Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 A 36/2011 - 28

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové

a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobce : ZEPO

STRACHOTICE, spol. s r.o., IČ 4890645, se sídlem ve Strachoticích 355, proti

žalovanému: Ministerstvu zemědělství České republiky, se sídlem v Praze 1, Těšnov 17, o

žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 30.12.2010, čj: 21666/2010-

14130

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze dne 22.2.2011, domáhal

přezkoumání a zrušení rozhodnutí Ministerstva zemědělství České republiky (dále též

žalovaného správního úřadu), jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního

zemědělského intervenčního fondu ze dne 26.5.2010, č.j.: SZIF/2010/0145444, a bylo tak

pravomocně rozhodnuto o tom, že se zamítá žádost žalobce o poskytnutí dotace v rámci

agroenvironmentálních opatření pro rok 2009 v části, týkající se podopatření péče o krajinu,

titul pěstování meziplodin.

Žalobce v podané žalobě namítl, že žalovaný správní úřad v odůvodnění napadeného

rozhodnutí konstatoval, že půdní blok/díl 3101/10 ve čtverci 630-1200 byl s účinností do dne

24.3.2010 evidován na žalobce a že s účinností ode dne 25.3.2010 byl tento půdní blok

evidován na uživatele Leoše Brabce a dále s účinností ode dne 26.3.2010 do dne 7.4.2010 byl

opětovně evidován na žalobce. Žalovaný správní úřad uvedl, že vzhledem k tomu, že žalobce

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 2

neměl předmětný půdní blok evidován na své jméno nepřetržitě do 31.3.2010, nemůže být

jeho výměra započítána do výměry, zjištěné pro výpočet dotace a žalobce v důsledku této

skutečnosti nesplnil podmínky pro poskytnutí dotace.

Žalobce k tomu v podané žalobě namítl, že dne 24.3.2010 nahlásil pověřený

zaměstnanec žalobce Karel Machovec do registru několik změn ohledně užívaných půdních

bloků. Téhož dne v odpoledních hodinách však zjistil, že se přehlédl a že do seznamu půdních

bloků, určených ke změně v registru, uvedl také výše zmíněný půdní blok/ díl č. 3101/10 ve

čtverci 630-1200. Ještě tentýž den se pokusil učinit nápravu, což se mu však nepodařilo, když

na Agentuře pro zemědělství a venkov ve Znojmě již skončila pracovní doba. Následující den,

tj. dne 23.3.2010, požádal Karel Machovec Agenturu pro zemědělství a venkov ve Znojmě,

aby ohlášenou změnu u půdního bloku/dílu 3101/10 ve čtverci 630-1200 neprovedla. Tato

změna však již byla provedena ve registru LPIS do stavu Audit 2, proto jmenovaná agentura

nemohla žádosti plně vyhovět a půdní blok/díl č. 3101/10 vrátila žalobci až ke dni 26.3.2010.

Ke skutečné změně evidence předmětného bloku došlo až dne 8.4.2010, kdy se novým

uživatelem doopravdy stal pan Leoš Brabec. Tyto skutečnosti rovněž prokazují vyjádření

Agentury pro zemědělství a venkov Znojmo ze dne 1.6.2010 a historie bloku 3101/10 ve

čtverci 630-1200.

Žalobce vyjádřil v podané žalobě názor, že správní úřady obou stupňů měly započítat

výměru půdního bloku/dílu č. 3101/10 ve čtverci 630-1200 do výměry, zjištěné pro výpočet

dotace v rámci agroenvironmentálních opatření pro rok 2009. Aby žalobce v co nejkratší době

napravil nedopatření, týkající se změny uživatele uvedeného půdního bloku, učinil v dané

chvíli veškeré možné kroky, bohužel však - shodou okolností, které nebyl žalobce schopen

ovlivnit - se nepodařilo zvrátit nepříznivé následky tohoto nedopatření. Tento závěr rovněž

potvrdila ve svém vyjádření sama Agentura pro zemědělství a venkov ve Znojmě.

Z obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu k podané žalobě ze dne 25.4.2011

vyplývá, že hlavním argumentem podané žaloby je tvrzení žalobce o tom, že k zápisu v LPIS

došlo nedopatřením a že se žalobce snažil bezprostředně po zjištění svého pochybení chybu u

Agentury pro zemědělství a venkov napravit, což mu nebylo umožněno. Žalovaný k tomu

uvedl, že žádost o poskytnutí dotace byla zamítnuta z důvodu zjištění, že půdní blok č. 630-

1200, 3101/10, deklarovaný k žádosti o poskytnutí dotace s výměrou 23,69 ha, nebyl ke dni

25.3.2010 veden v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) na

osobu žalobce. Tím došlo k porušení ustanovení

Sb. a proto Státní zemědělský intervenční fond nemohl uznat výměru tohoto půdního bloku

pro výpočet dotace v rámci titulu pěstování meziplodin. Celková zjištěná výměra pro titul

pěstování meziplodin tak činila 105,46 ha, což je méně než 75% výměry, zařazené do tohoto

dotačního titulu, která činí 151 ha. Tím byla porušena podmínka, stanovená v ustanovení §

11 odst.5 nařízení vlády a Státní zemědělský intervenční fond postupoval podle ustanovení §

15 písm.q) nařízení vlády a žádost o poskytnutí dotace zamítl. Žalobce ve svém odvolání

argumentoval tím, že se dopustil chyby při ohlášení změn v LPIS a omylem převedl

předmětný půdní blok ke dne 25.3.2010 spolu s jinými půdními bloky na jiného uživatele.

Tento postup je upraven v ustanovení § 3f zákona o zemědělství, kde je v odstavci 13

uvedeno, že právní účinky provedené aktualizace evidence půdy na základě ohlášení změny,

popřípadě ohlášení zařazení podle odstavců 1 a 2, nastávají dnem bezprostředně následujícím

po dni, kdy uživatel učinil ohlášení změny, popřípadě ohlášení zařazení ministerstvu, jestliže

z dokladu předloženého při ohlášení změny, či ohlášení zařazení, či z dokladů předložených

na základě výzvy nevyplývá, že nastává později.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3

Je pravdou, že následující den po ohlášení změn v LPIS odvolatel požadoval na

agentuře zrušení této změny. Všechny ohlášené změny však již byly zavedeny do LPIS a

nacházely se ve stavu, které nedovoloval jejich zrušení. Proto byla provedena nová změna ke

dni 26.3.2010 a tento půdní blok byl vrácen původnímu uživateli.

Žalovaný po posouzení napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení zjistil, že odvolatel

neměl předmětný půdní blok evidován na své jméno nepřetržitě do dne 31.3., což je důvod,

proč nemůže být jeho výměra započítána do výměry, zjištěné pro výpočet dotace. Státní

zemědělský intervenční fond i ministerstvo postupovaly plně v souladu s nařízením vlády.

Nesplnění podmínek nařízení vlády - s výjimkou případů, uvedených v ustanovení § 5 odst. 5

tohoto nařízení - nelze prominout a správní úřad není schopen ani posoudit, zda k požadavku

na vrácení do původního stavu došlo omylem či úmyslně. Správní úřad nemůže v rámci

správního řízení posuzovat, zda časový úsek jednoho až dvou dnů či jiný časový úsek, kdy

dojde k výpadku příslušného pozemku z evidence jako v tomto případě, je možno zohlednit

při vydání správního rozhodnutí a musí vycházet pouze ze skutečností, zjištěných z evidence

LPIS.

Žalovaný uvedl, že evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

slouží k ověřování správnosti údajů, uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle

zákona o zemědělství a nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků, vedených

podle zvláštního právního předpisu, tedy podle , o katastru

nemovitostí. Evidence využití zemědělské půdy je vedena v digitální formě, půdní bloky či

díly půdního bloku, objekty a krajinné prvky jsou zobrazovány na podkladě

ortofotografických map, pořízených v souřadnicovém sytému Jednotné trigonometrické sítě

katastrální na základě leteckého měřícího snímkování zemského povrchu. Tento systém byl

vytvořen k evidenci zemědělské půdy, všech změn, prostorových i časových, v téměř reálném

čase. Bylo odpovědností žalobce v postavení žadatele o dotaci zajistit, že dané pozemky pro

poskytnutí dotace budou bezchybně evidovány v LPIS, bude je užívat po stanovenou dobu

pěti kalendářních let a bude na nich dodržovat podmínky pro poskytnutí podpory v souladu

s příslušnými nařízeními vlády. Správní úřad včetně odvolacího je povinen při rozhodování o

poskytnutí či vrácení dotace vycházet z údajů, obsažených v evidenci využití zemědělské

půdy podle uživatelských vztahů. V tomto směru je řízení o žádosti o příspěvek ryze formální,

neboť výměru jiné zemědělské půdy neumožňuje při výpočtu zohlednit. Pokud žalobce nebyl

evidován jako uživatel sporných půdních bloků v evidenci, nelze tyto půdní bloky do výpočtu

výměry pro titul pěstování meziplodin zahrnout.

Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:

Žalobce podal dne 6.5.2009 ke Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu žádost o

poskytnutí dotace v rámci agroenvironmentálních opatření, podopatření péče o krajinu, titul

pěstování meziplodin pro rok 2009. V žádosti byl mimo jiné uveden i půdní blok/díl 630-

1200, 3101/10, o výměře 23,69 ha. Celková výměra, na které žalobce hodlal pěstovat

meziplodiny, činila 129,15 ha.

Po posouzení žádosti o poskytnutí dotace fond zjistil, že půdní blok č. 630-1200,

3101/10, který žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí dotace, nebyl ke dni 25.3.2010 veden

v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů ve prospěch a na jméno

žadatele.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 4

Rozhodnutím ze dne 26.5.2010, č.j.: SZIF/2010/0145444, Státní zemědělský

intervenční fond žádost žalobce zamítl s odůvodněním, že žadatel porušil podmínku podle

ustanovení , stanovící, že agroenviromentální

opatření lze uskutečňovat pouze na zemědělské půdě, vedené v evidenci pro titul pěstování

meziplodin ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 31.3.následujícího kalendářního

roku. Z tohoto důvodu fond neuznal předmětný bok v rámci titulu pěstování meziplodin pro

základ výpočtu dotace a celková zjištěná výměra orné půdy v rámci podopatření péče o

krajinu, na níž žadatel plnil podmínky pro titul pěstování meziplodin pro rok 2009, klesla pod

75% zařazené výměry v tomto titulu. Tím žadatel porušil podmínku podle ustanovení § 11

odst. 5 nařízení vlády a z tohoto důvodu byla jeho žádost zamítnuta.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, v němž argumentoval

zcela shodně jako v podané žalobě tím, že k celé situaci došlo nedopatřením, když dne

24.3.2010 pověřený zaměstnanec žalobce nahlásil do registru evidence několik změn ohledně

užívaných půdních bloků a omylem došlo k zaregistrování předmětného půdního bloku na

jiný subjekt. Žalobce se všemi dostupnými způsoby a prostředky pokusil toto nedopatření

napravit, avšak shodou nepříznivých okolností se mu to nepodařilo dříve, než následující den .

O podaném odvolání rozhodlo žalované Ministerstvo zemědělství žalobou napadeným

rozhodnutím, jímž odvolání zamítlo a rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu

ze dne 26.5.2010 potvrdilo se závěrem, že napadené rozhodnutí bylo vydáno správně a že

odvolatel nemá nárok na poskytnutí dotace v rámci titulu pěstování meziplodin pro rok 2009.

Změna uživatele v době rozhodné pro přiznání dotace byla provedena na základě žádosti

žalobce a proto k ní musí být řízení o poskytnutí dotace přihlíženo. Správní úřad je plně vázán

podmínkami, stanovenými zákony a nařízeními vlády a proto nebylo podané odvolání

shledáno důvodným.

Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející

řízení před správními úřady obou stupňů z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané

žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době

vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení , soudního řádu

správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen ). Vzhledem k tomu, že žádný

z účastníků řízení nepožádal výslovně o nařízení ústního jednání, vyjádřili tím žalobce i

žalovaný odvolací správní úřad svůj souhlas se zamýšleným postupem soudu rozhodnout ve

věci samé bez nařízení ústního jednání. Z tohoto důvodu Městský soud v Praze postupoval

podle ustanovení a o podané žalobě rozhodl, aniž ústní jednání nařizoval.

Věc soud posoudil takto:

Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí, jímž bylo

pravomocně rozhodnuto o tom, že se zamítá žádost žalobce o poskytnutí dotace v rámci

agroenvironmentálních opatření pro rok 2009 v části, týkající se podopatření péče o krajinu,

titul pěstování meziplodin.

Stěžejní a ve své podstatě jedinou žalobní námitkou v podané žalobě je tvrzení žalobce

o tom, že závěr správních úřadů obou stupňů, podle něhož žalobce nemá nárok na poskytnutí

dotace v rámci titulu pěstování meziplodin pro rok 2009, nemůže obstát. Žalobce se

neztotožnil s názorem správních úřadů, že změna uživatele v době rozhodné pro přiznání

dotace byla provedena na základě žádosti žalobce a proto k ní musí být řízení o poskytnutí

dotace přihlíženo, pokud nebylo sporu o tom, že k celé situaci došlo nedopatřením, když dne

24.3.2010 pověřený zaměstnanec žalobce nahlásil do registru evidence několik změn ohledně

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5

užívaných půdních bloků a omylem došlo k zaregistrování předmětného půdního bloku na

jiný subjekt. Žalobce se všemi dostupnými způsoby a prostředky pokusil toto nedopatření

napravit, avšak shodou nepříznivých okolností se mu to nepodařilo dříve, než následující den.

Oproti žalobnímu bodu žalovaný vycházel z předpokladu, že správní úřad je plně vázán

podmínkami, stanovenými zákony a nařízeními vlády a proto nebylo za uvedených podmínek

možno podané odvolání shledat důvodným.

V prvé řadě považuje Městský soud v Praze za potřebné zdůraznit obecné pravidlo, že

na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis

nestanoví jinak (ustanovení , o rozpočtových pravidlech a

o změně některých souvisejících zákonů). V přezkoumávaném případě však právní nárok na

poskytnutí dotace zakládá ustanovení s ohledem

na zákonné zmocnění, plynoucí z ustanovení , o Státním

zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů. Nárok nicméně vzniká jedině za předpokladu, že žadatel splní podmínky v tomto

nařízení uvedené. Z hlediska soudního přezkumu lze tedy uzavřít, že rozhodnutí o

neposkytnutí příspěvku je rozhodnutím, dotýkajícím se sféry veřejných subjektivních práv

jeho adresáta a podléhá tedy kognici správního soudnictví.

Výkladem obdobných ustanovení ohledně možného uplatnění výjimek z právními

předpisy formulovaných podmínek pro poskytnutí dotace (například z důvodu omylu,

k němuž podle tvrzení žaloby došlo v posuzované věci), se Nejvyšší správní soud zabýval v

rozsudku ze dne 21.10.2008, č.j. – 55 a v rozsudku ze dne 19.5.2011, č.j. 1 As

44/2011 – 210 (oba dostupné na www.nssoud.cz) a v souladu s nimi dospěl městský soud

k následujícím závěrům :

Vycházel-li žalovaný správní úřad při zjišťování uživatelských vztahů k žadatelem o

poskytnutí dotace uváděným půdním blokům, pouze a jen z údajů v evidenci půdy, byla v

daném případě naplněna formální (a současně kumulativní) podmínka aplikace ustanovení §

11 odst.2 a odst.5 Pokud by správní orgány přihlédly k tomu, že

žalobce měl fakticky užívat půdní bloky i v době, kdy tyto bloky neměl evidovány na svojí

osobu, překročily by meze, které jim zákon stanoví a své rozhodnutí by zatížily nezákonností.

Ustanovení § 11 ani ustanovení § 15 citovaného nařízení nedává žalovanému správnímu

úřadu žádný prostor pro dokazování faktického užívání půdních bloků, neboť za rozhodné

stanoví jedině údaje v evidenci půdy. Tento postup je současně i souladný s požadavkem

rovného zacházení se všemi žadateli, stejně jako s principem předvídatelnosti rozhodování

správního orgánu. Jinými slovy, pokud by žalovaný i jen v případě jediného žadatele přihlédl

při výpočtu dotace k půdním blokům, k nimž by – i za předpokladu řádným dokazováním

ověřeného tvrzení žalobce o omylu jeho pracovníka a tedy i fakticky užívaném časovém

rozsahu dotčeného půdního bloko a nikoli formálně evidovaným v evidenci - musel by stejně

postupovat i v ostatních případech. To by mohlo do jeho rozhodovací činnosti vnést problémy

zejména tehdy, pokud by si faktické užívání jednoho půdního bloku nárokovalo více žadatelů

současně.

Vzhledem k tomu, že žalovaný není orgánem, povolaným k řešení soukromoprávních

sporů, jen obtížně by v kolizních případech mohl závazně určit, kterému žadateli faktické

užívání půdního bloku svědčí. Proto také má požadavek na ohlášení a uchování informace v

evidenci půdy o tom, kdo je uživatelem konkrétního půdního bloku, své logické opodstatnění

a legitimitu. Nařízení vlády tedy výslovně předvídá zjišťování podmínek pro výpočet dotace z

evidence a jestliže u evidenci půdních bloků Nejvyšší správní soud v citovaných rozsudcích a

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 6

ze shora uvedených důvodů vyloučil možnost prokazovat údaje jinak, platí tento závěr i

v posuzovaném případě.

Pokud tedy stanovilo jako podmínku poskytnutí dotace

určitou intenzitu a časové období nepřetržitého pěstování meziplodin, přičemž pro výpočet

dotace je nutné zjistit základ výpočet dotace, odvozený od celkové výměry orné půdy v rámci

podopatření péče o krajinu, na níž žadatel plnil podmínky pro titul pěstování meziplodin pro

konkrétní kalendářní rok a tento základní výpočet vyplývá z informačního systému ústřední

evidence, je zcela legitimní a nikoliv formalistické uložit orgánu, posuzujícímu žádosti o

poskytnutí dotace (fondu), aby pro výpočet použil právě data z této evidence. Tato koncepce

je odrazem racionální úvahy, že na dotaci jako dobrodiní státu by měl mít nárok jen ten

žadatel, který splní státem stanovené podmínky; jestliže určitá podmínka staví na splnění

zákonné povinnosti žadatele (evidenční povinnosti), musí jít nesplnění této zákonné

povinnosti a s tím související nesplnění podmínky pro poskytnutí vyrovnávacího příspěvku

výhradně k tíži žadatele.

Na základě výše uvedeného odůvodnění Městský soud v Praze dospěl k závěru, že

uplatněné žalobní námitky nejsou důvodné a s ohledem na jejich obsah nebyla u žalobou

napadeného rozhodnutí shledána nezákonnost napadeného rozhodnutí v důsledku krácení práv

žalobce a protože soud neshledal důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, žalobu podle

ustanovení jako nedůvodnou zamítl.

Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným je odůvodněn

ustanovením , když ve sporu neúspěšnému žalobci nepřísluší právo na

náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku a úspěšnému žalovanému správnímu úřadu žádné

prokazatelné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevznikly. Z tohoto

důvodu soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í

Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a následujících

u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení

tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení

stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 8.září 2011

JUDr. Hana V e b e r o v á ,

předsedkyně senátu

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 7