správnímu orgánu druhého stupně, měla jí být lhůta prodloužena. Pokud překážka, znemožňující tento postup uplatnit, nastala po podání odvolání, nemohla uplatnit řádně svá práva bez svého zavinění. Byla-li pak v září roku 2009 podána žaloba, mohlo to způsobit přerušení prekluzivní lhůty stanovené v citovaném ustanovení. Nekomunikace s právním zástupcem může znamenat i to, že stěžovatelka není schopna bránit svá práva ani nyní, na což zástupce soud upozorňuje. S ohledem na tyto důvody navrhuje zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný nevyužil možnosti vyjádření ke kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Kasační stížnost je dle zásadně přípustná, s výjimkou případů taxativně vypočtených v s. ř. s, pokud splňuje zákonné náležitosti ( ), je podána včas ( ) a stěžovatel je řádně zastoupen ( ).

V daném případě kasační stížnosti nesplňuje podmínky přípustnosti uvedené v Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Žaloba včetně jejich doplňků stála na tvrzení, že nebylo plně vyhověno žádosti žalobkyně o prodloužení termínu k dokončení stavby o jeden rok, přičemž podaná žádost byla telefonicky doplněna o zdravotní důvody. Správní orgán nezjišťoval v jakém stadiu se stavba nachází. Přesto žalobkyně s novým termínem vyslovila souhlas, ovšem nemohla se spokojit s obsahem sepsaného protokolu a s důvody rozhodnutí. Současně také žádala o přezkoumání a upravení podmínek stavebního povolení, což správní orgán neučinil. Její odvolání nemělo být zamítnuto, ale žalovaný měl rozhodnutí stavebního úřadu zrušit. Dále žalobkyně brojila proti povinnosti uhradit správní poplatek. K žalobě připojila text odvolání stojící na obdobných důvodech. Soud stěžovatelce k její žádosti opakovaně ustanovoval zástupcem advokáty, důvody žaloby rozšířeny nebyly.

Je tedy zřejmé, že v žalobě nebyly uplatněny důvody, které jsou obsahem kasační stížnosti. Stěžovatelka měla možnost v žalobě namítnout, že včasné odvolání nemohla podat pro překážku, která jí v tom bránila a že je třeba z tohoto důvodu podané odvolání považovat za včasné, případně, že z těchto důvodů lhůta pro podání odvolání dosud neskončila. Tato námitka nebyla vznesena ani poté, kdy jí byl k ochraně práv ustanoven zástupcem advokát. Z ničeho neplyne, že by stěžovatelka neměla plnou procesní způsobilost a na její nedostatek nelze soudit z toho, že nekomunikuje s ustanoveným advokátem. Krajský soud vynaložil dostatek úsilí k tomu, aby stěžovatelce zajistil odbornou právní pomoc, přičemž ze spisu je zřejmé, že význam právního zastoupení stěžovatelka chápe; sama o ustanovení zástupce požádala a na úkony soudu v tomto směru reagovala.

Kasační stížnost je opřena o nepřípustné důvody, a proto nezbylo, než ji odmítnout [ , ].

O nákladech řízení rozhodl soud podle , , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.

Stěžovatelka byla v řízení o kasační stížnosti zastupována soudem ustanoveným advokátem; v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ). Nejvyšší správní soud proto ustanovenému advokátovi přiznává odměnu za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) ve výši 2100 Kč [ , a , advokátní tarif] a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč ( téže vyhlášky), celkem 2400 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. října 2011

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu